V Senátu zazněla od ekologického aktivisty slova, že máme stejné přírodní podmínky pro obnovitelnou energii jako Německo. Podle jeho představ zde zřejmě máme větrné mořské pobřeží.

Na půdě Senátu České republiky se v úterý 2. listopadu konal seminář „“Scénáře dekarbonizace české ekonomiky do roku 2030 ve světle balíčku Fit for 55", na kterém zazněly kromě budovatelských příspěvků o tom, jak budeme úspěšně dekarbonizovat, a to nejlépe pomocí solárních a větrných elektráren, také kritická slova o tom, že při tomto budování zářných zelených zítřků hrozí nemalá nebezpečí, zejména pád do energetické a celkové chudoby a rostoucí nebezpečí rozsáhlých výpadků elektřiny. Na závěr semináře vystoupil protijaderný aktivista Jan Piňos, který pronesl tato slova (zdůraznění je moje):

„Pokud se nechceme sejít zase za nějaké roky, tak bychom se měli podívat, proč to u našeho západního souseda jde, proč tam je možné, že vyrábí 50 % elektřiny z těch tzv. občasných zdrojů, a proč u nás je to 11 %. Máme stejné podmínky, přírodní, k výrobě obnovitelné energie, a za 30 let tato země nepokročila prakticky vůbec v energetice pozitivním směrem, a to právě proto, protože jsou tady ti, jak už bylo řečeno, realisté. Ti realisté jsou tou brzdou, nikoli občané, ani průmysl, ale právě politici. To jsem chtěl říct. Takže podívejme se k našemu západnímu sousedovi, k našemu největšímu ekonomickému partnerovi, že to jde, přestaňme se pohlavkovat čísly a podívejme se, jak to jde, a netvařme se, že to nejde. Děkuju Vám.“

Takže podle aktivisty máme stejné přírodní podmínky jako Německo. Možná by se mohl podívat na mapu Evropy a zjistit, že Německo leží u Severního moře. A na onom Severním moři a v jeho blízkosti více fouká než uprostřed Evropy. A že u Severního moře nehrozí v takové míře námrazy jako u nás, což dovede s výrobou elektřiny z větrných turbín taky slušně zacvičit. Navíc bývají v Německu vlivem přímořského klimatu mírnější zimy, z čehož plyne menší energetická náročnost vytápění.

Protože Jan Piňos vystudoval geografii, nelze jej podezírat, že by nevěděl, že potenciál výroby energie z větru je v Německu výrazně větší, podle studie zde je na jednotkovou plochu asi dvojnásobná. Jinak řečeno, bývalý mluvčí Hnutí Duha, aktivista Milionu chvilek za demokracii a současný zmocněnec pro otázky jaderné energie z organizace Zelený kruh nám tady zcela bezostyšně lže. Ostatně, zcela příznačně byl tento prokazatelný manipulátor také jednou z hvězd neuvěřitelně tendenčního a neobjektivního pořadu České televize „Jaderný sen Česka“.

Z lepších fyzickogeografických podmínek pro větrnou energii plyne, že finanční a energetická efektivita výstavby větrných elektráren je také v Německu výrazně lepší než v České republice. Přes podstatně lepší přírodní podmínky pro ony protežované a dotované obnovitelné (občasné) zdroje energie jsou v Německu nejvyšší koncové ceny elektřiny v rámci Evropy, podle Eurostatu v prvním pololetí r. 2021 0,32 € (8,20 Kč), zatímco u nás 0,18 € (4,61 Kč), i když lze v nejbližším období očekávat výraznější cenové změny, samozřejmě směrem k nadále stoupajícím německým číslům, protože jsme ve společném trhu a ruský Gazprom si také musí přijít na své peníze, když vítr v Evropě nefouká podle představ zelených energetických teoretiků a výpadky se musejí nahrazovat hlavně stále dražším plynem i uhlím. Uhlí je sice většinou z domácích zdrojů, ale jeho využití je nejvíce zdražované pomocí systému emisních povolenek, jejichž ceny vlivem zelené politiky Evropské unie stále letí vzhůru, což samozřejmě radostně vítají hlavně v Rusku.

Ještě více na západ od nás ale můžeme najít daleko lepší příklad emisní (ne)náročnosti elektroenergetiky, který ale zelení aktivisté v naprosté většině jenom pomlouvají. Je to Francie, která vyrábí elektřinu dominantně z jaderné energie a která má na vyrobenou kilowatthodinu emise onoho „proklínaného“ sodovkového plynu šestkrát menší než ono „zeleně vzorové“ Německo, které bezemisní jaderné elektrárny vypíná. Znovu opakuji: „Jaderná“ Francie má šestkrát nižší jednotkové emise než „zelené“ Německo! A to mají ve Francii koncovou cenu elektřiny jen nepatrně vyšší než u nás: 0,19 € (4,86 Kč). Takže zde máme úplně jiný příklad, že ústup od fosilních paliv jde, že to opravdu jde, a přitom výrazně efektivněji i levněji bez toho, aby stát musel utrácet za další a další sociální dávky lidem ohroženým energetickou chudobou. Tyto dávky ale nepadají z nebe, prostředky se musejí někomu odebrat, a to buď rovnou jiným občanům, nebo našim potomkům. A že ústup od jádra je kardinální chybou, si začíná uvědomovat stále více Němců. zvláště, když Spolkový úřad pro mimořádné situace a ochranu obyvatelstva připravuje obyvatele Německa na rostoucí nebezpečí rozsáhlejších výpadků elektrické energie. Vzhledem k aktuálnímu vývoji v (zelenající) energetice se s instrukcemi ohledně rozsáhlých blackoutů přidávají i v Rakousku, tentokrát je to video rakouské armády. O rostoucím nebezpečí blackoutů vlivem neustálého oslabování spolehlivých zdrojů elektrické energie nedávno hovořila i Dana Drábová.

Je asi vhodné připomenout, že to byly právě tzv. environmentální organizace typu Greenpeace a Hnutí Duha, které právě proti jaderné energetice desítky let zuřivě bojovaly, bohužel s částečnými úspěchy, Temelín je oproti původním plánům poloviční a další jaderné elektrárny jsou bohužel v nedohlednu. Je tedy na místě otázka, kdo tady tedy brzdil méně emisní, spolehlivou a moderní elektroenergetiku, kdo je tou pravou brzdou. Domnívám se, že to asi nebudou realisté, kteří na rozdíl od tzv. ekologických aktivistů nenalhávají veřejnosti a politikům, že u nás jsou stejné podmínky pro větrnou energetiku jako na pobřeží Severního moře, a nevymýšlejí si pohádky o tom, že ony občasné zdroje energie spolehlivě utáhnou podstatnou část výroby elektřiny. Jsem přesvědčený, že je nutné především myslet na životní prostředí a biodiverzitu, takže bychom neměli uprostřed střední Evropy všude stavět větrné elektrárny zabíjející kromě kvant hmyzu četné netopýry a (zejména dravé) ptáky. Být sokolem, raději bych hnízdil na chladící věži konvenční elektrárny, než byl ekologicky rozsekán „zelenou“ vrtulí.