Válečné události byly vždy vděčným námětem pro filmy s oscarovým potenciálem. Už ve 30. letech minulého století získala ocenění pro nejlepší film díla Na západní frontě klid a Jih proti severu.

Z pozdější doby nelze nezmínit dnes už taková legendární filmová díla jako Most přes řeku Kwai, Četa, Schindlerův seznam nebo Anglický pacient, které zná asi každý. Ostatně i dva ze tří Oscarem dosud oceněných filmů z české či československé produkce Ostře sledované vlaky a Obchod na korze se odehrávají během druhé světové války. Probíhající válka na Ukrajině může být dalším opravdu zlatým dolem námětů pro příběhy o hrdinství, lásce a odvaze.

Pro filmové zpracování se nyní přímo nabízí postava Volodymyra Zelenského, který se z ne zrovna populárního prezidenta, známého dříve především jako bavič, prakticky přes noc změnil ve skutečného lídra a hrdinu obdivovaného doma i ve světě. Další námět mohou poskytnout třeba hrdinní traktoristé odvážející ruská obrněná vozidla či prostě jenom obyčejní ukrajinští bojovníci na frontě.

Nedostatečné zastoupení menšin

Takový film odehrávající se ve válečném prostředí Ukrajiny však může celkem brzy narazit na jednu velkou překážku, pokud bude o nominaci na Oscara usilovat. Ne snad proto, že by byl film špatně natočený, herci odvedli před kamerou mizerné výkony nebo by totálně propadl u kritiků či diváků. Skutečnou překážku může představovat nedostatečné zastoupení menšin či znevýhodněných skupin.

Americká akademie filmového umění a věd totiž už před dvěma roky oznámila, že pro získání Oscara bude od roku 2024 podmínka taková, že ho budou moci získat jen filmy s dostatečným zastoupením menšin či znevýhodněných skupin minimálně ve dvou ze čtyř kritérií: Zastoupení v obsazení filmu/tématech, kreativním vedení, mezi stážisty nebo v PR a marketingu.

Asi tušíte, že přinejmenším v případě první podmínky, tj. tématu filmu či jeho obsazení, by klasický válečný film o bojích na Ukrajině měl patrně veliký problém. Jelikož se tento konflikt odehrává v Evropě, je takřka výhradně „bílou“ záležitostí. Navíc stále platí, že v něm bojují především muži, nemluvě o nedostatečném zastoupení dalších menšin a znevýhodněných skupin mezi bojovníky.

Třeba ukrajinský prezident Zelenskyj v hlavní roli by nepřipadal v úvahu, ledaže by ho hrál někdo, kdo není úplně typicky evropského vzhledu. Nepomohla by mu ani skutečnost, že je židovského původu, tedy z etnicko-náboženské skupiny, která přinejmenším v celé historii patřila dokonce k těm nejpronásledovanějším vůbec. Dokonce ani to, že jeho dědeček se stal spolu se svými třemi bratry obětí holokaustu, by nebylo možné brát jako polehčující okolnost.

Pomoci může Elon Musk

Bohužel je také možné, že se nepodaří sehnat dost lidí pro splnění kvót u dvou ze tří dalších kritérií (zastoupení menšin v kreativním vedení, mezi stážisty či v PR a marketingu). Za takových okolností by pro splnění prvního kritéria bylo patrně nutné přizpůsobit tomu i hlavní postavy.

Jedno z možných řešení sdílel před pár dny na jednom memu na Twitteru jeden z největších vizionářů současnosti - Elon Musk: Příběh by mohl být o černém Ukrajinci, který se zamiluje do ruské transgenderové osoby. Myslím, že tento návrh je skutečně geniální, navíc se vskutku originální zápletkou.

Pokud se námětu zmíněného přímo v memu po skončení války nechopí nikdo z Netflixu, věřím, že ho využije některý z jiných filmových tvůrců. Osobně bych se ještě přimlouval za to, aby si v rámci větší diverzity ve filmu roli ukrajinského prezidenta zahrál nějaký Asiat či původní obyvatel Ameriky.

V případě, že by takový film zazářil, pro Elona Muska by to byl další z dlouhé série úspěchů. Do dějin by se nezapsal jen jako průkopník v oblasti dobývání vesmíru a elektromobility, ale také svým přínosem pro světovou kinematografii. Od filmu už není zas až tak daleko k divadlu. Třeba se jednou dočkáme toho, že Elon Musk svými neotřelými nápady ovlivní i divadelní tvorbu a stane se skutečným „Cimrmanem“ 21. století.

Varování: Článek obsahuje prvky ironie a nadsázky

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu