17.10.2021 | Svátek má Hedvika


KLIMA: Extrémní povodně byly, jsou a budou

21.7.2021

Klimatická změna jako výmluva za nedostatečné varování proti povodním?

Mnozí politikové, aktivisté a novináři zmiňují klimatickou změnu jako příčinu extrémních povodní a velkých obětí v Německu, což je velmi zavádějící. Navíc odvracejí pozornost od nedostatků v protipovodňové varovné službě.

Prakticky ihned po informacích o katastrofálních a bohužel smrtících povodních v Německu a dalších zemích střední Evropy začali mnozí politici, žurnalisté a aktivisté zmiňovat klimatickou změnu jako jejich příčinu, např. rakouská stránka (veřejnoprávní!) instituce ORF ukazuje fotku zaplaveného městečka s titulkem „Klimatická změna přišla do Německa“. Odborníci v oblasti (hydro)meteorologie jsou většinou, i když ne vždy, zdrženliví, ale zdrženlivost a uvážlivost je v dnešním mediálním světě nepříliš žádaným zbožím. Přes všechnu opatrnost ve vyjadřování je ale často uváděna univerzální „generická“ věta (s menšími obdobami):

„Nelze jednu konkrétní událost připsat klimatické změně, ale klimatická změna přináší větší extrémy.“

Už se nedokládá, jak a v čem, protože je to jednak příliš odborné a jednak často nejednoznačné. Pokud jde o větší letní srážky, skutečné poznatky by mohly jít dokonce proti mediálně protežovanému narativu, tj. způsobu podání konkrétní (dez)informace. Např. práce o budoucích extrémních srážkách v povodní Rýna naznačuje (v tabulce č. 3 zmiňované práce), že extrémní vícedenní srážky se mají s postupující klimatickou změnou v zimě zvyšovat, ale v létě snižovat, a to včetně jejich variability. (Opraveno dodatečně. Omlouvám se za nepřesnost, variabilita srážek v létě má na konci století vzrůst o 2-6 %, tedy pokud mají pravdu většinové klimatické modely. Mea culpa. I tak je to velmi hrubý a nepřesný odhad.) I tak je ale meziroční a přirozená variabilita srážek či obecně průběhu počasí výrazně větší než statistické vlivy klimatické změny, která je navíc většinou počítána pro budoucí klima, tedy virtuální podnebí odhadované počítači pro poslední třetinu tohoto století.

Floods in Germany 2

Extrémní povodně byly, jsou a budou, přičemž tento fakt je neustále zastírán skloňováním klimatické změny jako hlavní příčiny toho, že občas nastávají a že také na ně nejsme vždy připraveni. Např. v roce 1910 došlo ve stejné oblasti v Porůří k podobně katastrofální povodni, při níž zahynulo 52 lidí, ovšem při porovnání počtu obětí musíme vést v patrnosti hustotu zalidnění, ale i možnosti varovné služby (přehled všech povodní v povodí řeky Ahr je zde). Zatímco vědci přiznávají, že ani nevědí, zda budou (nebo nebudou!) určité povětrnostní extrémy v budoucnu nastávat jednou na dvacet let nebo jednou za rok (což je řádový rozdíl ilustrující náš současný stav (ne)znalosti chování klimatu a dopadů jeho případné změny), je poněkud zastírána důležitá otázka: Jak mohlo dojít ve vyspělé zemi jako Německo k situaci, že přijde taková povodeň a lidé jsou zastiženi bez odpovídajícího varování?

Meteorologická služba Německa (Deutscher Wetterdienst, DWD) vydala podle názoru autora tohoto článku asi dvanáct hodin před nástupem největší povodňové vlny výstrahu, které byla adekvátní situaci (viz cca 55. sekunda videa): oblast Porůří byla označena jako oblast s extrémně nebezpečnými silnými srážkami. Při předběžném studiu prognózních materiálů lze říci, že lépe by to asi nešlo, i když zpětně lze vždy nalézt nějakou chybku, známe generály po bitvě. Asi je dále vhodné zmínit, že na rozdíl třeba od Českého hydrometeorologického ústavu je celostátní Německá povětrnostní služba čistě meteorologická, zatímco praxe v oblasti vodního hospodářství a výstražné hydrologické služby patří do kompetence spolkových zemí.

Lidé v dané oblasti tedy měli být velmi obezřetní a krizové složky v pohotovosti, včetně aktuálních varovných systémů. Zde ovšem naráží autor toho příspěvku na neznalost momentálního stavu hlásné povodňové služby v Německu. Ale pokud je aspoň podobná jako u nás, kdy mnoho hydrologických stanic ve správě ČHMÚ, Podniků Povodí nebo i obcí automaticky hlásí překročení tzv. stupňů povodňové aktivity, pak je překvapující, že tolik lidí bylo bez adekvátního varování zastiženo ve spánku. V tomto článku se píše: „Zatímco se ve Wuppertalu spustily sirény a hasičský sbor varoval před přetékáním hrází a doporučil obyvatelům si zapnout rádio, mohli se posluchači veřejnoprávního rozhlasového vysílání ARD dočkat pouze reprodukované hudby. Zkušený švýcarský meteorolog pan Kachelmann (63 let) si nebere servítky: „Byl bych rád, kdyby tomu bylo tentokrát jinak. Je žalostné, že ti, kteří mají prostředky k detailnímu informování o situaci, neudělají dost pro záchranu životů. Vysílají balast [použil ostřejší německý termín] a nechají lidi se topit.“ Přitom mnohá lokální rádia byla schopná lepší reakce.

