Možná jste zaznamenali, že se podle komiksů o Asterixovi netočí v tomto tisíciletí kreslené, ale hrané filmy. Pátý z nich Asterix a Obelix: Říše středu se právě promítá. Asterixe hraje režisér snímku Guillame Canet, namluvený u nás Michalem Suchánkem, a Obelixe Giilles Lellouche, který kvůli roli přibral dvacet kilo. Nahradil ruského občana Gérarda Depardieu, který Obelixe představoval ve všech dosavadních filmech.

Výborný francouzský herec Vincent Cassel se ujal role Caesara, jehož v této řadě filmů již představoval i sám Alain Delon, a to roku 2008 ve snímku Asterix a olympijské hry. V tomtéž filmu hrál Jean-Pierre Cassel druida Panoramixe, jehož role teď připadla osmdesáti sedmiletému Pierru Richardovi.

Z dalších postav zmiňme Kleopatru v podání Marion Cotillardové a centuriona Caia Antivira v podání fotbalisty AC Miláno Zlatana Ibrahimoviče.

Což je vše fajn, ale… Zkrátka: jaké jsou hlavní rozdíly, jímž se nový film liší od svých čtyř dosavadních bratří? Zaplatila ho Čína a odehrává se v Číně. Stál 72 milionů dolarů a nutno přiznat, že jistou malou část ze sumy jenom následnice Říše středu nehradila. Jinak vše. A je to první z hraných Asterixů, který není adaptací komiksu, ale novým příběhem. Sice se někde dočtete, že podle něj byl kreslený seriál naopak vytvořen, ale to je omyl: vznikla jen ilustrovaná kniha, kterou nakreslil Fabrice Tarrin (původní kreslíř Alberto Uderzo je už víc než tři roky po smrti) a napsal Olivier Gay; do češtiny ji přeložil Michal Lázňovský a vázanou ji zde vydala společnost Albatros Media.

Ale dává příběh vůbec smysl? Nevyčerpalo se téma? Stojí film za vidění? Asterix se narodil, připomínám, již roku 1959 a dosud jeho dobrodružství vydala na devětatřicet alb, vesměs přeložených do češtiny. Hodně se tu cestuje, například okolo Galie (svazek pátý), do Egypta (Asterix a Kleopatra), do Anglie, do Hispánie, na Korsiku (svazek dvacet), do Belgie (24) atd.; ale vyslat tohoto hrdinu až do daleké Číny původního scenáristu Goscinnyho nikdy nenapadlo. Držel se totiž ze zásady historické reality a většina událostí z jeho alb je sice karikována, zveličena, ale v nějaké podobě se buď stala či státi mohla. A Čína? Někdo se dokonce může domnívat, že v její existenci římští občané, natož pak Galové, nevěřili; to však není pravda a obchodní styky tu byly, Do Evropy putovalo hedvábí, do Čínského císařství, kde panovala dynastie Chan, zase sklo. Přičemž hovořím o čase padesát let před naším letopočtem, kdy je dnešní Francie součástí Říše římské, a jen jediná víska (jak si vysnil Goscinny) odolává nájezdu. Zdejší Galové totiž mají nadlidskou sílu díky elixíru, který připravuje druidský mág Panoramix.

Ve filmu přiváží do vsi jistý Popkornis samu dceru tehdejší čínské císařovny a její tělesnou strážkyni Na Ban Čim. Do princezny se Asterix ihned zakouká, ale synovec fénického kupce Popkornis ho ujistí, že už je zakoukán on.

Mladá dáma prý miluje galskou kulturu, i prahla po návštěvě Lutecie, nicméně skutečná motivace výletu je dramatičtější. Princezna a císařovna šli ještě v Říši středu do fénického krámu s galským zbožím. Tu byl přepaden princem Deng Zlo Sinem, jehož ruku mladá dívka odmítla. Princ se tudíž rozhodl realizovat státní převrat a císařovna dceru vyzývá, aby uprchla. To se podaří, zatímco císařovna i majitel fénického obchůdku Kukuruznik (Popkornisův strýc) jsou jati.

Popkornis a ženy tedy doputují až do Galie a poprosí náčelníka vsi Majestatixe o pomoc. Tu jim sice zprvu odmítne poskytnout, nicméně jeho manželka rozhodnutí promění v opak.

Tou samou dobou uniká v Římě Caesar před láskou královny Egypta Kleopatry a dojde to tak daleko, že mu i tato dáma utíká s mezinárodně známějším gymnastou. V Římě se za těch okolností vynoří poradce prince Deng Zlo Sina a prosí Caesara o pomoc při „dobytí Číny“.

