J. Lukavsky 27.12.2018 15:17

Re: Mně se líbí, jak jsou neodbytní předpovídači katastrof

"Data starší než 100 let jsou nespolehlivá a jejich spolehlivost směrem do geologické minulosti prudce klesá" no není to zase tak beznadějné. Z vrtu ledovce např. v Grónsku lze rekonstruovat nejen obsah CO2 (bublinky v ledu) ale i teploty, podle poměru O18 a O16 izotopů. Jistěže to není tak přesné jako rtuťový teplotoměr, ale klidně pár tisíc let to zvládne. Stejně tak můžeme rekonsruovat složení vegetace kolem ledovcových jezer na Šumavě 10 000 let dozadu. každý rok se na dně jezera ukládá cca 1 mm bahna a v něm pylová zrnka, ale i saze (jiné z pálení dřeva a z uhlí a nafty), radioaktivní spad atd atp. Takže to zdaleka není tak špatné a do dosti daleké minulosti lze nahlížet bez problémů. J.L. end

• reagovat

J. Vintr 27.12.2018 16:39

Re: Mně se líbí, jak jsou neodbytní předpovídači katastrof

Lze nahlížet, ale jen když si stanovíme nějaké předpoklady, které ovšem nemusí platit. Bublinky vzduchu nemusí uchovávat složení atmosféry v době, kdy do nich byl vzduch uzavřen. Plyny třeba v různé míře difundují skrze led, můžou navzájem reagovat a podobně. I ta pylová zrna a vrstvy v nichž se ukládala nemusí nutně odpovídat chronologickému sledu a podobně. Takže tyhle informace je nutné brát s velkou rezervou.

• reagovat

L. Novák 27.12.2018 18:43

Re: Mně se líbí, jak jsou neodbytní předpovídači katastrof

Přesně tak. Difuze a tisíce i více let, to už se může poměr plynů v ledu dost změnit, vyrovnat koncentrace s okolím nebo naopak natáhnout do ledu něco, co tam dříve nebylo nebo jen v nízké koncentraci. Zajímavé je, že o difuzi jako všudypřítomném jevu ledovcoví "archiváři" nemluví. :-)

• reagovat

K. Drábek 27.12.2018 19:40

Re: Mně se líbí, jak jsou neodbytní předpovídači katastrof

Je to trochu jinak. Geologická data jsou různě přesná, od orientačních až po přesná měření na základě izotopů. K tomu známe i reakci celých společenstev na klima. Navíc je možné měření opakovat.

Vzhledem k tomu, že geologické jevy se často opakují v cyklech a zvlášť nápadné je to na klimatu, je možné brát klimatické alarmisty vážně jen tehdy, pokud platí stvoření podle biskupa Ushera, který je vypočítal na 23. říjen roku 4004 př. n. l. Jinak jde jen o jeden z mnoha po sobě následujících cyklů.

Klimatické modely by měly být alespoň přibližně schopné stanovit teplotu i do minulosti. Jinak jsou zcela bezcenné.

Poznámka k literatuře:

Odhad obsahu CO2 v atmosféře v minulých geologických dobách je chybný. Skutečnost je nejméně o řád vyšší.

• reagovat

J. Vintr 27.12.2018 20:46

Re: Mně se líbí, jak jsou neodbytní předpovídači katastrof

Něco na způsob toho, co je v Cimrmanech: Měřením poločasu ropzpadu radioaktivního uhlíku v organické nečistotě na podrážkách Cimrmanových bot bylo zjištěno, že Cimrman dorazil do Liptákova na podzim roku 1906, plus mínus 200 let. Tedy pokud to byly Cimrmanovy boty.