Zajímavé je vyjádření vědeckého editora Axela Bojanovského v deníku Die Welt v článku, který je svým názvem v dnešní době velmi odvážný: „Nechutné blafování ohledně klimatu“:

Zmiňuje političku strany Zelených, která jednoznačně tvrdí, že povodně jsou důsledkem klimatické změny, nicméně data ukazují něco jiného: Zatímco v zimě extrémy srážek stoupají, v létě nevykazují žádný trend. Samozřejmě, určitou roli hraje také způsob využívání krajiny, ale v povodí řeky Ahr to rozhodující vliv pravděpodobně nemělo.

Podle spolkového úřadu pro životní prostředí také nelze vysledovat trend zvyšujících se povodní, pouze varuje, že v budoucnosti se situace zhorší [budoucí klima v počítačových modelech ovšem neukazuje, že současné povodně jsou výsledkem klimatické změny].

Axel Bojanowski na závěr svého článku píše (volný překlad): „Armin Laschet svým zmiňováním změny klimatu jako příčiny povodně zajišťuje, že se nepovede debata o opatřeních ke zlepšení zabezpečení výstražné služby.“

Zde již končí odkaz na informace ve zmíněném kritickém článku A. Bojanovského, ale některé z jeho argumentů jsou použity dále v tomto textu. Souhlasných hlasů čtenářů v Die Welt je obrovská většina, což je pozitivní signál.

Floods in Germany 1

Důležité je, že navzdory oteplení podnebí jsou povodně i další extrémní povětrnostní jevy méně nebezpečné než dříve, především však vlivem lepších varovných systémů, které ovšem zčásti v tomto případě zřejmě selhaly. Nejběžnější reakcí od německých politiků je ale vyhlášení, že se musí více dělat proti změně klimatu, které je podle současného paradigmatu či spíše dogmatu způsobeno hlavně antropogenními emisemi oxidu uhličitého, čímž tedy poněkud odvracejí pozornost od kritiky případných nedostatků ve varovném systému. Poukaz na klimatickou změnu a emise CO2 je přitom celkem gól do vlastní branky, protože se Němci nyní zbavují především jaderných elektráren, takže mají navzdory obrovským investicím do tzv. obnovitelných zdrojů energie stále o třetinu větší emise CO2 na hlavu než „jaderná“ Francie. A to hodlají poslední sloužící jaderné elektrárny vypnout do konce roku 2022.

Zde je klíčová otázka pro zvyšování naší obrany proti těmto extrémním jevům: Nikdy jim zcela nezabráníme, ať už k nim antropogenní emise skleníkových plynů nějak (a to zřejmě nijak zásadně, navzdory vyhlášení zelených politiků a médií) přispívají nebo nikoliv. Domy se dají znovu postavit, nejlépe dál od záplavových oblastí, auta se dají vyrobit, silnice a další komunikace se dají opravit. Nejdůležitější je ochrana lidských životů, která v tomto případě zřejmě z jisté části selhala.

Ačkoliv se stále ještě Evropa považuje za vyspělou část světa, má zdroje omezené a nyní žije na současné úrovni také díky masivnímu veřejnému zadlužování. Je pro zmenšení dopadů povodní a jiných extrémních jevů efektivnější bojovat proti změně klimatu (přičemž jsou prosazovány tzv. obnovitelné zdroje energie a elektromobilita), nebo nastavit lepší varovný systém a posílit a zlepšit systémy krizového řízení? Nejsem si jist, zda jednotky záchranného systému, tj. hlavně hasiči, budou tak akceschopní, pokud budou muset jezdit pouze na akumulátory, navíc doplňovanými pouze „zelenou“ energií.

Tzv. Zelená dohoda pro Evropu z velké části problematizuje spolehlivou výrobu energie (nehledě na vyšší závislost na plynu z Ruska), přičemž hypotetické vypočtené oteplení do roku 2100 zmenšuje pouze nepatrně, neboť 90 % emisí se vytváří mimo Evropu, a tento podíl bude vlivem faktické rezignace na další průmyslový vzestup narůstat. Bude schopnost Evropy čelit povodním či jiným katastrofám lepší v dobré ekonomické kondici, nebo když sníží svou uhlíkovou stopu na úroveň Haiti nebo Afghánistánu? Zdražováni a horší dostupnost energií i přes zvyšování efektivnosti jejich využití může těžko dlouhodobě vést k hospodářskému vzestupu, když se tím ztrácí konkurenceschopnost, což se zatím řeší hlavně přesunem výroby jinam.

Představu, že povodně či jiné extrémní povětrnostní jevy a jejich dopady nějak znatelně omezíme větším podílem větrných elektráren a solárních panelů, mj. dovezených z Číny díky otrocké práci ujgurských vězňů, lze odkázat do šíře báchorek. Strašné a odsouzeníhodné je, že to kromě fanatických aktivistů šíří mnozí vlivní politikové. Mějme se před nimi na pozoru, jejich odtržení od reality je nebezpečné.

Autor je meteorolog, který mj. pracoval v rakouském středisku pro povětrnostní výstrahy.

Převzato z blogu se svolením autora

Ilustrační snímky z německého Twitteru



Nutrilon Advanced: Otestujte s námi pokračovací a batolecí mléko bez palmového oleje
Nutrilon Advanced: Otestujte s námi pokračovací a batolecí mléko bez palmového oleje

Nemůžete kojit a tak hledáte vhodnou pokračovací výživu pro své děťátko? Inovovaný Nutrilon Advanced 2 a 3 bez palmového oleje mohou být vhodnou...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.