3.3.2024 | Svátek má Kamil


DO KINA: Zabijáci rozkvetlého měsíce, pouze výhrady

23.10.2023

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou filmovým hororem (záměrně nadsazuji, ale nadsazuji málo) podle sto let staré kriminální causy. Causu už předtím vylíčil příběh faktu Killers of the Flower Moon: The Osage Murders and the Birth of the FBI od vynikajícího, dnes legendárního novináře Davida Granna (*1967). Ten je letos dvacátým rokem zaměstnán v The New Yorkeru a jako nejlepší kniha roku o skutečném zločinu dostali Zabijáci mj. Cenu Edgara Alana Poea; až potud obdiv. Otázka první: Ale je toto Grannovo dílo vůbec dobrý zdroj pro cosi jako film?

Odpověď zní: pro Hollywood rozhodně nikoli. Jinak ano. Nicméně… Scénář Erica Rotha se stal přehazovanou bramborou, a než ho natočili, v jednu chvíli ho takřka režíroval i herec George Clooney (nic proti jeho režijnímu umu). Pak…

Scénář potkalo štěstí, takže je zatím poslední položkou filmografie již osmdesátiletého klasika režie Martina Scorsese (*1942) - a je to jen jeho vlivem, že se stal zázrak a tohle dílo za dvě stě milionů vůbec vzniklo. Jistě bude oceněno, ale chci se soustředit na výhrady.

Film je především až moc dlouhý. Trvá ne dvě a půl, ale trvá tři a půl hodiny, přičemž místy stejně „nestíhá“. Pokud uděláte z přepadení banky pouze několikavteřinovou střihovou sekvenci, tak to ještě vadit nemusí, protože se náš příběh vylupováním bank vůbec neobírá; ale jestliže musíte finále svého filmu pojmout DOSLOVA jako rozhlasovou hru, je něco blbě! Ale OK, možná to ještě přijde a všechny tři díly Kmotra koneckonců přestříhali také na dívatelnou televizní sérii. Fungovala. Jenže stopáž není má nejhlavnější výhrada. A jaký tu najdeme příběh?

Před sto lety byl ve Spojených státech populární indiánský kmen Osedžů, na jehož území se našla ropa. To bylo štěstí a prokletí zároveň. Osedžové nesmírně zbohatli, když doslova profitovali z každičkého vytěženého barelu. Měli bělošské sluhy atp. Nu, a někteří byli nenápadně likvidováni. Kým? To ukazuje náš film.

Chvíli to procházelo, ale čerstvě ustavená FBI se zmátořila a dokázala vlastní smysluplnost a funkčnost, takže pachatele opravdu záludných a odporných vražd klepla přes prsty. Ve filmu sledujeme průběh událostí a je to obdivuhodně zpracováno. Scorsese předvádí um génia a zmíním třeba jen vložené sekvence ze skutečných, ale i fiktivních filmových týdeníků doby. Přesto se domnívám, že tady velikán režie zaštěkal na špatný strom. Já tím nechci tvrdit, že je causa uměle zveličena, protože byla děsivá a těžko zveličit, když třeba nějaký manžel nenápadně a na pokračování tráví manželku. To je veličina vždycky. Zrovna tak můžete nesnadno zveličit, když je realitou (dvacátých let) ani nepovažovat indiány za lidi. Ale Mistr Grann napsal sice mistrné dílo literatury faktu, nicméně líčí anomálii. Nic víc. A film, chce-li uspět, se nemůže tvářit, že předkládá jen anomálii, takže ani scénáristi (druhým je Scorsese sám) takto nejednají a zvlášť v první třetině máme pocit, že sledujeme jednoznačnou kritiku raného kapitalismu. Proč ostatně taky ne, nic proti tomu; ale tento obecný přesah nefunguje a posléze i mizí. Uvědomíme si, že sledujeme sice drastickou, ale výjimečnou událost. Osobně bych některé její prvky klidně srovnal třeba s motivem románu Alexandra Dumase Hrabě Monte-Cristo, kde je taky jistá nevinná dáma jménem Valentina… zvolna trávena. A když na konci filmu konečně nastoupí ještě nezaprášená a dokonalá FBI, už se není vůbec nutné rozhlížet po přesazích: bídáci jdou za katr a je tu zase „Amerika skvělá“: i ta indiánka, a mimochodem - velmi chytrá indiánka, je zachráněna.

Problém vidím v tom, že je to sice „celé pravda“, ale mimo dámu a agenta FBI, který ale přichází až na konci, postrádáme kladné postavy. Věřím, že to tak bylo, ale jako předloha pro celovečerní film se tento materiál nehodí. Perfektní dokument by vznikl, jako umělecké dílo věc selhává. Scorsese a Roth se pokusili vytvořit něco jako Shakespearovu tragédii a došli v té snaze, ano, až na hranu úspěchu; ale Shakespeare není samospasitelný, ba bývá lehce přeceněn. Scorsese tak koná divy pravého udatenství a veškerý talent věnuje látce, kterou si na stará kolena věru nezasloužil. Ano, uznávám: obhájil indiány. Ale ti byli obhájeni už předtím mockrát a dejme tomu v románu a filmu Malý velký muž. Tam jsme ještě sledovali ty velké dějiny a mělo to přesah do nich. Pak asi došly náměty, i došlo na tuto kuriózní causu bez obecnějšího přesahu. A co vidíme? Podstata člověka je zřejmě tím nejhorším na světě a dokonce ani v manželství nevidíme druhému do hlavy. To je vše pravda, ale málo. Toto dílo je tak pokusem o antickou tragédii, který se nepovedl.

