19.6.2024 | Svátek má Leoš


Diskuse k článku

KNIHA: Zachovat si buňky pro komiks

Chápu, že máte jiné starosti, a já taky, ale sleduji, co u nás vychází za knížky; pamatuji léta svého dětství, kdy nevycházelo takřka nic. To jste prolistovali týdeník Nové knihy a dali ho rovnou do koše na podpal

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novak 10.11.2022 11:28

Komiksy vycházely - ve zmíněném Ohníčku (Součkův Desetioký a Kraken z Bratrů černé planety), v ABC v každém čísle nejmíň 3 - Pifík, Tiki Tom kontra Bob Puškvorec a celostránkový komiks třeba Strážci. Nebo Příchod bohů a Příhody Malého boha, později Návrat z hvězd. V příloze jsem viděl komiksové zpracování Ztraceného světa. V (Pionýrské) Stezce Modrá pětka, cosi jako socialistické Rychlé šípy, ovšem už ne výhradně klučičí. A spoustu jsem samozřejmě zapomněl nebo se s tím minul věkem.

R. Toman 10.11.2022 16:42

České komiksy které uvádíte si pamatuji jako kluk. Někdy před cca dvaceti lety vydal BB ART Velké knihy komiksů - čtyři díly. Je v nich to co píšete a i Tarzan z rodu Opů. Samostatně ještě vydal BBA velkou knihu komiksů Gustav Krum. Strážci a Modrá pětka vyšly v samostatných knihách. Všechny tyto knihy jsem si tenkrát koupil jako vzpomínku na dětství. A samozřejmě i Rychlé šípy a Svorní gambusíni. Rychlé šípy mám i svázané (táta nechal) sešitová vydání z roku 1968-9. I takové podlouhlé úzké brožované čb komiksy Záhada hlavolamu + Stínadla se bouří ze stejného roku. A také jsem si koupil porevoluční novodobé vydání Tajemství velkého vonta, komiks i knihu. Nostalgie. :-)

I. Fencl 11.11.2022 19:17

a bylo toho víc, já se nehádá, pane Novák. Ta Modrá pětka v knihách (dovyšlo nedávno) má dnes 5 svazků. Pd 6 do 26 let jsem to... nečetl; teď jsem si to koupil.

L. Písařík 10.11.2022 11:16

Ale jooooo. Napřed jsem chtěl napsat, že naší generaci komiksy zas tak moc nechyběly, ale po shlédnutí illustrace jsem musel uznat, že něco do sebe mají. Ale pokud nevíte, již tehdy existoval Dikobraz, kde se již zárodky něčeho podobného vyskytovaly, i když hlavním cílem bylo zobrazit hnusné kapitáálisty či imperiááálisty tak, aby se nad nimi s odporem otřásly nejen slušné dívky. A protože každá generace žádá své, nechť své má k potěšení i rozvoji.

R. Langer 10.11.2022 10:31

Na Seka a Zulu si vzpomínám, a jsou to velice pěkné vzpomínky... R^

R. Toman 10.11.2022 16:44

Jo, tu mám také, vázanou, vydání po roce 89.

F. Navrátil 10.11.2022 8:35

Autor v úvodu píše, že pamatuje léta svého dětství, kdy nevycházelo takřka nic. Pravda, nabídka bývala často omezená, ale dalo se z ní vybírat. Jak jinak by se asi v té době dostaly do mé knihovny Jeden den Ivana Denisoviče od Solženicyna, Doktor Živago od Pasternaka, Profily odvahy od Kennedyho, sbírky básní Mariny Cvětajevové, Verlaina, Rimbauda, atd? Tyto knihy vyšly v dnes nepředstavitelných nákladech.

P. Hák 10.11.2022 9:29

On hlavně chyběl brak. Jak bylo málo peněz na nakupování čehokoli ze Západu, tak se pečlivě vybíralo, za co se to málo utratí. V knihách i ve filmech.

R. Polášek 10.11.2022 10:15

Přesně tak. Třeba pár let po sametu se najednou v knihkupectzví objevilo pár nových u nás dosud neznámých májovek. Já jsem jednu nadšeně bez většího pročtení koupil a od té doby už jsem nekupoval nic z toho. Bylo to dílo Karla Maye napsané snad někdy v době, kdy autor už byl napůl senilní a už nedokázal vymyslet nic nového. Jenom znova předělával svá stará díla,. tady konkrétně cyklus "ve stínu pádišáha" tuším třetí nebo čtvvrtý díl . A místo akčních scén tam nacpal plno křesťaňské přihlouplé mystiky.

