Neděle 9. února 2025, svátek má Apolena
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Diskuze

KLIMA: Motory a brzdy

Zpráva z r. 2016: Nizozemský ženský volejbalový tým na příští olympiádě v Tokiu v r. 2020 bude nejšetrnějším týmem ze všech k životnímu prostředí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PV

21. 8. 2016 15:11
Někdy počátkem 60 let se ptali sovětského předáka

N. S. Chruščova, zda by se neměly mocnosti zavázat, že nepoužijí jaderné zbraně jako první. Na to Chruščov odpověděl "vžijte se do postavení velitele strany, která prohrává a přitom má ve skladech zbraně nesmírné ničivé síly."

Chruščov vůbec nebyl první, dokonce i Hitler snad podepsal dohodu, podle které se směly ponorky používat jen proti válečným lodím a vojenským transportům. Tehdy ještě žijící faktický velitel Německa za WW1 maršál Luddendorf se dal slyšet, že ve skutečné válce se to nebude určitě dodržovat stejně jako četné další podobné dohody.

0 0
možnosti
JS

21. 8. 2016 14:57
Blábolení o "lepších bateriích"

moc nerozumím. Pokud by byly založeny na chemických mechanismech, pak budou obsahovat všechny reagující složky. Srovnám-li baterii s běžným uhlovodíkovým palivem /benzin, nafta/ pak slučování uhlíku s kyslíkem na CO2 a vodíku s kyslíkem na vodu jsou silně exothermické reakce, takže realkce v bateriích je příliš nepřekonají. běžné palivo si ale bere kyslík ze vzduchu. A toho kyslíku je váhově oproti vodíku a uhlíku v palivu asi čtyřnásobek. Tedy ekvivalentem čtyřiceti kilo benzinu by byla minimálně dvousetkilová "baterie". Chtěl bych vidět, jak by se do podobných baterií ukládala energie ze severoněmeckých "větrných parků" a jakou ekologickou zátěž by likvidace statisíců tun opotřebovaných baterií byla. A ani by ji nemuseli blokovat němečtí "zelení" šílenci.

0 0
možnosti
PV

21. 8. 2016 15:17
Máte naprosto pravdu, perfektní a stučný rozbor!

Ale možná by se podařilo vyvinout levnější palivové články než ty, které používal projekt Apollo, které by používaly vodík a k němu kyslík ze vzduchu.

0 0
možnosti
JJ

J. Jurax

20. 8. 2016 22:22
Pro zajímavost

Zkusím velmi nahrubo odhadnout potřebu el. energie v případě úplné náhrady spalovacích motorů elektrickými v ČR - pakliže se někde dopustím chyby, znalejší nechť mne opraví.

V ČR se zhruba ročně spotřebuje podle http://zip.er.cz/9866 skrze auta zhruba 4,4 milionu tun nafty (5,17 miliardy litrů) a asi 1,6 milionu tun benzinu (2,09 miliardy litrů) - údaje jsou pro rok 2014, spotřeba se patrně výrazně nezměnila. Jeden litr benzínu obsahuje cca 33 MJ využitelné energie, 1 litr nafty cca 36 MJ. Ergo při dané spotřebě je to v benzínu cca 69 miliard MJ, v naftě cca 186 miliard MJ. Podle Wiki benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 procent, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 procent.

Kdybychom vzali účinnost jen 25 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/4 = 66 miliard MJ; je-li jedna kWh 3,6 MJ, pak jde o zhruba 18 miliard kWh, tedy 18 tWh.

Kdybychom vzali účinnost průměrnou účinnost 30 procent, je k dopravě využita energie cca (69 + 186)/3,3 = 77 miliard MJ, tedy zhruba 21,5 miliard kWh, tedy 21,5 tWh.

Pro srovnání veškerá netto výroba elektrické energie v ČR činila v roce 2014 podle http://zip.er.cz/9865 79,8 tWh, z toho jaderné 28,6 tWh, parní 40,2 tWh, fotovoltaika 2,1 tWh. Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila více než 14 tWh; dosud nejvíce elektřiny Temelín vyrobil v roce 2012, kdy do sítě dodal 15,3 tWh elektřiny. Ergo by to chtělo tak jeden dva další Temelíny - pokud jsem se někde nesekl.

0 0
možnosti
PR

20. 8. 2016 22:34
Re: Pro zajímavost

Nepřepočítával jsem to ale nejspíše je to rámcově dobře. Není totiž bez zajímavosti, že metropole jako Praha kryje ze svých zdrojů jen asi 15% spotřeby el. a tak ji hrozí při přerušení pár VVN vedení masivní blackout a to přesto, že má paradoxně ale jen v úhrnu výkonu všech aut po svých ulicích...potenciál energie za pětici temelínů.

0 0
možnosti
MP

20. 8. 2016 21:58
Zatím se každá nová technologie prosadila tím,

že byla lepší, tedy levnější a pohodlnější než ta stará. Zcela automaticky, občas jen s nějakou marnou snahou tu novou brzdit (praporkový zákon). Pokud je nyní tendence prosadit nové technologie zákazem starých, znamená to pouze to, že nejsou (snad zatím) lepší, tedy hlavně levnější. A pokud jsou vnuceny zákonem, je motivace k jejich zlepšování podstatně menší.

Kdo to vše zaplatí, je celkem jasné.

0 0
možnosti
PR

20. 8. 2016 22:24
Re: Zatím se každá nová technologie prosadila ?

Naopak celou řadu technologi museli lidé už opustit protože se postupně ukázaly dlouhodobě neúnosné. Muselo se přejít na něco třeba i momentálně dražšího ale dlouhodobě udržitelnějšího. Např. plynofikace měst - versus pálení hnědého uhlí. Freony.... Už jste zapoměl?

Zásadní problém tkví pak v energetice v míře efektivity těžby energií (EROEI) a tedy šíře započítávání externalit do cen.

Zatímco elektronika, informatika, nanotechnologie, chemie... ještě dělají pokroky - energetika už naopak skoro století snižuje v dominantních položkách svou efektivitu. Roste jen masivnost a její externality už planeta nezvládá absorbovat.

0 0
možnosti
JK

J. Kučera 376

20. 8. 2016 16:15
Ukazuje se při objektivním hodnocení

se ujazuje, že oteplení lokálního klimatu způsobené zástavbou a náhradou zeleně betonem je mnohem intezívnější (cca patnáctinásobně) než produkce CO2. Jenže na smůlu se na tom nedávydělávat.

0 0
možnosti
PR

20. 8. 2016 21:43
Re: Ukazuje se při objektivním hodnocení?

Pokud už hovoříte o objektivitě měl by jste umět případy konkretizovat. Tak velké oteplení jak uvádíte se týká jen některých super velkomět - obvykle severněji položených a navíc dál od velké vodní plochy. Sama vyšší teplota uvnitř takové aglomarace pak dokonce může v zimě znamenat i úspory nákladů na vytápění. Horší to může být v létě kdy klimatizace něco stojí.

V centrální Praze ale urban-efekt činí asi jen 1.5C a je třeba podotknout, že tato hodnota velmi závisí na momentální rychlosti větru, jeho směru, umístění parků atd. Ve stínu budov se někdy naopak může držet déle chlad a tak je městský tepelný ostrov komplikovanější a individuálnější záležitost jak se to jeví na prvý pohled.

Konkrétněji pražské metro jako součást města však umí s roční změnou teploty pomocí změn proudění/ nasávání... dobře vycházet a tak ani tvrzení, že se na tom nedá "vydělat" není docela korektní.

V takto husté zástavbě ale mívá daleko vyšší hodnotu jak míra oteplení čistý vzduch a tak i když města na svém nezastavěném území jaksi "prodělávají" přesto si ponechávají blízko svých center co možná velké parky, zazelenují střechy, fasády, vodní plochy... - což rovněž stabilizuje teplotu. Jižněji pak mapř natírají bíle atd. a takové město může být dokonce chladnější jak okolí.

