Čtenáři pátečního (25. ledna 2019) Českobudějovického deníku si na straně dvě nemohli nevšimnout titulku Jiří Šesták je zpátky v divadle. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného. Bývalý ředitel Jihočeského divadla a člen jeho činoherního souboru se po skončení senátorského mandátu vrací na své původní působiště. Ovšem jen potud, než si pozorný čtenář všimne podtitulku „Politická témata a návraty ke kořenům přináší do Jihočeského divadla Jiří Šesták“ pod jeho fotografií.

„Druhou novinkou bude pořad Debaty na studiové scéně Na Půdě,“ píše autor článku pod zkratkou (kam) a pokračuje: „Jako první hosty pozval na 26. února Petra Koláře, jednoho z nejzkušenějších českých diplomatů porevolučního období, jenž byl velvyslancem v USA a Rusku, a Petra Pavla, armádního generála, který působil na nejvyšších postech Armády České republiky a byl předseda nejvyššího vojenského výboru NATO.“

Petr Kolář a Petr Pavel. Bývalý diplomat a bývalý voják. Z jejich protiruské rétoriky by se mohlo zdát, že by nejraději rozpoutali válku. To by ale oni samozřejmě nikdy nepřiznali.

A toto nebude první případ zneužití „příspěvkových prken Jihočeského divadla“ pro politickou agitaci. V lednu 2018, před druhým kolem prezidentské volby, se na stránkách Jihočeského divadla jeho ředitel a umělecké vedení připojili k prohlášení uměleckého souboru Dejvického divadla, které vyzývalo k volbě jednoho z postoupivších kandidátů.

Nelze nic namítat proti tomu, aby kdokoli soukromě podpořil jakéhokoli prezidentského kandidáta a politickou stranu nebo si pronajal shromažďovací prostor a uspořádal v něm jakoukoli debatu, samozřejmě v mezích zákona. Nabízí se k tomu celá řada možností.

Je ale nepřijatelné, aby k tomuto účelu využíval instituce s veřejnou finanční podporou.

Bylo by dobré se zamyslet nad tím, co nám tito lidé – umělci – tímto jednáním vzkazují. Mohlo by to znít třeba takto: „Kultura je svoboda, ale ne vaše. Vy nám jen nesvobodně navalte prachy a my se vám pak za ně budeme svobodně pošklebovat!“