Blondýny to na světě mají jednodušší zejména proto, že barva jejich vlasů má devastující vliv na inteligenci. Jen tak lze totiž vysvětlit, že ta, o níž chci vyprávět, objeví pivo až ve věku pozdní dospělosti, byť jeho větší část strávila poblíž hlavního města piva – Plzně.

Pivo dřív bylo pro blondýnu hořkým nápojem, po kterém mužům roste břicho, choutky a agresivita. Dobře si z chmelových brigád pamatovala soutěže vrstevníků, schopných během večera vypít dvacet piv, a nic jí nepřipadalo méně přitažlivé než jejich pach po takovém výkonu. Po celý následující dospělý život rozeznávala pivo v pěti podobách – jako desítku (pro tchána k nedělnímu obědu), dvanáctku (pro nakládání masa), pivo tmavé (po němž rostou ňadra, což ovšem blondýna nikdy nepotřebovala), pak pivo zakalené (k dostání v Německu) a konečně ten divný anglický žlutý nápoj bez pěny. A tak se pivu pro jistotu kilometrovým obloukem vyhýbala, čehož využil její muž, který ji během let naučil rozpoznávat, vychutnávat, milovat a pít nápoj docela odlišný - víno.

Pivo zatím vědělo svoje a trpělivě čekalo na příležitost, na učitele, na pravý čas pro zasvěcení. Okamžik nadešel v loňském roce, byť první začátky nebyly nejjednodušší. Jako při každém vzdělávání se totiž i v této oblasti začíná s teorií, resp. s historií a se spoustou cizích a nezapamatovatelných slov. Ale běžte na blondýny s chemií a s pojmy jako rmutování, filtrace, kvasinky, slad nebo mladina, zejména pokud až do včerejška byla přesvědčena, že základem každého piva je… nesmějte se… chmel. Nicméně i u piva platí, že opakování je matkou moudrosti, a když se k teorii přidá i degustace, blondýna objevila nepoznaný svět. Desítky pivních stylů (například kouřové pivo, stout, IPA, kriek nebo lambic). Kvašení spontánní, spodní, svrchní, zrání v sudech. Hořkost, kterou lze objektivně měřit. Pivo výčepní, ležák a speciál. Že pivo má říz a každé docela jinou vůni a chuť. Za studena, ale i za tepla, protože v teplém pivě vyniknou další nepoznané tóny. Plnost. Kulatost. Sladkost. Sílu. A mnoho jiných vzrušujících zajímavostí. Suroviny a technologický postup. Stupně a podíl alkoholu. Pivotéky. Knihy. Odborné časopisy. Soutěže, žebříčky a festivaly. A taky že není jedno, z jakého hrnku či skla se pivo pije. A taky že piva nemusí být půllitrový žejdlík. Že někdy stačí jenom deci. Na ochutnání. Že správné pivo se nepije na žízeň po hektolitrech, ale pro radost. Z chuti a z pospolitosti.

S pivem blondýna objevila nový svět a novou Plzeň. Mikropivovary a podniky, které nabízejí zajímavé pivo. Pivotečka. Pivstro. Beer Factory. Purkmistr. Lékárna a mnoho dalších. Místa, jež dříve běžně navštěvovala, leč v dobách, kdy nad pivem pyšně ohrnovala nos. Podobně Praha, tedy město, co blondýnu živí. Těch vzrušujících míst, těch chutí, těch zážitků. Kwak. Beer Time. Pivovar U Medvídků. Gulden Draak… Čtenář, který miluje pivo, pochopí, že není dost místa všechny podniky vyjmenovat. Že lepší než psát a číst je hledat a ochutnávat.

Úkolem blondýn je činit muže a svět hezčím, kterýžto účel je s pivem srovnatelný. A tak teď naše blondýna chodí světem, a kam přijde, tam potkává pivo. A jak se ptá, pivní nadšenci jí odpovídají. „Konečně s námi na ně můžeš chodit,“ říkají kamarádi a blondýna se diví, proč na tu větu čekala půlstoletí. A kolik je najednou kolem ní znalců, učitelů a pivních odborníků!

Žádné poznání však není bezbolestné, což v zájmu novinářské objektivity musí přiznat i blondýny poněkud zaostalé. Ta rozumná by totiž měla znát svou míru, aby se pak jako ve snách netoulala po nábřeží. Musí být otevřena novým chutím, současně však mít i vlastní preference (u naší blondýny jsou to aktuálně pšeničná, tmavá a ochucená piva). K pivu je třeba pít vodu a jíst. I když, jak říká jeden z pivních učitelů, ne vše se sice hodí k pivu, ale samo pivo se hodí ke všemu.

Tak tedy - nezbývá blondýně než říct: díky, pivo, že sis počkalo a ani s blondýnami jsi to nezabalilo! Jak jsi vědělo, že se ti to vrátí?

Autorka děkuje Dagmar Škrlantové, Jiřímu Kovářovi, Ladislavu Jaklovi, Johanu Justoňovi, Dárečkovi, Akčildejovi a dalším pivním kamarádům a učitelům, a taky všem vrchním a výčepním za vlídné rady, doporučení, konzultace a vstřícnost, s níž blondýně odpovídají na dotazy lehce naivní a notně všetečné.