O. Uživatel 10.1.2013 13:22

• reagovat

I. Schlägel 10.1.2013 14:10

Re: Jak prosté drahý Watsone

Tak že odlesňování, zemědělská činnost, přidáme zástavbu volné krajiny a přírůstek obyvatel obecně doprovázený dalšími vlivy na klima. Pěkné. A více než pravděpodobné. Kde Vám zůstalo to zlovolné CO2?

• reagovat

P. Rada 10.1.2013 19:33

Re: Jak prosté drahý Watsone

Zlovolným nazýváte CO2 Vy pane Schangel tak by jste měl vědět proč.

Pro mě je to radiačně aktivní plyn který velmi obtížně na rozdíl od vodní páry vymrzá a tak se podílí na oteplování skrze interakce skleníkvého efektu. To kde zůstává je dnes zejména atmosféra planety Země a kde ho ubývá je třeba permafrost a další fosilní úložiště.

• reagovat

B. Rybák 10.1.2013 20:15

Re: Jak prosté drahý Watsone

Tak on ten zločinný CO2 je v permafrostu a ve fosilních úložištích? To je opravdu zdrcující informace (o Vás). Pokud vím, tak první úložiště tohoto ve velké koncentraci vražedného plynu chtějí "zelení" darebáci teprve vytvářet.

Mohu souhlasit s tím, on opravdu obtížně vymrzá (v přírodě dočista vůbec). To ale nic nemění na tom, že se dnes zcela vypařil i z Vašich klimatických argumentů (momentálně se nehodí, že).

• reagovat

P. Rada 10.1.2013 20:04

Re: Jak prosté drahý Watsone

Ta míra o kterou ročně teplota roste není zdánlivě veliká asi 0.02C - tedy jako vypočítaný dlouhodobý průměr. Nad oceány je to méně a v oceánech ještě méně. Za několik desetiletí ale jsou už důsledky patrné a to proto, že pouhý jeden stupen změny vede ke spotřebě 100mm vody ročně odparem. Pokud odpar není kompenzován srážkami,  může stav vzláště na savanách náhle přeskočit do toho který je ročními srážkami už typický pro polopoušt a to se v Austrálii, USA, Číně ... už nyní děje. Štěstí pro nás je to, že máme na rozdíl od těchto obrovských ploch relativně velmi diverzifikovanou krajinu.

http://www.youtube.com/watch?v=u_0JZRIHFtk&feature=player_embedded

• reagovat

B. Rybák 10.1.2013 20:26

Re: Jak prosté drahý Watsone

Ten odpar by při oteplování byl pochopitelně více než kompenzován srážkami, protože ty vznikají odparem (především z moří a oceánů). Ta mimořádně velká oteplení (klimatická optima) už několikrát změnila Saharu v kvetoucí zahradu. O srážkách v klimatickém optimu jste se mohl dočíst i v diskutovaném článku. Fyzika platí i když se to Vám nehodí.

P.S.Pokud by jste s tím nárůstem pouští měl pravdu, byl by to důkaz globálního ochlazování (poklesu srážek). Ochlazování zatím ale trvá cca jednu dekádu, takže je to jenom Vaše další přezeleněná pravda.

• reagovat

P. Rada 11.1.2013 6:37

Re: Jak prosté drahý Watsone

Pane Rybák Vy si snad s tím důkazem děláte legraci - že? Ale vždyt Silvestruž je dávno za námi... Fyzika opravdu platí nezávisle na našich přáních - jen by bylo dobré umět ty zákonitosti popsat v konkrétním případě a to Vám nějak nejde.

Jak jste přišel třeba na to, že když se oteplí srážky budou nadále padat tam kde se Vám to hodí - třeba na Saharu???

Podívejt se ve volných chvilkách na všeobecný cirkulační model atmosféry, na závislost výšky troposféry na teplotě ... - než něco plácnete - třeba Vás napadne přeci jen  něco reálnějšího. http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry

A kdyby Vás zajímalo v kterém období byla oblast Sahary zalesněná ... tak napovím, že to bylo pravidelně v dobách ledových - alespon podle paleoklimatických a archeologických nálezů. Tedy naopak v době globálního ochlazení planety před více jak desetitisíciletím.

Politicky laděná barevnost s prouděním vzdušných mas nemá Vámi kýženou souvislost - tam jsou spíše nalepeny Vaše představy a projevy záplatování nevědomosti i lenivost si běžné informace dohledat.

• reagovat

B. Rybák 12.1.2013 9:42

Re: Jak prosté drahý Watsone

Lžete, nebo se opíráte o informace lhářů (např. pan Metelka, že). Konec klimatického optima (ochlazení) znamenal v Africe vždy nástup sucha a rozšiřování pouští.

"Sahara že má přijatelnější klima, když je u nás doba ledová? Kdepak. Naposledy byla Sahara zelená cca 7000-3000 př.n.l. To rozhodně není doba ledová, ale naopak NEJTEPLEJŠÍ část naší doby poledové. Tomuto horkému období se říká holocénní klimatické optimum jinak též Hipsithermal či Altithermal. Tehdy byla Sahara vlhčí, teplejší a zelená s jezery (African Humid Period). Podle grónského ledovcového vrtu GRIP bylo tehdy asi o 2°C tepleji než dnes. O tom se můžete přesvědčit sami ve vědecké literatuře: Dahl-Jensen et al. Past Temperatures Directly from the Greenland Ice Sheet (Science, 1998).

Sahara se stala pouští teprve, když se začalo ochlazovat. To není náhoda. Saharské pluviály (zelená období) přicházejí vždy v té fázi precesního cyklu, když jsou léta na severní polokouli relativně teplejší (Northern Hemisphere summer insolation maxima). Naopak za posledního glaciálního maxima (LGM) byla Sahara vyprahlejší a sušší než dnes.

• reagovat

J. Vyhnalík 10.1.2013 15:07

Re: Ignorace celé minulosti a projevy GW dneška.

JJ vyhubit lidi a bude po ovlivňování i po starostech.

• reagovat

V. Novák 10.1.2013 18:00

Požáry jsou v Austrálii normální

a australská příroda je pro svoji obnovu potřebuje. Čím déle se člověk snaží požárům zabránit, tím horší následný požár je, protože se nahromadí příliš hořlavé biomasy.

• reagovat

P. Rada 10.1.2013 19:38

Re: Požáry jsou v Austrálii normální

V tom jednom s důvodů pro požáry máte pane Novák pravdu. Ta druhá část ale tkví v růstu průměrných teplot, změnách proudění... a s tím souvisejícím vysušováním krajiny nebo jen v tom, že se klimatické úrvary zdržují na jednom místě déle než bylo dřív obvyklé a pak je požár  logickým pokračováním v průběhu proměny krajiny v poušt.

• reagovat

B. Rybák 10.1.2013 20:57

Re: Požáry jsou v Austrálii normální

Podle analýzy situace např. v USA jsou ničivější požáry v přírodě způsobeny ekolologistickým nezasahováním (zarůstáním hustým plevelem, zarůstáním přístupových cest, bráněním malým požárům...). Při globálním oteplování by byly dešťové srážky vyšší, takže světový výskyt požárů by byl logicky nevyhnutelně nižší (užívejte při výběru zdrojů svých informací ty, které alespoň nejsou v rozporu s fyzikou a dokonce i se zdravým selským rozumem).

• reagovat

P. Rada 10.1.2013 22:06

Re: Požáry jsou v Austrálii normální.

Pane Rybák zdravý selský rozum na komplikovanost procesů změny klimatu prostě už nestačí a tak mi jej nepodsouvejte. Nestačí prostě proto, že rozum jednotlivce obsáhne děje na velkém území o celosvětovém nemluvě. Jinou okolností je narcizmus některých kteří si myslí, že na to mají a odvolávají se přitom na tzv svůj zdravý selský rozum - jde ale pravidelně o klam.

Bylo by dobré, pokud by jste si sám ujasnil všechny příčiny proč přibývá pouštních oblastí a ubývá úrodných. Mezistupen pak bývaji ty požáry, větrná eroze... To vše souvisí nejen s teplotou ale se změnami typického proudění. Např Skandinávské státy proto zažívají deštivější období a naopak Středomoří se celé vysušuje. O tomto všem právě rozhoduje fyzikální podstata dějů - viz fyzika atmosféry a atmosférické cirkulace. Zdaleka neplatí, že teplejší planeta bude jako celek úživnější - spíše - když už - tak naopak! Nejvíce ale vadí rychlá dynamika změny jakýmkoli směrem protože úrodná půda se tvoří celá tisíciletí. To o vlivu teploty prostředí se týká ale i oceánů kde nejvyšší rybolovná úživnost je v suparktidských oblastech kdežto tropická moře jsou prakticky jalová.

• reagovat

B. Rybák 10.1.2013 19:08

Re: Ignorace celé minulosti a projevy GW dneška.

Pan Drábek, také správně říká, že (teplá) klimatická optima byla provázena dostatkem vláhy, takže ty požáry jsou nejspíš důsledkem bordelu, který v zemi se "zelenou" vládou zákonitě v neuklízené (bezzásahové), před pravidelnými malými požáry "zeleně" chráněné přírodě.