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 12:07

pane Vintře

pokud nevěříte globálním teplotám, zkuste si něco zjistit o měření teplot v Klementinu. Pro začátek Vám napovím:

průměrná teplota v Klementinu v 19.století byla +9,2°C, ve 20.století +9,8°C, a po roce 2000 je to už +11,5°C. Nejteplejší byly zatím roky 2014 a 2015, kdy bylo shodné +12,5°C. Letos bude rekord překonán, protože pokud se v posledních dnech roku prudce nezmění počasí, bude mít letošní rok průměrnou teplotu +12,8°C.

Pokud Vám připadá, že letošní průměr +12,8°C je marginální rozdíl oproti průměru 20.století +9,8°C, pak nemá smysl se s Vámi o margináliích přít.

• reagovat

L. Novák 27.12.2018 12:17

Re: Miroslav Šejna

Šejno, vaše neschopnost pochopit obsah psaného sdělení je na NP pověstná už dlouhá léta. Je tomu tak i zde, protože melete něco, co s obsahem příspěvku, na který reagujete, vůbec nesouvisí. A o tom, jestli v Klementinu mají nějaké krátkodobě naměřené řady teplot rostoucí nebo klesající charakter, to rozhodně není. :-)

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 12:33

bolševické hovado Nováku 475

zkus si, ty bolševický demente, nastudovat něco o významu pojmů "marginální" a "statistická chyba". Pak se přihlaš bolševiku nevzdělanej.

• reagovat

L. Novák 27.12.2018 13:53

Re: Miroslav Šejna

Hlupáku Šejno, opakuji, že to není a nebylo o měření teploty v Klementinu. :-P

• reagovat

J. Ráž 27.12.2018 12:19

Re: pane Vintře

No a? Planeta se otepluje, aby se za pár set let zase ochlazovala, jako už tolikrát v historii. Je na nás, abychom se tu muto trendu přizpůsobili, ne s ním bojovali nebo dopadneme jako dinosauři. Nad přírodou zvítězit nejde, jde se jen adaptovat na nové podmínky.

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 12:28

pane Ráži

pan Vintr tvrdí, že naměřené oteplení je tak marginální, že leží hluboko pod statistickou chybou. Takže znovu speciálně pro Vás:

V Klementinu bude letos průměrná teplota o 3°C vyšší, než byla ve 20.století. Je toto marginální rozdíl hluboko pod statistickou chybou?

Globální teplota by měla být letos vyšší o 0,74°C oproti průměru 20.století. I toto je marginální hodnota hluboko pod statistickou chybou?

• reagovat

J. Vintr 27.12.2018 14:07

Re: pane Ráži

A z čeho se počítal průměr ve dvacátém století? Na kolika místech zeměkoule a s jakou přesností a soustavností se měřila teplota před pár desítkami let a dříve? Samotný pojem průměrná globální teplota je nic nevypovídající číslo. S reálným stavem přírody to nemá nic společného.

• reagovat

P. Rada 27.12.2018 15:36

Re: pane Ráži

Nic společného?

Data s jistotou vypovídající hodně nad 99% jsou pro vás málo?

Realitou dneška je rozvíjející se informatika která i když nikdy nepopíše svět zcela přesně - může s vysokou pravděpodobností říci co je ve hře. Zejména inteligentnímu životu nemusí jít vůbec o málo. Viz porušení entropického principu a Fermiho paradox.

• reagovat

J. Vintr 27.12.2018 16:53

Re: pane Ráži

K těm 99c/o se došlo jak? Ve srovnání s čím? Co se týká té globální teploty, tak přírodě je například úplně jedno, jestli je v zimě mínus pět nebo třeba sedm stupňů a podobně v létě. Přírodu ovlivní hlavně teploty kolem nuly, teplotní extrémy a nevhodná teplota v nevhodnou dobu. Tohle výpočet nějaké globální teploty nijak nezohledňuje.

• reagovat

J. Jurax 27.12.2018 19:43

Porovnávat LETOŠNÍ průměrnou teplotu v Klementinu s průměrnou teplotou (patrně tamtéž) za celé století mi nepřijde moc metodický košer.

