Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
dík
Děkuji za připomínku vlastních vzpomínek a zážitků, neumím to tak hezky napsat
Pane Vlku,
vždycky se těším na vaše příspěvky do psa, protože jsou v dnešním blázinci balzám na duši. Vaši knížku "My cizinou jsme bloudili" jsem si zakoupila a smála jsem se u ní tak, že měl můj drahý choť péči o moje zdraví. Mohu ji vřele doporučit na zlepšení blbé nálady
Re: Pane Vlku,
Milá Kajdo, vřelé díky. Pochvala od dámy potěší muže jakohokoli věku a intelektu. A když to stačím, budou Víkendoviny častěji.
Pár poznámek
1) Na Zlatých pískách jsem byl s rodiči v r. 1937. Pusté pobřeží, nikde ani noha, ani bouda. Po delším hledání se nám podařilo koupit okurku u zahradníka. Měli tam také nějaký kostelík s ikonkami /bez počítače), který byl napůl v zemi. A byly tam náramánské vlny. Takové jsme ve Varně, kde byl náš "hlavní stan", nikdy nezažili. Jo, časy se mění, ale zdá se, že to móře tam je stejné.
2) Před válkou byla v ulici Na Poříčí, asi tak proti oděvnímu obchodu (ten už tam je - pokud ještě je - pěkných pár pátků) fa Bratří Čížkové, všelijaké doktorské inštrumenty. Měli tam také za výlohou takové malinké, podlouhlé lžičky, asi tak 3 mm široké a 5 - 10 mm dlouhé, které měly ve dně kulatou ďurku. Otec mi řekl, to že je na vymačkávání uhrů neboli beďarů.
Re: Ne, takhle:
Takyjirko, budete se asi divit, ale není to pravda. Třeba si nepamatuju, co jsem dělal před 5 minutami. Ale některé zážitky z mládí jsou jako včera.
Re: Tak,tak.
Říká se: co se v mládí naučíš, tím se nechlub v slušné společnosti...