Jsou - samozřejmě - dva druhy podívaných. První je film Batman, když to zjednoduším, a druhým jsou zdařilé pokusy o zachycení reality. Zde máme druhý případ a lidé se před sto lety vážně chovali k dotyčným zbohatlým indiánům, jak vidíme. Ale… „Nechci ukazovat kousky reality, protože bych mohl rovnou točit dokumenty,“ řekl jednou Hitchcock. K čemu, Martine, veškerá tvá snaha, když na tvůj film nikdy nikdo normální nepůjde podruhé? Je natolik prodchnutý pochmurností a tak depresivní, že to nejde. Lidi vidíme jako falešníky a zjišťujeme, že takoví bývají, a jediná dobrá žena uprostřed onoho zmaru nestačí. Podobné veledílo je kus tvrdé pravdy, ale bohužel odsouzeno k založení. Ano, vždy se naň budou dívat kritici a fajnšmekři, ale to je pár lidí. Normální divák tento film úplně vytěsní. To, že indiáni doplatili na naši invazi, přece víme. Zde se to jen rozmazává, ale na miniaturní plošce bizáru. A podobná díla jistě nejsou zbytečností, ale bývají často zneužitím dobrých herců.

Zde mj. hraje režisér sám a dál i Brendan Fraser nebo John Lithgow. OK! Ale v hlavních rolích jsou Leonardo DiCaprio a Rober De Niro. Ten stvořil bez debaty vnitřně nejodpornější figuru kariéry, ale charismatem drží v té vrstvě, kde je - k našemu údivu - stále a stále trochu sympatická. Když už tento ničema stojí za mřížemi, sám sobě pořád věří. Jako všemu, co říká. Zřejmě nepochybuje, že jednal správně, nebo o tom ani neuvažuje. To věru není Joker z Batmana, ale nahý člověk. Pravdivou je pak jeho věta: „Ano, vzedme se proti mně teď trocha nevole; ale věř, synovče: lidé vždycky zapomenou.“

DiCaprio hraje onoho synovce a hloupějšího chlapa. Je možná méně jednostrunný a dokázal zachytil také momenty, kdy se hrozí věcí a bojuje se svým vnitřním zlem. Podléhá mu! Už ve volbě námětu byla chyba. DiCaprio si nezasloužil hrát tohoto primitiva. Tu kreaturu falše. Ano, měl již negativní role, tak např. u Tarantina hrál odporného otrokáře, ale zde a dnes dobrovolně dospěl do fáze, kdy mu už „klaďase“ neuvěří nikdo. Je paradox, že si roli sám vynutil. Původně měl hrát onoho agenta FBI; právem se mu zdál jednorozměrný. I přepsali scénář, takže Leonardo hraje prolhanou bestii.

Film má nicméně X vynikajících momentů a řemeslně je bez chyby. Silným momentem je třeba chvíle, kdy zlý strýček De Niro sleduje v kině filmový týdeník o (tehdejším) masakru černochů v Tulse. Ono nenápadné propojení dvou ras funguje. I situace okolo vyhození domu do povětří. Niro se zatím směje na dobytčím trhu. Jím navedení parchanti jednají. De Niro co - de facto - kmotr přijíždí z trhu na místo odpudivého násilí - proti jedné rodině - a vidíme záběr shora. Na malebné městečko, kde ale najednou jedna nemovitost chybí. U nohy De Nira leží přitom tři spojené prsty. A starosta, který mu předtím jen tak bokem špitl, že „už strýc pracuje moc nápadně“, dodá: „To je ta jejich služka. Hledají ji po kouscích.“

Na tomto místě a ještě několika film vzbuzuje až fascinaci zlem s nenápadnou a mírumilovnou tváří. Tu tvář poskytl De Niro a podobné je to s eliminací opilé indiánky v lese, jak ji ve filmu nakonec vidíme v retrospektivě: dva ožralí, kterým zaplatili, ji do lesa dovedou a střelí jí do hlavy. Není na tom nic a banalitu zla zdánlivě ještě nikdo lépe nenatočil než tady a nanovo Scorsee; ale toť bohužel takřka vše. Zmíněný už obecný přesah nevidím; když tedy nepočítám pobavující De Nirovu zmínku o Ku Klux Klanu (“Nemám je rád, prahnou po moci.“) a to, že je strýc i aktivní svobodný zednář a osobně takto vyplatí Leonarda na zadek.

Killers of the Flower Moon. Scénář, režie a menší role Martin Scorsese. Spoluautor scénáře Eric Roth. Podle knihy novináře Davida Granna. V hlavních rolích Lily Gladstone, Leonardo DiCaprio a Robert De Niro. USA 2023. 206 minut.

TRAILER: