V horní komoře parlamentu se debatovalo o ekologii. Připomínalo to setkání maturantů po třiceti letech.

Před pár dny jsem se v senátu zúčastil přednášky s honosným názvem Klimatická změna: od vědeckých poznatků k politickému řešení. Už vzhledem k výběru řečníků jsem tam ale šel spíš kvůli kávě a koláčkům (meruňkové, sypané moučkovým cukrem s vanilkou).

V předsálí mi kdosi strčil do ruky brožurku vydanou Klimatickou koalicí, což je “platforma českých nevládních organizací”. Najdete mezi nimi známé firmy, které na “ekologii” vydělávají už řadu let. Třeba Frank Bold (dříve Ekologický právní servis), který v Nošovicích “v zájmu životního prostředí” tak dlouho tlačil na automobilku Hyundai, až z ní vymámil pětadvacet milionů korun. Nebo Hnutí Duha, které bylo v minulosti placeno miliony korun od rakouské vlády za boj proti Temelínu. Že to s tématem globálního oteplování nesouvisí? Omyl – jaderná energetika přece neprodukuje žádné skleníkové plyny. Proč ji tedy Hnutí Duha nepodporuje? Racionální myšlení? To byste toho po ekologistech chtěli moc.

Běžte si stěžovat do lampárny!

Brožurka Klimatické koalice se jmenuje Nejnovější vědecké poznatky o změně klimatu. Jenže to nejsou “poznatky”, ale výmysly, a navíc nejsou “vědecké”, ale šarlatánské. “Vědci mají z 95 % jistotu, že za změnu klimatu jsou z větší části zodpovědní lidé,” píše se v brožurce s odvoláním na Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC). Aha, takže vědci… Složení IPCC zkontroloval třeba americký klimatolog Fred Singer (bývalý ředitel Satelitní služby pro výzkum počasí). Zjistil, že mezi 2 500 jeho členy je jen asi osmdesát klimatologů. Zbytek jsou PR specialisté, politici, členové nevládních organizací… A šéfem IPCC je Rádžendra Pačaurí, formálním vzděláním železniční inženýr. Klimatická koalice se tedy odvolává na závěry ajnzboňáka. To už si na globální oteplování rovnou může jít “stěžovat do lampárny”.

“Základní zjištění: jednoznačně dochází k oteplování klimatického systému”, burcuje aktivistická brožurka. Jenže je to lež: globální oteplování se před šestnácti lety zastavilo. Viz třeba zde nebo zde. Na semináři to musel chtě nechtě přiznat i český zástupce v IPCC, klimatolog Radim Tolasz (více o něm zde). Dovedně zvolenou formulací ovšem sémanticky ohnul realitu – prohlásil, že oteplování je jen “statisticky neprůkazné”. Správně ale připomněl, že klimatologie pracuje s nejistotami. Už nedodal, proč na těch “nejistotách” stavět okrádání občanů obnovitelnými zdroji energie za 44 miliard korun ročně (4400 Kč na každého Čecha). A už neřekl, proč kvůli těm “nejistotám” zavírat severočeské hnědouhelné doly a zvyšovat tak naši závislosti na ruské ropě.

V Německu „frčí“ uhlí

“Potřebujeme něco udělat s naší závislostí na uhelné energetice,” prohlásil další řečník, ekoaktivista Vojtěch Kotecký. “Je třeba se dívat na německé řešení a snižovat spotřebu uhlí v energetice.” Taková neznalost je až úsměvná. Německo totiž s odklonem od uhelné energetiky nepočítá. Zjistilo, že by odstavení uhelných elektráren ohrozilo jeho zásobování energií a vedlo by k zániku desítek tisíc pracovních míst (viz zde). Loni uvedlo Německo do provozu nové uhelné elektrárny o celkovém výkonu 5 300 megawattů, což je nejvíc za posledních dvacet let (viz zde). Koteckého vize jsou zcela nereálné, což v České televizi připomněl i ministr průmyslu Jan Mládek. Vláda podle něj nechce jít cestou přehnané podpory obnovitelných zdrojů, ale bude prosazovat využití jádra a uhlí (viz zde).

Smutek pana Bedřicha

Takže si to hezky shrňme. Senátní přednáška nebyla o žádných vědeckých poznatcích a nevyplynou z ní žádná politická řešení. Na závěr jsem se proto všech řečníků zeptal, jestli jim nevadí, že řeší problém, který naprostou většinu veřejnosti dneska už vůbec nezajímá a nezajímá už ani novináře. Bedřich Moldan smutně odpověděl, že mu to vadí.

Seminář prostě připomínal setkání maturantů po třiceti letech. Znáte to: nostalgické vzpomínky na slavné opilecké tahy a na doby, kdy spolužačky byly ještě mladé a krásné… Antioteplovací agenda je už minulostí. Její poslední zastánci se teď v senátu navzájem se poplácali po zádech, dojedli meruňkové koláče, dopili kafe a šli zase po svých.

Autor je redaktorem webu www.g.cz