20.4.2024 | Svátek má Marcela


KLIMA: Rýže, krávy, oxid uhličitý a Evropané

19.2.2024

Záchrana klimatu se prý neobejde bez toho, abychom jedli méně masa. Možná. Ale v tom případě se neobejde ani bez toho, abychom přestali pěstovat rýži. Je to reálné?

Ze všech možných scénářů, jak dosáhnout nulové produkce oxidu uhličitého, se dřív či později vynoří potřeba změnit jídelníček. Krávy totiž říhají metan. Jeho skleníkové působení je ale minimálně 20krát vyšší, než oxidu uhličitého, jehož produkci chce Evropská komise v prostorách EU zastavit do roku 2050. Jenže krávy (a prasata, ta mají jít k čertu také) jsou významnou složkou jídelníčku, v podstatě po celém světě. Z Ameriky se navíc hovězí maso ještě vozí do Evropy a Číny, což znamená další emise.

Takové avokádo se sice vozí také, je v našem jídelníčku úplně nové a tedy zbytečné, ale tím se nikdo nezabývá. Přes oceán se vozí také sója, která se používá ke krmení dobytka. Což je prý další argument, proč dramaticky snížit stavy zvířat, chovaných kvůli masu. To, že bychom je krmili zase jen tím, co se v Evropě vypěstuje, se z úvah nějak vytratilo.

Ze záchranných „klimatických“ plánů se ovšem vytratilo i to, že produkce potravy emituje metan i jinak. Navíc v množství, které je zřejmě srovnatelné s tím, které vypustí dobytek. Na svědomí to má plodina, na které závisí celá Asie, ale je hojně konzumovaná i všude jinde po světě. Rýže.

Nikde se však dosud neobjevilo konstatování, že k dosažení globální „uhlíkové nuly“ je nezbytné, aby si bezmála pět miliard lidí v Asii, kde je základem jídelníčku, našlo jinou hlavní potravinu. Nebo aby se rýže začala produkovat tak, že nebude vznikat metan. Což je prý sice možné, ale znatelně poklesnou výnosy.

Ovšem rýže i maso se konzumuje po celém světě. Dosáhneme tedy „uhlíkové nuly“ když vybijeme krávy v unii a nádavkem k tomu prasata, ale zachováme produkci rýže? Nedosáhneme.

Přesto se o nutné změně jídelníčku vypráví jen lidem v EU a možná i v USA. Naopak Asiatům se neříká nic o nezbytném konci rýže, ale neříká se jim ani o tom, že je nezbytné, aby za 26 let už neprovozovali jedinou uhelnou, ba ani mazutovou elektrárnu. A nejezdili auty se spalovacími motory. Speciálně pak Číňanům se neříká také nic o tom, že jejich záliba v polévce ze žraločích ploutví (ulovený žralok je po odseknutí ploutví odhozen zpět do moře) dovedla tohoto predátora mezi ohrožené druhy.

S oxidem uhličitým, ani s metanem sice polévka ze žraločích ploutví nemá nic společného, ale velmi jasně to ukazuje, jak rozdílný je současný globální přístup k Evropanům a Asiatům. Tohle konstatování nemá nic společného s barvou kůže. Jen s tím, jak OSN a EU přistupují k tomu, jakým způsobem se, podle nich, dá změnit svět. Všechny náklady a všechny důsledky má v jejich vnímání nést Evropan a Američan. „Evropané, nechcete jíst brouky a vegetariánskou stravu? Jste popírači změny klimatu!“ To je, samozřejmě, zkratka ale nic podobného, ani v náznacích, nikdo nikomu v Asii, nejlidnatější části světa, neříká. Ale vraťme se k metanu, jejž uvolňuje pěstování rýže. A ke krkajícím kravám.

Mimochodem, nikdo z bruselských potentátů se nenamáhal věnovat pozornost zjištěním týmu profesora Ermiase Kebreaba z University of Carolina. Podle výsledků jeho pokusů je přitom možné snížit kravskou produkci metanu o celých 82 procent jen tím, že se jim do krmení budou přidávat mořské řasy. Tedy právě ty řasy, jejichž zavedení do stravy unijních Evropanů, považují environmentalisté za nezbytné. Důležité je, že u Kebreabových výzkumů jde o skutečný vědecký experiment s měřitelnými výsledky, od kterých se teprve odvíjí výpočty. Unijní Green Deal operuje především s odhady a z nich vycházejících výpočtů.

Podle odhadů z asi 130 milionů hektarů rýžových polí ročně unikne 50 až 100 milionů tun metanu. Což má skleníkový efekt jako jedna až dvě miliardy tun oxidu uhličitého. Pro srovnání, světová energetika podle Světové agentury pro energii (IEA) v roce 2021 vyprodukovala 36,6 miliardy tun oxidu uhličitého.

A kolik metanu přidá do atmosféry skot? Odhady a výpočty, které jsou k dispozici, mají značně široké rozpětí. Podle výzkumů University of Colorado Boulder vypustí dobytek celosvětově asi 80 milionů tun metanu (zde). Což by bylo plus mínus stejně, jako u pěstování rýže, kde je odhad 50 – 100 milionů tun. New York Times zase píše, že na světě je asi 1,4 miliardy kusů dobytka a každý z nich ročně vypustí ekvivalent 1,5 – 2,5 tuny oxidu uhličitého, což je přibližně polovina produkce průměrného amerického automobilu (zde). Ovšem oficiální stránky americké vlády National Library of Medicine uvádějí odhad, že „příspěvek skotu ke globálnímu oteplování, ke kterému může dojít v příštích 50 až 100 letech, je o něco nižší než dvě procenta“ (zde).

Uvedené údaje celkem jasně ukazují, že nikdo vlastně přesně neví, kolik metanu krávy či pěstování rýže do ovzduší vypustí.

Speciální světlo pak do celého případu vnáší Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora z roku 2021. Ta uvádí, že celé zemědělství může za 10,3 procenta emisí skleníkových plynů EU. Z tohoto množství pak 70 procent jde na účet živočišné výrobě. Což však samozřejmě není jen metan od krav. Ale i kdyby to byl jen metan, je to asi sedm procent produkce skleníkových plynů v EU. Při přibližně osmiprocentním podílu států EU na světových emisích CO2 tak může živočišná výroba ve státech v EU za necelých 0,6 procenta celosvětového množství. Samotné krávy ovšem za ještě méně.

Podle deníku Politico by současná zemědělská politika EU vedla k jejich snížení o 20 procent (zde). Jaký „klimatický“ smysl by to mělo? Třeba 0,1 procenta globálních emisí? To je množství, které Čína doplní svými novými uhelnými elektrárnami během okamžiku.

V souvislosti se zemědělskými plány EU stojí za přečtení dva články. Jeden se jmenuje „Blíží se doba bezmasá?“ (zde). Ten však může ve světle toho, že Evropská komise v reakci na protesty sedláků napříč unií poněkud přibrzdila své dosud nekompromisní snažení, vypadat jako strašení. Že o strašení nejde, ukazuje únorová zpráva z Německa, kde je ve hře „daň z masa“ (zde). Ve jménu klimatu…

Poskytl server iUhlí.cz