Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nevím, zda byl Rejžek někdy dobrým hudebním a filmovým kritikem - já ho zažil jako zapšklého a nesmiřitelného kádrováka, který by se převelice hodil k Pavlu Kohoutovi do padesátek - jen s opačným znaménkem. Mladí na Filmové škole ho vypískali, protože jeho kádrování jim lezlo krkem.

Pro mě je Jan Rejžek člověk, který českou kulturní obec zredukoval na problém, jestli ten nebo onen umělec podepsal nebo nepodepsal Antichartu. Nejspíš mu křivdím, ale tak ho já, čtenář denního tisku vnímám.

Ano, to je jeho problém + že si myslí že je zneuznávaný za své jednání tím směrem.

Na J. Rejžka jsem chodila do klubů, jsem stejná generace, v Malostranské besedě i na Strahově jsme několikrát diskutovali, obdivovala jsem jeho odvahu říkat veřejně to, co jsme si my ostatní jen mysleli.

O to víc nechápu jeho současný příklon k (ne)liberálnímu progresivismu, uznávání jediné správné pravdy, dehonestaci odlišných názorů. Jak je možné, že člověku tak citlivému na svobodu projevu kdysi, nevadí umlčování názorových oponentů dnes? Pan Rejžek vyměnil svůj tehdejší Orwellowský pohled, že "svoboda slova znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet“ za heslo "kdo nejde s námi, je proti nám". Škoda, protože právě od takových lidí, jako byl za min. režimu pan Rejžek, bych očekávala hlasitý křik proti snahám o filtrování informací dnes a Voltairovské "nesouhlasím s vámi, ale budu se bít za vaše právo to říkat".

Z mladého rebelanta se stal starým hófrátem nového režimu. A i ten režim se na něj vyprd...

V článku je chyba, J. Rejžek se rozešel s V. Justem až po několikaletém společném působení v pořadu Kritický klub Jana Rejžka, v ČRo. Tuto knihu si již nekoupím. Autor by se měl léčit, a nejen a alkoholismu.

Jo Katovna, to byla fakt sranda. Ale má v sobě hodně zloby a nenávisti.

JR považuji za opravdu špatného hudebního kritika. Stoprocentně na něj platí známé úsloví o kriticích.

Pamatuju Jana Rejžka z 80. let. Byl to samozřejmě ranař, často v mírném konfliktu s vládnoucí mocí, ale úplně zakázaný nebyl - dělal poslechové diskotéky, na které mne kamarádi přivedli. Býval perfektně připraven, skvělý výběr nahrávek a zajímavé detaily o interpretech. Později, když se vrhl na politiku, kvalita přípravy poněkud upadla, zato přibylo radikalismu, jak už to bývá.

Nelhaly-li zvěsti, Rejžkův "zarach" v médiích z druhé poloviny 80. let měl trochu komickou příčinu. JR sepsul album jednoho z mlaďochů z Janečkovy stáje, buď Horňáka nebo Melena, a zvláště si smlsl na jednom textu. Nevěděl ovšem, že pod pseudonymem se skrývá stranický tajemník pro kulturu Müller...

On ten chlast , konzumovaný dlouhodobě ve vyšších dávkách ještě nikomu nepomohl...teda aspoň jsem to nikde nezaznamenal

Tak toho nechte.