To Galové už k Říši středu míří: vlastně však jen Asterix, Obelix a pejsek Idefix. Putují po hedvábné stezce, v přístavní taverně u Rudého moře se úspěšně utkají s piráty a nalodí se na koráb kapitána Titanixe, kde princezna energii dobije pomocí tajči.

Asterix její cviky zkouší zrovna tak, ale moc mu nejdou, i pouze sleduje, jak princezna a bodyguardka Na Ban Čim usedají se zkříženýma nohama k meditaci.

Potkají pirátskou galéru a Na Ban Čim žádá, aby ji nechali, že jim ukáže, jak se bojuje v Číně. Úspornými údery kung-fu nato piráty rozmete do všech světových stran a jejich lodi prorazí trup. Tou dobou je již Caesar s legiemi v Číně. „Ave,“ zdraví Deng Zlo Sina v jeho stanu a vbrzku prorážejí Římané beranidlem bránu paláce jednoho z čínských princů. Díky disciplíně kráčí Řím od výhry k výhře a podmaní si tři království Říše středu. To čtvrté netřeba podmaňovat, je to království Deng Zlo Sinovo.

Ale je tu ještě jedno, naštěstí. A odolává. V jeho čele stojí „Muž s bambusovou maskou“. Jeho tvář je prý úděsná!

Galové zatím přistávají v Šanghaji. Asterix a Obelix tu poznají akupunkturu. Na náměstí předčítá cosi z pergamenu Deng Zlo Sinův žoldák - v doprododi římských legionářů:

„Lide čínský. Zlo Sin a Caesar ohlašují veřejnou popravu svržené císařovny. Po ní bude všelidová veselice.“

A tu princezna strhne svou kápi: „Na Dceru nebes ruce nevztáhnete!“ Dojde k boji.

Ukazuje se, že Řím Číně mnoho nového poskytnout nemůže. Obě říše znají viadukty i akvadukty, vyznají se v lékařství a mají rozvinuté divadlo.

Císařovna je držena ve věži, ale v zamřížovaném okénku se náhle zjeví Na Ban Čim. Je tu i Obelix - mříž vytrhne a císařovna se vrhá z výšin do jeho náruče. V doprovodu Galů se vydává dívka do království Dengů, aby prosila o pomoc onoho muže v masce. A tak Obelix táhne pláněmi Číny rikšu, ve které jsou Asterix, princezna i Popkornis. A táhne rikšu i přes pouště a hory; seznamují se s pandami a sám Asterix táhne poté rikšu po Velké čínské zdi: až na konec, k výjezdu 507.

V paláci najdou muže s bambusové masce a je, je to krásný mladík s dlouhými blond vlasy. Nic než ty neskrýval. On a princezna se do sebe zakoukají a Popkornis s Asterixem v tu ránu pochopí, že se „octli pouze v rolích svatebních svědků“.

Před branami paláce Dengů zatím čeká na bělouši namyšlený Caesar. S ním armáda.

Princezna vyjde z pevnosti a vyzve Římany, aby se vzdali. Je jich osmdesát tisíc proti tisícům deseti. Caesar se ale nesměje: už poznal „odvěké nepřátele“ Asterixe a Obelixe. Jako by za ním šli i na konec světa. Asterix si navíc lokne elixíru a dá pít i princi a princezně. Nastane řež, nicméně účinky nápoje slábnou a Asterixovu čutoru propíchne šíp. Už nemá nápoje ani kapku. Zemřel by, ale Obelix ho zachrání. Bitva ovšem končí vítězstvím Říma.

Naštěstí zaútočí mračno Číňanů, které zburcovala Císařovna. Sjednotila mezitím snad všechny vládnoucí rody a má milion vojáků. To už Caesar říká zlému princi, že to jeho válka nebyla, a mizí. Zlo sin je nakonec odsouzen uklidit cestu na Čínské zdi a císařovna uděluje Popkornisovi výhradní právo na obchod mezi Čínou a Galií. Při hostině v Galii tančí Obelix s Na Ban Čim, do níž se zamiloval. Ona sice musí domů, ale snad se opět sejdou. A Caesar? Čínu nikdy nedobyl, ale Kleopatřino srdce získal.

Zda doporučuji tento film? Doporučuji knihu!

https://www.kosmas.cz/knihy/519715/asterix-rise-stredu/