Templáři se asi nikdy nezbaví nálepky tajemného sdružení, které shromažďovalo obrovské majetky, ovládalo Evropu dvanáctého až čtrnáctého století a praktikovalo podivné rituály, které se příčily nejen tehdejšímu přístupu ke křesťanství. Historik Dan Jones se v knize Rytíři Templu vyhýbá spekulacím a k tématu přistupuje vědecky, čerpá z dobových záznamů a čtenáře zásobuje faktografií zasazenou do kontextu tehdejší Evropy a Blízkého východu.

Řád templářů existoval v období 1120 – 1312, tedy daleko kratší dobu, než bychom si mohli myslet. Jeho cílem bylo zajistit ochranu křesťanům, kteří se vydávali na cestu do Jeruzaléma na návštěvu svatých míst. Šlo o jakousi “jeruzalémskou domobranu”, skvělé bojovníky, kteří se potkali s musulmany útočícími z Egypta. Autor čtenáře velmi podrobně provádí vznikem řádu, jeho fungováním, představí známé i méně známé velmistry, a to od Huguese de Payns po Jacquese de Molaye. Je samozřejmé, že pro smysluplné vylíčení reálií doby je nutné doplňovat dění ve Svaté zemi o souvislosti z Evropy, o jejích vládcích, o roli papeže.

Přestože jde o téma těžké, Dan Jones ho vypráví stravitelně a pochopitelně i pro čtenáře, který není zrovna velkým fanouškem středověku. Templáři jsou populárním tématem a myslím si, že když už k této knize přilákají čtenáře, ti nebudou určitě zklamáni. Různým spekulacím a mýtům, které templáře provázejí, se autor věnuje jen do potřebné míry a objevují se až ke konci knihy, kde jsou řešena obvinění z hereze, popírání Krista a třeba i líbání pupku a zad velmistrů, což jsou rituály, které měly podle některých zdrojů provázet přijímání do řádu. Legenda o svatém grálu je potom součástí epilogu.

V knize je několik map, které čtenáři pomohou orientovat se v času a prostoru, nechybí ani několik fotografií a reprodukcí, které se k tématice knihy vztahují. Osobně bych uvítal víc obrazového materiálu, ale uznávám, že ten, který je k dispozici, je skvělý.

Část, která je věnovaná pronásledování templářů a zániku řádu, je pro mě asi nejzajímavější, snad kromě popisů bitev z křížových výprav. Saladinova vítězství nad křesťany a krvavé lázně na bitevních polích přibližuje Dan Jones čtenářům také citacemi z dobových zdrojů, stejně poutavě se mu daří zprostředkovat život ve středověké Evropě a v Jeruzalémě.

Nemyslím si, že tato kniha osloví jen malý okruh čtenářů. Najdou si ji ti, které zajímají záhady historie, ti s obecným zájem o středověk, křesťanství, křížové výpravy a vlastně i náboženské střety. Role templářů jim je vysvětlována trpělivě s velkými přesahy do obecné historie středověké Evropy. O templářích jsem nic jiného nečetl, takže nemohu srovnávat, ale zdá se mi, že jde o zpracování komplexní, čtivé, bez potřeby vysvětlování mýtů a nepravd, které templáře po staletí provázejí. Pokud se chcete podrobně seznámit s jedním z nejznámějších rytířských řádů, s jeho řeholí a představiteli a s nepopíratelnými úspěchy v boji s muslimy, máte jedinečnou šanci. Jde o příběh, který psala historie, což jeho strhujícímu ději na atraktivitě nikterak neubírá.

Knihu k recenzi poskytlo nakladatelství Pavel DOBROVSKÝ – BETA, díky.