28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


OSOBNOST: Kousky Jiřího Kalouska

19.6.2012

Jiří Kalousek na chalupě

Kalousky znám dva: zpěváka Jana (nar. 1961), který kdysi písní Chodím ulicí vystihl kus noční atmosféry po něžné revoluci, a akademického malíře Jiřího Kalouska (1925-1986), předčasně zesnulého ilustrátora. Druhého mám radši, a právě jeho kresebné "kousky" po roky vykukovaly z knížek a časopisů našeho dětství a zůstávají tak ve vzpomínkách. I spousty dalších čtenářů, kterým je nad čtyřicet. Kalousek byl totiž rozhodně malířem neopakovatelného stylu a památná Obrázková kronika českých dějin (1971-1975) kdysi norně oživila (i jinak kvalitní) měsíčník Mateřídouška. I navzdory tomu, že ji v září 1973 překoncipovali na tzv. Obrázky z českých dějin.

Zatímco scenáristou první části těchto skorokomiksů byl Zdeněk Adla (1910-1990), tvůrcem druhé poloviny se (počínaje kázáním Mistra Jana Husa) stal redaktor časopisu Pavel Černý. A malíř Kalousek?

Projekt nikdy neopustil. Komplet má v původní podobě osmačtyřicet barevných dvoustran, které tehdejším dětem přiblížili národní historii, i když určitě poněkud zdlouhavě a místy zkresleně. Kronika tradičně začíná pověstí o praotci Čechovi, jak ji přepsal už Alois Jirásek, a končí vznikem samostatného Československa. A dál?

Radši už nic? Ne. A teprve loni (2011) přibyla tedy jako pokračování obdobně pojatá knížka Obrázky z československých dějin (Albatros), kterou podle scénáře Jiřího Černého a Jaroslava Veise nakreslila Barbara Šalamounová. Pro porovnání: jen roky 1919-1945 tu rozvádějí do 128 stran. Ano, jistě je to přínos, nicméně Kalousek byl Kalousek a... A vytvořil ostatně daleko víc.

I jen ve zmíněné Mateřídoušce pokračoval už počátkem školního roku 1975/76 cyklem Obrázky z dějin českých objevů a vynálezů a původní Obrázky z dějin a pověstí dočkaly se roku 1980 i přepracované knižní verze, přičemž nezůstalo u jednoho vydání. Je taky zajímavé, jak se pojetí původního projektu pro měsíčník transformovalo s ubíhajícími léty i postupující normalizací. "Vyučování" bylo např. stále serióznější a rezervovanější a méně rozverné, ačkoli třeba ten vůbec první ročník - orientovaný ještě na nejstarší národní legendy i včetně ságy o Bruncvíkovi – přímo hýřil humorem. A hýřil jím i právě díky fantazií obdarovanému Kalouskovi, díky karikaturnímu pojetí postav a díky (občasným) komiksovým bublinám. Sice to, pravda, nebyla žádná třeskutá parodie kalibru Nepraktova a Švandrlíkova Seka a Zuly (pravěcí sourozenci přišli na svět v Ohníčku už tři roky před Kronikou), ale inspirační spojnici vycítíte. Existuje. A zrovna tak lze historické práce Jiřího Kalouska srovnat s obdobnou poválečně skautskou kronikou našich dějin...

Jiří Kalousek v USA

Zásadním jeho počinem se ovšem stala i objemná publikace S malířem kolem světa (1984) nakreslená už v letech 1965-1970. Velmi dlouho ležela v nakladatelství. Po Vladimíru Fukovi (1959) překreslil i legendární Říhovu Dětskou encyklopedii (1977) - a v průběhu času ilustroval i desítky knih Miroslava Ivanova, Nataši Tanské, Ilony Borské, Jiřího Žáčka, Oty Hofmana, Františka Nepila a mnohých dalších. Vytvořil i řadu regulérních komiksů, byť spíš kratších, a jako jeden z mála kreslířů se právě jejich prostřednictvím uchytil už za komunismu dokonce v reklamě. Po Kalouskovy však jako další kousky zůstávají i fascinující plakáty a i mimo obrázkové příběhy byl výtečným karikaturistou. Letos pak Albatros na trh dodal i první knižní vydání dalšího jeho polokomiksu Otazníky detektiva štiky, který kreslil pro Ohníček od 1. září 1971 až do své smrti, přičemž vytvořil okolo 380 pokračování (některá se opakovala).

Zajímavá sága! Podobně jako se Steklačův Bořík inspiroval francouzským Goscinniho Mikulášem, byl detektiv Štika pro změnu inspirován detektivem Ludovicem (Ludem) z časopisu Pif – a ryze české náměty detektivek s otevřeným koncem (uhádnout musely děti) anonymně dodával po léta Jiří Lapáček (1924-2000), jinak šéfredaktor časopisu Zlatý máj.

Až dnes můžeme cyklus prolistovat jako celek, i když ne v úplnosti, protože v knize vydané díky Kalouskovu synovi žijícímu v USA najdeme jen 112 příběhů.

A co víc?

Jiří Kalousek vytvořil samozřejmě také památné animované filmy a roku 1969 získal Cenu Jiřího Trnky. Je původcem tří populárních večerníčků O Dorotce, O Kubovi a Stázině a Hugo z hor a věnoval volné malířské tvorbě vč. velmi zajímavých olejů, která zůstávají centrem zájmu sběratelů. Jmenujme tu aspoň dílo Jiří Washington pozorující hráče baseballu před Bílým domem, anebo rádoby prorežimní plátno Lenin na procházce se sestrou (Rok 1917), nutno ovšem připomenout, že právě názvy Mistr rád nečekaně měnil. A kresby zase obměňoval i předělával.

Jiří Kalousek nás bohužel opustil poměrně mlád, v jedenašedesáti letech. Pocházel z Nového Bydžova. maturoval na klasickém gymnáziu v Hradci a mezi roky 1945 a 1950 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesorů Antonína Pelce a Františka Muziky. Nikdy nebyl zaměstnán a počínaje rokem 1960 uspořádal řadu výstav doma i v zahraničí. Dalších se účastnil (Tokio, Brusel, Versailles) a nevyhnul se ani vystavení úvodem zde zmiňované Kroniky na zámku Staré Hrady v letech sedmdesátých. Proslul dále pořádáním happeningů a zajímal se jak o filozofii, tak o filologii. Jako by bokem vynalezl i "hnízdovou" metodu učení se angličtině a pro mnohé jistě překvapivě překládal do angličtiny Christiana Morgensterna, přičemž verše i sám skládal.

Jaké? Třeba i tyto:

Kopr peče s kopretinou

břečťany se k sobě vinou

jen na víno psí

vymočí se psi

anebo je laxně minou.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.