Města tedy spíš řeší komplexní problém jak zdravě žít, dýchat... a "vydělávání" jen s ohledem na míru tepelného ostrova asi vrtá hlavou lidem jak pan Kučera.

0 0
možnosti

20. 8. 2016 12:22
těžba fosilních paliv není spalování fosilních paliv

pan autor jaksi nepochopil, jak hlavně uniká do atmosfery CO2. Není to těžbou ropy a uhlí. Je to spalováním ropy a uhlí.

Takže pokud je ropa nebo uhlí použita na výrobu nějakého organické hmoty (např. kaučuku), uvolní se do atmosfery minimum CO2.

0 0
možnosti
JJ

J. Jurax

20. 8. 2016 12:36
Re: těžba fosilních paliv není spalování fosilních paliv

Tak mne napadá - jak budou vyrábět potřebnou elektřinu? Norsko má jistý potenciál vodních zdrojů ještě nevyužitý (jak velký nevím), ale Holandsko ne. A uhlí v Holandsku není, v Norsku co vím taky moc ne.

Otázku ceny ponechme stranou - soláry? Fofrníky? Nebo dokonce fuj čistá jaderná energie? Nebo snad budou tu ropu spalovat v elektrárnách? Nebo ji budou kupovat odjinud?

0 0
možnosti

20. 8. 2016 12:19
neinformovaný autor Strunz

neinformovaný autor Strunz nám sdělil, že H2O je nejdůležitější skleníkový plyn, důležitější než CO2. Pan autor ale zapomněl na dost zásadní okolnost, a tou je, že H2O v atmosfeře nepříbývá, takže není viníkem oteplování. H2O má totižž narozdíl od CO2 tu vlastnost, že pokud je jí v atmosfeře nadbytek, vysráží se a ve formě deště či sněhu, a spadne na zem. Pokud by byl v atmosfeře nadbytek CO2, nevysráží se ani náhodou, leda tak při teplotach kolem minus 80°C.

0 0
možnosti
PR

20. 8. 2016 12:46
Re: neinformovaný autor Strunz

Trochu bych přeci jen oponoval. Tam kde se oteplí - nejvíce právě v polárních oblastech - tak tam se té vodní páry rozpustí v teplejší a vyšší vrstvě troposféry více a začne fungovat spíše jako zesilovač celého efektu. To hlavně nad vodními plochami oceánů kde se nevytváří tak snadno konvektivní oblačnost jako nad pevninou.

Pokud by ale někdo na "zkoušku" CO2,CH4,NOx, freony... odebral - propadla by se planeta skutečně do stavu ledové koule a pro následnou změnu albeda už by se z něj bez pomoci nevymrzajících skleníkových plynů nedostala.

Tento jev právě v dávné geologické minulosti už zřejmě nastal a jen působení od hromadícího se CO2 ze sopečné činnosti nakonec vedlo k znovuprobuzení biosféry.

0 0
možnosti
JL

J. Lepka

20. 8. 2016 10:34
Jo, jo,

dej blbci funkci ...

0 0
možnosti
PZ

20. 8. 2016 9:43
Teď zrovna sleduji

přírodopisný pořad TERRA -X, kde mluví o tom, že "žijeme v době ledové", protože v historii země byly málokdy zaledněny oba póly. Jestliže se Zeměkoule otepluje (?), je to přirozený proces. Je současné blbnutí lidstva také přirozeným procesem, křivkou ve "vývoji"?

0 0
možnosti

20. 8. 2016 12:43
Re: Teď zrovna sleduji

ano, čtvrtohory jsou v podstatě jednou velkou dobou ledovou s občasnými krátkými obdobími oteplení. V jednom takovém období oteplení (holocénu) žijeme dnes.

