Někteří politikové a odborníci naznačují, že za migraci Afričanů do Evropy mohou klimatické změny zaviněné především vyspělými zeměmi, které mají tímto morální povinnost se o tyto environmentální uprchlíky postarat. Poslední údaje však ukazují, že pokud nějaký vliv zvýšených koncentrací oxidu uhličitého na stav zeleně v oblasti Sahelu existuje, je paradoxně spíše pozitivní.

V posledních dnech jsem zaznamenal dvě vyjádření, která naznačují, že na migraci statisíců lidí do Evropy mají svůj podíl klimatické změny, přesněji změny (samozřejmě téměř vždy negativní) zaviněné vyspělými zeměmi, které si dovolily spalovat uhlí, ropu a zemní plyn. Tudíž je nám podsouváno, že Evropa má morální povinnost se o uprchlíky postarat, když jsme jim vypouštěním oxidu uhličitého zničili životní prostředí.

Konkrétněji v tomto smyslu prohovořil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Cituji reportáž z poslanecké sněmovny:

„Za subsaharskou větví migrace je podle Zaorálka více faktorů, například postupující poušť.“

Další vyjádření přišlo od vedoucího výzkumného oddělení Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Horkého-Hlucháně, cituji úryvek z jeho komentáře (zvýrazněno autorem blogu):

„Právně vzato nyní nejsou za uprchlíky považování například ti, kteří ztratili obživu kvůli zhoršujícím se suchům a neúrodě třeba v pásmu Sahelu. Je přitom jasné, že na klimatických změnách, které je zhoršují, neseme jako průmyslová země závislá na spalování uhlí a ropy svůj podíl.“

Podívejme se tedy na dostupné informace o „postupující“ poušti a klimatické změně v Sahelu (poměrně suché oblasti jižně od Sahary). Vývoj srážek ilustruje následující obrázek:

Největší sucha v Sahelu nastala v 80. letech minulého století, od té doby se podnebí spíše zvlhčuje. Samozřejmě to neznamená, že daná oblast není nadále citlivá na sezónní či víceleté sucho; to může nastat kdykoliv, a v případě, že množství populace dosáhne ekologických limitů, jsou následky opět závažné.

Zajímavý článek je možné přečíst zde (vydáno v roce 2009):

National Geographic: Sahara se zelená vlivem klimatické změny?

Cituji úvodní pasáž:

„Desertifikace (tj. rozšiřování pouští), sucho, zoufalství: To jsou důsledky globálního oteplování. O tom alespoň [nejčastěji, pozn. autora] slýcháme.

Důkazy ale vytvářejí trochu jiný obrázek, který může milionům Afričanů pomoci: Vědci nyní vidí signály, že se oblasti Sahelu zelenají vlivem zvyšujících se srážek. Pokud se tento trend udrží [což je otázkou, pozn. autora], pak tyto deště mohou revitalizovat oblasti postižené suchem.” Konec citátu.

Zelenání suchých oblastí vlivem vyšších koncentrací oxidu uhličitého, který napomáhá odolnosti rostlin vůči suchu, popisuje také tento článek, jenž vyšel v roce 2013. Cituji: „Přímý vliv CO2 na vegetaci by měl být největší v teplých a suchých oblastech, kde je pro vegetační nárůst nevíce omezujícím faktorem voda. … Podle našich výpočtů usuzujeme [„we predict”], že 14% nárůst koncentrací CO2 vedl v letech 1982-2010 k 5-10% nárůstu zelené hmoty v teplých a suchých oblastech.“

Z toho vyplývá, že údajné sucho v Sahelu asi hlavní příčinou migrace Afričanů do Evropy nebude. Podívejme se na údaje o porodnosti ve světě (sestupně, je to počet narozených dětí na jednu ženu, zdroj):

Myslím, že údaje o porodnosti mohou naznačit, kde je asi hlavní problém.

Nepochybuji, že se v oblast Sahelu, kde máme v současnosti nejvyšší porodnost na světě, vyskytne nějaké sušší období, které ani zdaleka nemusí dosáhnout úrovně, která byla pozorována v 80. letech minulého století; tuto oblast totiž postihují katastrofální sucha od nepaměti. Důsledky případného sucha budou však opět vzhledem k rychle narůstajícímu počtu obyvatelstva opět dosti závažné, ale neměly by se zneužívat k vytváření falešného pocitu viny za to, že vypouštíme skleníkové plyny a že jim tímto ničíme jejich životní prostředí, jak naznačuje pan Ondřej Horký-Hlucháň; naopak, paradoxně to vypadá, že zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého by měly v boji proti poušti spíše pomáhat.

Na závěr je nutné poznamenat, boj proti občasnému suchu v Sahelu účelovým zvyšováním emisí oxidu uhličitého by byl podobně efektivní jako „boj“ proti klimatickým změnám a extrémům počasí jejich omezováním, zejména prostřednictvím Bruselem nařízeného „ekologického“ vysávání, zákazů žárovek apod. Politicky nekorektně si myslím, že by stabilitě Afriky napomohlo spíše vyčištění od islámských teroristů a změna postoje duchovních autorit všech vyznání k antikoncepci. Obojí je však asi v říši zbožných přání.

Dále mám trochu pocit, že lidstvu hrozí trochu větší problémy než nějaký vzestup teploty o pár desetin stupně Celsia za desetiletí, ať už je vliv člověka na tento vzestup jakýkoliv. Závazky typu „dekarbonizace ekonomiky“, kterých asi bude s přibližující se konferencí o klimatických změnách v Paříži zřejmě přibývat, by mi připadaly při pohledu na dnešní bezpečnostní situaci Evropy i světa jako (tragi)komedie, kdyby nešlo o tak závažné věci jako budoucnost našich dětí. Budeme i nadále volit ty politiky, kteří tohle absurdní divadlo připouštějí?

Autor je meteorolog

Převzato z blogu Salek.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora