P. Rada 13.3.2024 16:06

Děkuji Vám za připomenutá rizika světového hladomoru. "Škodlivé" totiž příznačně je, že lidé jako Vy nerespektují fakta jako optimálnost koncentrací všech základních biogenních prvků a parametrů prostředí pro růst rostlin.

Už s dnešním glob. oteplením +1.2C totiž celosvětově poklesla produkce potravin o 21%. Jen za posledních 15let v důsledku růstu dynamiky podnebí (nebývalá sucha, povodně...) např. vzrostla cena rýže 3x!

V konci tohoto století pak klimaticky hrozí ztráta obyvatelnosti území pro 3 až 6 MILIARD lidí:

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-zivot-na-zemi-je-ohrozen-varuji-klimaticti-vedci-40448564

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 13.3.2024 16:19

Snůška nesmyslů za účelem vydírání. Produkce potravin roste a ubývá hladovějících.

https://eagri.cz/public/portal/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/informace-fao-celosvetova-produkce-bude

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 17:52

Nejspíše si poněkud pletete sdělování nepříjemných pravd s vydíráním. Když se ale zběžně podívám na vývoj cen potravin v našich obchodech, tak mi to někdy taky jako "vydírání" přijde a to přesto, že za potraviny zdaleka nevydávám většinu příjmů takže si fakticky doposud mohu dost vybírat.

Tvrzení které jsem udělal o poklesu produkce 21% má svůj zdroj zde:

https://theconversation.com/a-year-of-hunger-how-the-russia-ukraine-war-is-worsening-climate-linked-food-shortages-181160

Pokud jde o záplavy... a ceny rýže:

https://www.kurzy.cz/zpravy/736530-ceny-ryze-mohou-dale-rust-kvuli-zaplavam-v-cine/

Rozdíl v uvedených pohledech na masovost produkce může tkvět i v tom, že růst produkce se doposud realizuje i skrze růst ploch zejména po vypalování pralesů, drancování moří a pod.

Na stávajících s zejména starších pozemcích se pravidelně projevuje prakticky nevratný pokles bonity půd. V trop. oblastech tuplovaně rychleji a to vše graduje s růstem eroze pro rostoucí dynamiku klimatu. Tato okolnost se sice zatím pravidelně kompenuzuje agrochemicky ale takto prakticky neudržitelně.

Konkrétně v ČR toto vede k vleklému znečištění donedávna pitných spodních vod rezidui pesticidů které jsou už nadlimitní na více jak polovině našeho území. O tom jak to zhruba vypadá s degradací půd v ČR i ve světě:

https://eagri.cz/public/portal/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/vodni-eroze-pudy

https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=3976&typ=html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.3.2024 18:00

JSI PROLHANÝ KOMUNISTICKÝ IDIOT!

Lži, o kterých píše autor, jsou TVOJE LŽI...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 18:18

Měl byste dohledávat původní zdroje, novináři ničemu nerozumí. Pak se může z modelovaného (sic!) poklesu "celkového faktoru *produktivity*" (ať už je to cokoli) snadno stát pokles zemědělské *produkce*:

https://www.nature.com/articles/s41558-021-01000-1

Zatímco produkce samotná trvale roste téměř ve všech metrikách:

https://www.fao.org/3/cc3751en/cc3751en.pdf

Ostatně na ceny potravin má daleko větší vliv pěstování energetických plodin kvůli válce s klimatem než mírný nárůst teplot (a z toho plynoucí prodloužení vegetačního období v mnoha oblastech) a vyšší koncentrace CO2, která růst rostlin také významně podporuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 13.3.2024 20:12

Souhlasím, že na potravinovou produkci má doposud dominantní vliv cena energií. Žijeme takto na fosilní dluh a proklamujeme si to pokrytecky jako přednost dneška.

Do budoucna to tak ale v řadě oblastí být nemusí a už dnes tomu tak leckde není.

Konkrétně rybolov už "přelovil" mnohá naleziště s volného oceánu a tak produkce roste jen s pobřežních sádek které jsou ale vykrmované tím co se rozemele s vydrancovaného jinde.

O rýži a dalších plodinách postižených stále častěje rostoucí dynamikou podnebí jsem psal a dodávám že to platí za stavu kdy 95% skleníkově narostlého tepla doposud akumulují hlubiny oceánů.

Lesnictví je na tom podle rostoucí defoliace boreálních lesů a kácení tropických celosvětově ještě hůř a to paradoxně právě v rozporu s Vaším postojem:

..."vyšší koncentrace CO2, která růst rostlin také významně podporuje"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 20:59

Vy jste neuvěřitelný. Vyvrátím vám A a vám to nestojí ani za zmínku a hned sypete další nesmysly.

Energetické plodiny a ceny energií jsou dost odlišné věci. Navíc - co myslíte, že má dominantní vliv na ceny energií? A co má nadměrný rybolov společného s klimatem?

Odkaz, který jsem vám dal, dokládá, že globální produkce rýže nejen roste, ale také roste rychleji než produkce většiny ostatních plodin. Zase nesmysl. Globální zalesnění pokleslo za 40 let asi o 4 procenta, z čehož za polovinu může Brazílie a asi se shodneme, že tam klima na vině není. Navíc plocha porostlá vegetací globálně roste.

Nic z toho, co píšete, hlavní tezi článku nevyvrací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 13.3.2024 21:02

Pokud jde o záplavy a ceny rýže, stačilo by v tom vašem odkazu kliknout nahoře na odkaz Rýže a zjistil byste, že se to strašení nenaplnilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 13.3.2024 18:23

Zdravím.

Tak jsem si ten článek přečetl, a dověděl se mj. toto: "Pokud jde o oceány, jsou teploty už měsíce „zcela mimo normu“, aniž by to vědci dokázali plně vysvětlit, zdůrazňuje Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK)."

Pokud je to pravda, a proč by nebyla, tak je třeba dále zkoumat a nevyhazovat peníze za omezování CO2. Už proto, aby bylo z čeho platit opatření, která budou užitečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 7:22

"optimálnost koncentrací všech základních biogenních prvků" co se C týče, tak optimální koncentrace CO2 je myslím 1-2%, jak bylo a je ověřováno pokusy ve sklenících. Co s tím? Jsme pořád ještě hodně daleko, 400 ppm = 0,04% = 0,0004 dílu. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 14.3.2024 10:40

Optimum v jednom parametru nejspíš určit nelze. Záleží na intenzitě zářivého toku (světla), teplotě, dostatku vody a živin. Viz "limitující faktor" fotosyntézy...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.3.2024 12:54

"Optimum v jednom parametru nejspíš určit nelze" proč by nešlo? Postupně určuji a vylaďuji optima pro vodu, P, N, vodu a CO2.... řada z nich může být dodávána v nadbytku a jeden faktor je limitující. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 21.3.2024 11:07

Slyšel jste něco o nadbytku obilí, vepřového masa, to vše je dotováno, aby lidé, tím se živící, mohli přižít - tady v Evropě, hovězí v Argentině a jinde. JO, hlad je tam, kde si lidé odvykli pracovat a zjistili, že stačí pořvávat, aby je někdo živil - co třeba Gaza, bez dovozu by vymřeli - patrno nyní -v novinách strašlivé články - skutečnost - jídlo nemají a přesto žijí - není to zázrak?

• reagovat
• nahlásit příspěvek