V září 2014 došlo velmi pravděpodobně k dosažení rekordně vysoké hodnoty plochy antarktického mořského ledu. V této souvislosti je vhodné si připomenout, co o mořské ledové pokrývce u jižního pólu říkají poslední dvě zprávy Mezivládní komise pro studium podnebných změn (IPCC).

Na úvod si úryvky zmíněných zpráv IPCC ocitujme. Některá rozšiřující vysvětlení jsem dal do hranatých závorek, doufám, že mi inteligentní čtenáři prominou, že jsem je možná podcenil. Zvýraznění určitých částí v původním textu není:

IPCC, Souhrnná zpráva, č. 4, Pracovní skupina 1, Fyzikální základy, kapitola 10 (vydána roku 2007):

Existuje předpovídané („projected“) snižování mořského ledu ve 21. století jak v Arktidě, tak u Antarktidy, a to s rozsáhlým rozmezím modelových scénářů.

IPCC Souhrnná zpráva č. 5, Pracovní skupina 1, Fyzikální základy, kapitola 10, strana 870 (vydána v roce 2013):

Kryosféra [část zemského povrchu pokrytá ledem a sněhem]
Antropogenní působení [tedy zvyšování obsahu tepla v klimatickém systému Země vlivem zvýšených koncentrací skleníkových plynů] velmi pravděpodobně [90-100% jistoty] přispělo k úbytku arktického mořského ledu od roku 1979. Existuje robustní řada modelových výpočtů, které ukazují, že pozorovaný pokles mořského ledu je možné simulovat pouze pokud je v modelech zahrnuto antropogenní působení.Malá jistota však panuje ohledně vědeckého poznání zvyšování rozlohy antarktického mořského ledu z důvodu nedostatečných vědeckých vysvětlení příčin těchto změn, malá jistota panuje ohledně odhadů vnitřní [přirozené] variability.

Konec citátů.

Jinak řečeno, za snižování plochy arktického ledu může téměř jistě člověk, zatímco když se zvyšuje plocha mořského ledu kolem jižního pólu, vysvětlení nemáme, ačkoliv podle těch samých modelů by měl antarktický mořský led odtávat také. Čistě hypoteticky by mě zajímalo, jak by vypadala tato část zprávy, kdyby se mořský led u obou pólů choval opačně.

Podle měření University of Illinois dosáhla ve čtvrtek 18. září 2014 rozloha antarktického ledu absolutního rekordu, ovšem pouze od počátku satelitních měření, tedy od roku 1979. Trochu to ale berme s rezervou, jsou to aktuální data, která mohou být ještě revidována.

Zde je obrázek, zdroj: Cryosphere Today – University of Illinois – Polar Research Group:

Je pravda, že plocha mořského ledu na severní polokouli je stále výrazně podnormální, ale úbytek se zde přinejmenším krátkodobě zastavil. Zda je to změna trendu, je samozřejmě předčasné tvrdit.

Sečteme-li ale anomálie plochy mořského ledu na severní a jižní polokouli, dostaneme slabě nadprůměrnou plochu, která přes určité výkyvy za poslední dobu spíše převažovala. Naposledy se takto rozsáhlá plocha globální plochy mořského ledu objevovala před deseti lety. To může být ale samozřejmě velmi krátkodobý výkyv, způsobený hlavně rozšiřováním antarktického ledu, který více než kompenzoval severní úbytek. Navíc považuji za vhodné uvést, že sečítání plochy mořského ledu na severu a na jihu je možná až přílišným zjednodušením celé problematiky.

Zde je příslušný obrázek globální plochy mořského ledu (zdroj: Cryosphere Today – University of Illinois – Polar Research Group):

Zde se nicméně nabízí připomínka, která se často objevuje při zdůrazňování nebezpečí [antropogenně podmíněného] globálního oteplování: Pokud se plocha mořského ledu zmenšuje, snižuje se albedo [schopnost povrchu odrážet sluneční záření] a oteplování bude pozitivní zpětnou vazbou zrychlovat. Z logiky věci ale vyplývá, že při opačném trendu by zase mělo akcelerovat případné ochlazování. Zdá se, že to s tím mořským ledem a vývojem podnebí není zdaleka tak jednoduché.

Autor je meteorolog

Převzato z blogu Salek.bigbloger.lidovky.cz se svolením autora