V minulém roce dosáhla odchylka globálního průměru teploty oproti dlouhodobému průměru rekordních hodnot, což dodalo argumenty zastáncům boje proti globálnímu oteplování. Na vývoji globální teploty se vedle určitého antropogenního vlivu velmi podepsal efekt El Niño, které je vždy provázeno výrazným vzestupem teploty. V období po tomto jevu jsme však byli v minulosti svědkem stagnace nebo i poklesu teplot. Nastane to i nyní?

Podívejme se na vývoj průměrných ročních globálních teplot trochu blíže. Zde je uveden graf vývoje globálních teplot za posledních 10 let podle databáze Gistemp, doplněné přímkou lineárního trendu podle obyčejného lineárního regresního modelu:

Lineární trend je 0,19 ° C za 10 let, z čehož vyplývá, že poprvé od sázky s dr. Janem Hollanem zmíněné v mých přechozích příspěvcích prohrávám, přičemž je jisté, že prohraji i v tomto roce; lineární trend by mohl být dokonce vyšší než 0,3 °C za 10 let. Dohodnutá suma za rok 2015 již byla vyplacena, na jaře 2017 bude ale skóre ještě 3:2 v můj prospěch (tři výhry, dvě prohry).

Nyní se podívejme na příčiny onoho vzestupu. Níže je uveden graf, který ukazuje vývoj jevu El Niño od roku 2006 (indexem El Niňo v regionu 3.4).

Zde vidíme, že se v roce 2015, ale hlavně v roce 2016, projevoval efekt El Niño velmi silně, což zjednodušeně znamená, že byl potlačen vliv chladných (a hlubokomořských) vod, které mají zchlazovací a vysušující vliv na velkou část západního pobřeží Jižní Ameriky i Kalifornii. Následkem efektu El Niño „pustí“ tropické oblasti Tichého oceánu do atmosféry více tepla a vodní páry, což uvítala hlavně Kalifornie, kde po delším suchu minulou zimu konečně vydatně pršelo. Připomeňme si, že tepelná kapacita celé atmosféry odpovídá zhruba tepelné kapacitě svrchních dvou až tří metrů světového oceánu. Efekt El Niño tedy znamená, že se atmosféra výrazně oteplí (tedy nikoliv ve srovnání s denními výkyvy teploty), přičemž toto oteplení je časově posunuté; chvíli trvá, než klimatický systém tuto anomálii vrátí do „normálu“.

El Niño vrcholilo na začátku letošního roku, přičemž jsme zaznamenali rekordní hodnoty průměrné globální teploty za dobu měření, což je pravděpodobně také způsobeno emisemi skleníkových plynů. Průměrná globální teplota již od jara poklesla o 0,4 °C, ale přes tento pokles bude letošní rok téměř jistě rekordně teplý. Donald Trump bude čelit velmi masivní propagandě zdůrazňující, že „globální oteplování je skutečnost“.

Pokud bychom ale použili analogii s rokem 1998, kdy nastalo podobně výrazné El Niño a poté teplota asi patnáct let stagnovala, lze očekávat v příštích letech pokles tempa globálního oteplování, a to přes pokračující emise skleníkových plynů. Bude to asi největší test nyní převládající hypotézy o dominantním působení antropogenní příčiny globálního oteplování: Pokud je citlivost klimatu na antropogenní emise menší než jak simuluje většina klimatických modelů, pak by pokles nebo stagnace teploty měly trvat dalších 10-15 let (a prezident Trump bude mít v ruce další trumf). Pokud má převládající hypotéza o dominantním lidském vlivu pravdu, bude oteplování v určité míře pokračovat dál a dr. Hollan bude mít nadále zajištěnu smluvenou „dividendu“.

Bude to ještě zajímavé.