Je pravda, že v první polovině třetihor bylo na Zemi tak teplo, že neexistovalo polární zalednění a tropické pralesy byly i za polárním kruhem. Je potřeba ale dodat, že hladina oceánů byla tehdy podstatně výš.

Pokud by dnes roztály všechny ledovce, stoupla by hladina oceánů o 70 metrů.

0 0
možnosti
PR

20. 8. 2016 6:57
V čem má autor pravdu?

Především v poukázní na fakt, že momentální konkurenční vstahy jsou pro lidstvo zřejmě prioritní .... "a po nás potopa"? Žijeme převážně ve společnosti která má řádově vyšší materiálové možnosti jak o generaci/dvě dříve ale usiluje o jejich zachování právě hlavně s konkurenčních důvodů - nikoli proto, že apriory přinášejí hodnotnější a trvalejší život.

Cením u autora přiznání ..."Naprosto nejsem přesvědčen o správnosti doktríny člověkem-způsobeného globálního oteplování" ... Tím se totiž vysvětluje celý jeho článek který se však zcela vyhýbá otázce jak vysvětlit naměřené skutečnosti (http://www.ipcc.ch/report/graphics/images/Assessment%20Reports/AR5%20-%20WG1/Chapter%2005/Fig5-07.jpg) a jaké ekonomické dopady bude asi mít pozorovaný klimatický vývoj na ekonomicku budoucnosti když ekosystémvé služby, o které můžeme přijít, představují násobně vyšší úroven jjak celosvětové HDP. Oblast budoucnosti tak autor příznačně odbývá právě doktrínou/fantazií o termojaderné fůzi.

Je také možné - i když nepravděpodobné - že trend vývoje klimatu se změní s jiného důvodu a nedojde k situaci přehřátí s přelidnění a překonzumování. Třeba pro nějakou masivní epidemii která zajistí, že si přestaneme sugerovat význam konkurenčních vstahů až tak, že se stanou zcela dominantní. Kdo kdy onemocněl tak takovou situaci už nejspíše zažil ale pak pozapoměl... Namátkou odkaz na právě dnešní ilustrativní zprávičku:

https://www.novinky.cz/veda-skoly/412328-viry-a-bakterie-cekaji-v-ruskem-permafrostu-na-oblevu.html

0 0
možnosti
ZL

Z. Lapil

20. 8. 2016 10:40
Re: V čem má autor pravdu?

Jen mě napadlo: termojaderná fúze není až takový sen. Stačí se podívat na oblohu, není-li zrovna zataženo, a vidíme, že to funguje. Naproti tomu - existuje nějaká slušně kapacitní baterie? Ne nutně namontovatelná do auta nebo dokonce levná, ony ty hvězdy jsou taky dost mimo použitelné měřítko :-).

Všeobecně mám problém se zákazy typu "my jediní víme, co je dobré". Speciálně teď zmiňované případy Norska a Nizozemí: mají zákonodárci VŮBEC NĚJAKOU představu, co dál? Jdou-li do takového zákazu, pak bych čekal, že už je významná část provozu elektrifikovaná, přinejmenším malá domácí auta (denní kolečko škola - práce - nákup většině lidí vydá na hodně necelou stovku kilometrů), nějaká ta MHD (velmi dobře definovatelný provoz kolem nabíječky). A nový nápad: vláda a parlament jsou zákazníci extra prestižní. Co by jim udělalo, kdyby vypsali výběrko na elektrifikaci svých vozidel? Cena (skoro) nerozhoduje, uzávěrka za pět let? Předpokládám, že by dost firem i dost "amatérů" zkusilo něco vymyslet.

Až bude vidět, že to funguje, a bude to i za lidské peníze... Mobily a třeba i ty benzíňáky nahrazující koně taky byly nejdřív nehorázně drahou hračkou bohatých. A infrastruktura taky rostla z center. Mobily určitě, auta předpokládám :-).

0 0
možnosti

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz