14.4.2021 | Svátek má Vincenc


KNIHY: Dějiny začínají každým dalším okamžikem

18.2.2021

Jan Krůta sice v jednom ze svých mladických převtělení býval učitelem, ale z jeho nejnovějšího díla je zřejmé, že nikdy nebyl zastáncem biflování.

Odborníci z Divadla Járy Cimrmana ve vědeckém semináři, který uváděl hru Blaník, citovali svého génia, který se rozčiloval, že postavy, o nichž se žáčci učí v hodinách dějepisu, byly bezohledné. K většině svých skutků, narozením počínaje a úmrtím konče, a vším, co se dělo mezi tím, si nezodpovědně vybíraly data, která si lze jen těžko zapamatovat.

Jan Krůta ve svém mohutném díle Můj domov - můj svět věc pojal jinak než údajně nejslavnější a nejvýznamnější Čech všech dob.

Dobrá, v učebnicích dějepisu se učíme, že ten nebo onen ondy a onehdy zapíchl toho nebo onoho, a tím způsobil, že se stalo to nebo ono.

Až na to, že tyhle státotvorné činy si většinou odskákali ti, kteří by mouše neublížili, natož aby někoho zabíjeli jen proto, že jim stál v cestě za štěstím nebo je nějak popudil.

Kromě toho se žáčci v hodinách dějepisu doslechnou jen málo o souvislostech veškerého dění. Žádné proč a jak, jenom co a kdy.

Pravda, výklad souvislostí se může někdy zvrtnout. Španělské děti čtou, jak jejich námořnictvo pokořilo před staletími anglické nepřátele. Britské děti se dovídají podrobnosti o tom, jak španělské námořnictvo leží po bitvě na mořském dně.

Abychom zůstali v češtině, dobrý voják Švejk se kdysi vysmíval orientálním zajatcům, že určitě netuší, jak jim Jaroslav ze Šternberka naplácal pod Hostýnem. Oni o tom ale opravdu nemuseli tušit, neboť údajný mongolský útok pod Hostýnem je dodnes předmětem zarputilých sporů mezi dějepisci, z nichž ani jeden u toho nebyl.

A navíc: učit souvislosti znamená je také znát. To je samo o sobě dost těžké. Nařídit žáčkům, aby se naučili nazpaměť, který den kterého měsíce a kterého roku došlo k první pražské defenestraci a koho že to tenkrát vyhodili z okna, je mnohem jednodušší. A běda tomu, kdo si to datum (a oběti) splete třeba s druhou pražskou defenestraci.

Ale proč ty lidi vyhazovali právě oknem, to nikoho nezajímá.

Právě proto sepsal Jan Krůta Můj domov - můj svět. Zatím vyšly první dva díly jeho (jak tomu sám autor s nadhledem sobě vlastním říká) Velkého historického přehledníku (1. až 15. století, a 16. až 18. století). Na třetím pokračování, které chce uzavřít rokem svého narození (1946), autor pracuje s chutí usilovnou.

Sám toto své dílo popisuje co dobrodružnou cestu po historii vysvlečené z uniformy.

Velice přilehavé přirovnání.

Můj domov - můj svět

Sdělení o střetu zájmů: Jan Krůta je mnohaletý kamarád, s kterým jsme dlouho sdíleli místnost kulturní rubriky týdeníku Mladý svět. Sice jsme každý měli svůj psací stůl (i psací stroj), ale to našemu kamarádství nevadilo. Včetně toho, že jsme si uměli říci z očí do očí, co jsme považovali za pravdu. I když to nemuselo být vždycky právě nejpříjemnější. A takhle to vedeme dodnes. Konec sdělení o střetu zájmů.

Jan Krůta přiznává, že ho ve škole dějepis nudil až k pláči. Kromě všeho ostatního neměl štěstí na učitele, kteří by tento předmět uměli tak, aby ho mohli učit.

A teď zjišťuje, že není sám. A začíná chápat, jak je možné, že se lidstvo dodnes nedokázalo poučit ze svých vlastních dějin: když je nezná, nemůže se z nich ani poučit.

Něco o autorovi

Jan Krůta, vyučený na vyučování češtiny a tělesné výchovy, tíhl od mládí k múzám, psal verše i písňové texty, hrál na hudební nástroje, a tak se mu stalo, že mu přidělili hudební výchovu. Tam si zavařil tím, že naučil své žáčky písni Běž domů, Ivane.

Pro příliš mladé: tuto písničku složil ještě během tzv. spřátelené invaze roku 1968 český skladatel a hudebník Jaromír Vomáčka, aby sovětským vojákům dal najevo, proč je občané Československa nevítají tradičním chlebem a solí, ale spíše nenávistí.

Tady se Jan Krůta trochu podobal svému otci, který vyjádřil svůj názor na události roku 1948 tím, že praštil stranickou legitimací o stůl.

Pochopitelně, že mladého Jana Krůtu tenkrát někdo udal. Takoví nemají co dělat mezi našimi učiteli, rozhodl patřičný výbor, a Krůta letěl.

Naštěstí se našlo v tehdejším vedení některých časopisů pod střechou Mladé fronty několik slušných lidí, a z Jana Krůty se stal novinář.

Dnes je Jan Krůta vlastníkem podniku jménem Arcadia Art Agency, píše a vydává knihy, básně, musicaly, prostě se otáčí, a má co dělat.

Arcadia je, podle dějepisu, místem jednoduchých potěšení a všeobecného klidu, původně prý v horách na jihu Řecka, uprostřed Peloponéského poloostrova.

Vymyslet a sepsat a vyrobit dílo, jako je Krůtův nejnovější Velký historický přehledník, to patrně nebylo žádné jednoduché potěšení a těžko to mohlo vzniknout v ovzduší všeobecného klidu.

Ale nakonec to vzniklo.

Zpátky k dílu

V první řadě muselo být hodně těžké zjistit vše, co se pak stalo obsahem Mého domova - mého světa. Pak přišel na řadu čas to všechno utřídit tak, aby to dávalo smysl. Potom to Jan Krůta musel sepsat. Tak, aby to bylo ke čtení. A také si musel spolu s grafikem Robertem Rytinou vymyslet, jak to celé dát dohromady tak, aby to bylo přehledné.

Tak tohle všechno se povedlo. I ten, kdo se zajímá o dějepis, zjistí řadu věcí, které patrně dosud nevěděl, a dozví se je tak, že bude stačit, aby věděl, kde je zhruba najde. A na rozdíl od internetu, kde by se možná většinu těch věci stejně nedověděl, tady se je dozví i se souvislostmi, i s odpověďmi na většinu proč.

Navíc oba svazky uzavírají abecední seznamy použité literatury.

O jakost a čistotu řeči se postarala editorka Jana Křížová. Jev, zdá se, v poslední době v českých knižních vydavatelstvích dosti neobvyklý.

Ano, ty knížky nejsou naomak lehké. Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., je totiž vytiskly na jakostním papíře a tak, aby byly čtivé, i pokud jde o pohled do jejich stránek.

Na závěr ještě technická poznámka: knihy si můžete objednat k zaslání na dobírku na níže uvedených adresách.

I přesto, že je Jan Krůta můj kamarád, doporučuji vám, abyste to udělali.

https://www.facebook.com/Jan-Krůta-Knihy-103946668220950

www.Krůta-knihy.com








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.