Zdá se, že nějaký knihkupec dychtící po výdělku levně skoupil práva na málo čtené nekvalitní májovky, které za socíku neměly šanci u nás vyjít a pokusil se je prodat lidem , kteří znali pouze ty skutečně kvalitní májovky, které u nás vycházely za socíku.

R. Langer 10.11.2022 10:34

Ano, s těmi staršími Mayovkami máte pravdu. Mimochodem, pokud vím, ohledně toho "křesťanství" se v našich překladech Mayovek za komančů údajně nějaké pasáže vypouštěly, což tehdy ovšem mělo výjimečně spíše pozitivní vliv. ;-)

R. Polášek 10.11.2022 10:51

I to je možné, že ten cyklus Ve stínu Pádišáha byl za socialismu zbaven těch křestanských pasáží. Ten kontrast mezi českým cyklem Ve stínu Pádišáha a oním českým překladem po tom sametu přecpaným křesťanskými až fanatickými či mystickými pasážemi je moc velký.

R. Toman 10.11.2022 16:51

Těch šest "socialistických" dílů bylo dobrých. Po roce 89 vyšla řada knih s mizerným překladem, nebo kvůli úspoře původní starý překlad na který už nejsou platná autorská práva, a tak je zadara. Také jsem si jednu takovou mayovku koupil, děs.

V. Novak 10.11.2022 11:11

Ale to byl původní Karel May! "Zcenzurování" té křesťanské mystiky udělalo z mayovek knihy čitelné i pro mladíky 2. poloviny 20. století. Jak dnes, netroufnu si odhadnout.

Ostatně - zkuste přečíst NEPŘEVYPRÁVĚNÉHO Robinsona Crusoe. Z modlení se nevymotáte.

J. Jurax 10.11.2022 16:18

Přesný postřeh.

Když už něco západního - kromě klasiků - u nás vyšlo, bylo to vesměs kvalitní. Dtto filmy.

R. Langer 10.11.2022 10:21

No, já čtu prakticky nepřetržitě, cca 2-3 knihy za týden, ale konkrétně tohle jsem ještě nečetl. A upřímně řečeno, ani na to moc nemám chuť. Zkoušel jsem nahlédnout, ale nijak mě to většinou neoslovilo... ;-)

R. Polášek 10.11.2022 10:45

Tak ono tehdy vycházelo leccos, ale bylo to těžkopádnější. Nesměli vycházet autoři, kteří byli profláknutí jako protikomunističtí a protisocialističtí. Ostatní západní autoři se museli okecat, jako že v tom díle ukazují těžký život drobného člověka utlačovaného v rozkládajícím se kapitalismu prohnilými a zákeřnými zbohatlíky, potom mohl překlad projít cenzurou a mohl vyjít. Ty kecy se pak objevovaly v předmluvě a doslovu a například v době mého studina na gymplu jsme my tyhle kecy z předmluv a doslovů opisovali do čtenářského deníku. Abychom ukázali, jak kvalitní literaturu čteme.

F. Navrátil 10.11.2022 11:25

Vycházela výborná šedá řada klasických detektivek 3x . Zajímavé je, že ty angažované doslovy tam tenkrát psali autoři jako Michel Žantovský.

V. Novak 10.11.2022 11:22

Studenti mé matky učitelky v 60. letech ze Solženicina maturovali. Pak najednou byl zavržen. A pomalu se k tomu schyluje opět - byl přece Rus, od Jecina odmítl přijmout vyznamenání, od Putina je přijal...

No a napsal "200 let pospolu".

