Minulou středu se v klubovně Městské knihovny v Praze konal křest pozoruhodné publikace. Na pultech knihkupectví je sice relativně dost knížek s námořní tematikou, ale většinou se jedná o obrazové encyklopedie s obecným textem, kdežto důkladnější publikace s analytičtějším obsahem, které by navíc byly původní prací a nikoli překladem, jsou vzácné jako bílé vrány. A právě takovou je dílo „Trafalgar, anatomie námořní bitvy“ z pera českého historika Jiřího Kovaříka, specialisty na napoleonskou éru, které představil Leonid Křížek jako poslední publikaci svého nakladatelství Elka Pres.

Jiří Kovařík (1950) se námořní tematikou již zabýval v knihách „Korzáři krále Slunce“ a „Korzáři Francouzské revoluce“, avšak Trafalgar je mnohem propracovanější. Autor postupně líčí celou námořní kampaň roku 1805 a rozebírá, nakolik to Napoleon s invazí do Anglie myslel vážně. Podrobně popisuje výstavbu invazní flotily v Boulogne a Napoleonův plán na soustředění roztříštěných francouzských a španělských sil na opačné straně Atlantiku, aby hrozba útoku na „cukrové“ karibské ostrovy odlákala britské loďstvo z evropských vod a umožnila mocné námořní pěsti spojených francouzských a španělských loďstev ovládnout Lamanšský průliv. Autor se detailně věnuje rozboru, zda měl francouzský admirál Villeneuve vůbec šanci tento plán realizovat a získat oněch pověstných „šest hodin“, které prý měly francouzskému císaři k uskutečnění invaze stačit.

Kniha pokračuje popisem druhé bitvy u mysu Finisterre (bitva „15 proti 20“), v níž britský admirál Calder přinutil Villeneuvea hledat útočiště v Cádizu a tím připravil scénu pro bitvu u Trafalgaru, k níž pak došlo 21. října 1805. Její líčení doplnil autor nejen úryvky z publikovaných vzpomínek jak účastníků britských, tak francouzských a španělských, ale také nákresy bitvy, které ukazují postavení lodí v rozhodujících fázích střetu. Co je ale podstatné, dílo je doplněno kapitolami o výzbroji, námořní taktice té doby a o manévrování s mohutnými trojstěžníky, což bylo v boji tím nejzákladnějším. Právě na pozadí principů již ustrnulé lineární taktiky, jíž se námořní bitvy řídily více než jedno století, demonstruje Jiří Kovařík Nelsonovo mistrovství v naplánování bitvy, takže jeho kniha je první českou publikací, která takto námořní bitvu pitvá. Proto si podtitul „Anatomie námořní bitvy“ zcela zaslouží a drobné nepřesnosti v terminologii, převážně v oblasti manévrování a výzbroje, kterých si povšimne jenom znalec, by určitě neměly vadit žádnému milovníku lodí a námořní historie, aby si touto mimořádnou publikací doplnil svou knihovničku, nebo si ji objednal u Ježíška pod vánoční stromeček.

Jiří Kovařík – Trafalgar. Anatomie námořní bitvy, Elka Pres 2008