Totéž s globální teplotou; navíc bych pochyboval o tom, že metodika a způsob měření globální teploty se za století neměnila; ergo výsledky měření globální teploty v roce 1901 a v roce 2000 stěží budou jednoduše porovnatelné.

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 12:30

adaptace na teplé klima

pokud jde o adaptaci na teplé klima, pak s Vámi souhlasím. Celou dobu tady na Psu tvrdím, že místo boje proti oteplování bychom měli peníze investovat do adaptace na teplé klima. Přesto jsem tu považován za alarmistu. A to jen proto, že o oteplování nepochybuji.

• reagovat

J. Jurax 27.12.2018 19:53

Ono oteplování je dnes už překonaný pojem, protože je jaksi nejisté. Správně orientovaní alarmisté dnes hovoří o změnách klimatu, což už se napadnout nedá, poněvadž klima se mění imrvére furt. Dnes se tedy bojuje nikoliv proti globálnímu oteplení, nýbrž proti globální změně klimatu. Je to ovšem stejně nesmyslné jako předtím.

• reagovat

J. Hajský 27.12.2018 12:39

Re: pane Vintře

Říká vám něco městské mikroklima? V 19. století byla Praha veliká vesnice. Dnes velkoměsto s obrovskou tvorbou tepelné energie, která se musí nějak vyzářit (auta, vytápění, továrny a pod.)

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 12:41

pane Hajský

představte si, že mi to něco říká. Právě proto se v centru Prahy oteplilo více, než v okolní přírodě. To ale nic nemění na tom, že se otepluje i mimo města.

• reagovat

P. Han 27.12.2018 14:52

Re: pane Hajský

A proto pořád argumentujete teplotami v Klementinu. Pro venkovské: To je v historickém centru Prahy.

• reagovat

J. Lukavsky 27.12.2018 15:11

Re: pane Vintře

Byl tam odečten podíl města? Ve městě je totiž teplota poněkud vyšší a tak je nutno odečíst velikost (roste) města i prosté zvýšení teploty na ploše pokryté domy a ulicemi. To se dělá porovnáním křivky teploty města a nějaké blízké stanice, snad by Ondřejov by mohl posloužit? Pak se to na sebe překopíruje. Takže ten rozdíl cca 3 oC mi nepřipadá tak velký. J.L. end

• reagovat

V. Kotas 27.12.2018 15:25

Re: pane Vintře

Měření teplot v Klementinu, nemá s celkovým oteplováním téměř nic společného. Jedině ukazuje na to, že za zvyšování teplot ve velkoměstech mohou postupně všichni radní, co se tam vystřídají. Protože povolují zástavby na úkor zeleně. Navíc pokud možno všechno tmavé ( střechy, parkoviště, atd. ), podporující ohřívání vzduchu.

• reagovat

M. Šejna 27.12.2018 10:50

pane Lukavský - izotopy 12C a 13C

Antropogenně uvolněný CO2 spalováním má na sklenikový efekt stejný vliv, jako přirozeně uvolněný CO2. Otázka tedy je spíš v potvrzení toho, že CO2 v atmosfeře roste díky spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Pokud totiž roste díky spalování, pak by měl růst v atmosfeře podíl izotopu 12C na úkor izotopu 13C. A přesně tento jev se děje a je potvrzován pravidelným monitorováním.

• reagovat

J. Lepka 27.12.2018 10:53

Re: pane Lukavský - izotopy 12C a 13C

A k tomu všemu vám ještě uniklo, že krávy prdí.

• reagovat

L. Novák 27.12.2018 11:01

Re: pane Lukavský - izotopy 12C a 13C

:-D Z agitátora a propagandisty socialismu ve službách ČSSD se stal Šejna amatérským klimatobijcem... :-D

• reagovat

J. Lepka 27.12.2018 11:04

Re: pane Lukavský - izotopy 12C a 13C

Změnil dres? U profíků prý běžné.

• reagovat