L. Písařík 10.11.2022 11:30

Máte pravdu, třeba Mňačka - Jak chutná moc, jsem četl pouze v samisdatu. Ale občas se dala nějaká dobrá kniha sehnat - právě mám na stole Lemův Návrat z hvězd, knihu, která vyšla pouze v edici Máj a protože jsem si zapomněl objednat, musel jsem ji ukrást, raději nechtějte vědět kde, ale Okresní lidová knihovna ji ze mně asi dva roky vymáhala, až poté dovolila, abych ji zaplatil. V máji taky vyšla překrásná kniha Hemingwaye - Komu zvoní hrana, i jiné dobré, vždy v poměru 1 ku 4 a ty jste musel odebrat, abyste se dostal k té dobré, naštěstí to nebyla pouze ta tvrdá bolševická literatura. Ta doba je za námi, ale zase vycházejí knihy, bez kterých se lze snadno obejít - to je však jiná kapitola.

J. Jurax 10.11.2022 16:49

Jak chutná moc jsem si koupil v roce 1968. Vyšlo to toho roku v Československém spisovateli, vytisklo to Rudé právo, tiskařské závody v Praze v počtu 160 000 výtisků. Cena 10 Kčs, jak čtu z tiráže.

L. Písařík 11.11.2022 10:23

Vidíte, měl jste štěstí, do Brna se nedostala, nebo bylo málo výtisků, ale ten samisdat se dal přečíst taky.

V. Novak 10.11.2022 11:43

Nedalo mi to a vytáhl jsem z knihovny pár knížek z Klubu přátel poezie - Villon (1964, náklad 30200, cena 30 Kčs s deskou), Dante (1969, 29200, 30 Kčs s deskou), Ovidius (1963, 32500, 28 s deskou), Poezie starých Aztéků (1976, 12000, 26 bez desky), Rimbaud (1962, 22400, 29Kčs s) Verlaine (1968, 30000, 29), Baudelaire (1966, 28500, 28 Kčs), Epos o Gilgamešovi (1976, 22000, 28 Kčs bez desky).

Italská renesanční lyrika v MF, edice Máj - 1964, 89500(!), 20 Kčs.

P. Hák 10.11.2022 6:45

Já vím, že Sek a Zula není z Ameriky, ale polehčující okolností by mohlo být, že je opravdu vtipný. Pokud jej předložíte dítěti s mozkem nevymytým reklamou, může také dát přednost jemu. Vyzkoušeno.

Jinak je to paradox. Dřív bylo knih málo a lidé četli. Dnes je jich přehršel a lidi nečtou.

P. Hák 10.11.2022 6:49

...komiks Sek a Zula není.

R. Langer 10.11.2022 10:30

To jenom tak vypadalo, že lidi četli. Věřte tomu. Protože jsem opravdu četl, už jako dítě, před cca 45 lety, tak vím, že jestli z naší třídy, kde bylo 31 lidí, jich četlo tak 6, tak to bylo moc. A mezi dospělými to samé. Fakt.

Nemalujte si tu historii tak na růžovo. Přestože před knihou stávaly ve čtvrtek fronty, nutně to neznamenalo, že tehdy lidi nějak moc víc četli. ;-)

Je ale pravdou, že dnes je k dispozici místo čtení mnohem víc dalších lákadel. :-)

V. Novak 10.11.2022 11:47

Ti lidi, co v plné tramvaji viseli na držadlech a zírali do knih asi čtení nemarkírovali. Na eskalátorech v metru, na zastávkách při čekání,...

J. Jurax 10.11.2022 16:29

No když tehdy nebyly mobily ...

Ale taky bych řekl, že se o poznání vic četlo. Dovedete si dnes představit frontu před knihkupectvím? A to co vycházelo - a na co se stály ty fronty - vycházelo v nákladech dnes nemyslitelných. A řekl bych, že když někdo dal 60 Kčs za knihu ze série 3x, tak si ji taky přečetl, ono šest pětek bylo tehdy dost peněz, třeba ekvivalent 20 až 30 tehdejších točených nebo dnešních cca sedmi stovek.

P. Hák 10.11.2022 13:37

Já vím, že nečetli všichni. Jenže dneska z té třídy čtou tak dvě děti tři. Na gymnáziu.

J. Jurax 10.11.2022 16:55

No, před lety více cca 60 jsme byli ve třídě dva, co si o pololetí a na konci roku nosili do školy velké tašky - spolu s vysvědčením nám vrátili hromádku knih během půlroku zabavených při četbě pod lavicí.

P. Hák 10.11.2022 18:52

Nojo. Dneska by Vás ještě pochválili...