B. Rybák 13.9.2011 19:38

V enviromentalizmu je poprvé v lidských dějinách

každý lidský čin hodnocen ne hlavně podle toho, jak prospívá (určité) lidské společnosti, ale podle toho jak neškodí přírodě, tedy podle toho, jak prospívá k rozvoji trvale udržitelné moci samozvaných držitelů monopolu na výklad "řeči přírody". Proto každé přirovnání enviromentalistických aktivistů (ekologistů) k nositelům minulých ideologií a náboženství vždy poněkud kulhá. Jejich organizace (např. GreenPeace) např. napodobují organizaci jezuitskou, včetně "misijního" vymývání mozků (aniž by se snažili být i prospěšní jako oni), jejich aktivisté zastrašují své odpůrce podobně, jako to dělali fašistické bojůvky a podobně jako fašisté se často označují za třetí cestu mezi kapitalizmem a socializmem. I ta práva zvířat už před nimi definovali a používali nacisté (Hitler byl velký přítel zvířat) a proto nemůže překvapit, že mnohým lidem pak nacisté nepřiznali ani práva zvířat. Od nacistů je ale odlišuje to, že v jejich očích je (podobně jako u středověkých náboženských fanatiků) viníkem zločinu proti "rajské přírodě" celé lidstvo a jenom někteří jednotlivci se hlubokým pokáním (poslušností) a placením odpustků (např. za CO2) mohou dočasně očistit. Enviromentalismus je prostě totalitarismus 21 století, který přirozeně využívá už poznané metody útlaku, vypracované v minulých autoritativních či totalitních systémech. Zatím největšího naplnění došel v Pol-Potově hnutí Rudých Khmérů, jehož vůdcové si z pařížské Sorbony přivezli nenávist k demokratické, vědecko-technické (a proto nutně kapitalistické) civilizaci a hlásali naprostý návrat k "Přírodě" za cenu vyvraždění nepoučitelné třetiny národa (během pouhých 4 let!!).

• reagovat
• nahlásit příspěvek