Ten malý počet lidí ve středověku jenom podtrhuje skutečnost, že k oteplování docházelo působením přírodních sil stejně jako o pár století později k malé době ledové. To všechno je nezvratně (na rozdíl od žvástů placených "zelenou" lobby) doloženo v obecních kronikách i v uměleckých dílech tehdejší doby.

Ono tu před tím bylo klimatické optimum "Římské", které ke svému rozkvětu využila "říše Římská" a nejméně 3 tisíce let před tím klimatické optimum, které umožnilo rozkvět staré říše egyptské (jeho konec znamenal její pád). A ještě před tím tu byl několika rychlými krátkými otepleními a prudkými ochlazeními provázený závěr doby ledové, která se opět nemilosrdně blíží. Hlupáckým omezováním emisí CO2 její ničivý vpád urychlíme.

• reagovat

P. Rada 10.1.2013 19:52

Re: Ignorace celé minulosti a projevy GW dneška.

Pane Rybák bylo by korektní, kdyby jste ty přírodní vlivy popsal a poměřoval tak jak je to uvedeno třeba v knize na kterou jsem dal odkaz. Potom by bylo jasné kolik co má, mělo a bude asi bude mít vliv. Hlupácké je naopak to co předvádíte - tedy popisy bez argumentů, bez vyčíslování.... vedoucí až dokonce k pomlouvání  "žvástech zelené loby" ....

Data se kterými se můžete věcně popasovat najdete souhrně třeba zde: ....  http://zmeny-klima.ic.cz/

• reagovat

B. Rybák 10.1.2013 20:04

Re: Ignorace celé minulosti a projevy GW dneška.

Už jsem Vám dříve napsal, že materiály z podvodů nezvratně usvědčených darebáků mě nezajímají. Když nemáte konkrétní argumenty k tomu co je v diskutovaném článku, tak raději mlčte. Snad víte, že oni falšují i data.

To, že se stavíte s nimi do jedné řady je Vaše a ne moje hanba (a neuvěřitelná morální otrlost). Proč se ale divit, že zelení neobolševici se chovají stejně jako jejich bolševický předvoj.

• reagovat

M. Šejna 10.1.2013 10:58

pane Drábku

popsal jste se přesně, když tvrdíte, že kdo nezná minulost, nepochopí současnost a bojí se budoucnosti. Tvrdíte, že mezi lety 1100-1300 prakticky neexistovaly květnové mrazíky. Skutečnost byla jiná. Květnové mrazíky byly v letech 1100, 1110, 1112, 1113, 1121, 1125, 1126, 1128, 1146 .... atd., atd. Jinými slovy, jarní mrazíky byly zcela běžné.

Pokud jde o Skandinávii a o údaj, že obilí se pěstovalo o 200 metrů výše, než dnes, tak jsete zapoměl na dvě věci. Skandinávie se poměrně rychle zvedá. V některých místech až o 8 mm za rok, tedy o 80 cm za století, což je 80 metrů za tisíciletí. Přitom se ví, že toto zvedání se postupně zpomaluje a že před tisíci roky bylo rychlejší. Takže oblasti, kde se tehdy pěstovalo obilí, bylo před  800 roky o desítky metrů níže. Zbytek tepla zajistil Milankovičův cyklus, tj. že oslunění Skandinávie byl před 800 roky ve vegetačním období větší než dnes, ale naproti tomu tam byly tvrdší zimy.

Pan Drábek tvrdí, že malá doba ledová nastala někdy počátkem 14.století, aby v jiném článku jindy tvrdil, že v 16.století se u nás v Polabí pěstovaly melouny.

Tyhle příběhy od klimaskeptiků patří ke koloritu diskuzí o klimatu. Naproti tomu existuje "Velká kniha o klimatu v zemí koruny české" od autorů Svobody, Cílka a Vašků, která tyto bajky o údajně teplejším středověku než je současnost spolehlivě vyvrací.

• reagovat

Š. Šafránek 10.1.2013 11:16

Re: pane Drábku

Řekl bych, že 80 cm za století odpovídá spíše 8 metrů za tisíciletí.

• reagovat

J. Šejnoha 10.2.2013 23:00

Re: pane Drábku

U alarmistů se chybička  v úrovni jednoho řádu nebere jako pochybení ale jako přednost !

Přispějí tím k naší  bezpečnosti.

• reagovat

M. Šejna 10.1.2013 11:18

ach, ta matematika

80 cm za století je 8 metrů za tisíciletí. Takže jsem se dopustil chyby. Pravdou ale je, že pobřeží Skandinávie stoupá až o 11 mm za rok a vnitrozemí Skandinávie ještě rychleji (podle některých pramenů až 10x rychleji než pobřeží). Celé je to způsobeno reakcí na odlehčení pevniny způsobené roztátím ledovce, terý tu byl v době glaciálu.

• reagovat