Současnou žhavou debatu v Česku, zda si máme, můžeme či musíme dovolit postavit jeden, dva nebo čtyři velké jaderné reaktory, rozřeší v červnu svým rozhodnutím vláda ČR po vyhodnocení nabídek v soutěžním tendru. V něm po vyřazení amerického Westinghouse (nedal závaznou nabídku) zůstaly francouzská státní společnost EDF a jihokorejská KHNP rovněž vlastněná tamním státem. Nehraje se o nic menšího než skutečně o budoucnost celého Česka závisející na soběstačnosti, bezpečnosti a cenové dostupnosti elektrické energie.

Odpověď na otázku, zda do dalšího jádra máme jít a zda je to výhodné, vlastně už loni v květnu bez větší pozornosti médií v Česku dala odpověď výzkumná analýza Global Research druhého největšího bankovního domu USA, Banko of America (BofA). Aby nebylo žádných pochyb, tato divize BofA byla loni na 1. místě v celosvětovém žebříčku nejlepších poskytovatelů akciových doporučení dle časopisu Institutional Investor. A když taková banka něco doporučí, nepochybně nechce riskovat nějaké pozdější žaloby nespokojených investorů.

Stručný závěr BofA z výzkumného doporučen investorům po celém světě: Jděte své peníze zhodnotit investicí do jádra, jaderná energie je nejlevnější čistou alternativou s celkovými náklady 122 US$/MWh (v přepočtu 2,80 Kč za 1 kWh) ve srovnání s 291 dolarů za stejný objem vyrobené energie z větru a 413 US$ za solární energii. Jaderná energie přináší dle BofA 75násobek počáteční investice do energie oproti 28násobku u plynu a jen dvojnásobku u solární energie.

Proč se americká banka liší od tvrzení stoupenců zelené energie v Česku, Německu a jinde, že solární a větrná energie je nelevnější? Protože ve své kalkulaci nákladů propagandisté světlých zelených zítřků účelově rádi zapomínají, že soláry (FVE) a větrníky (VTE) jsou přerušované, občasné zdroje energie, v českých podmínkách s využitelností do 13 % u FVE z 8760 hodin roku, v případě VTE do 23 %, a proto musí být zálohovány nějakými stabilní zdroji a drahými úložišti energie. Jak konstatuje analýza BofA, „Levelized cost of energy“ (tzv. přepočtené náklady na energii, LCOE) měří jen náklady na zdroj energie po dobu jeho životnosti vydělené energetickým výkonem. Většina výpočtů LCOE ovšem nezohledňuje faktory, jako jsou rezervní stabilní zdroje a drahá záložní energie, která musí kompenzovat obrovské díry v dodávkách elektřiny. Při započtení těchto externích faktorů se solární a větrná energie jeví jako dražší než téměř jakákoli jiná nedotovaná alternativa. To platí zejména při započtení úplných systémových nákladů (LFSCOE), které zahrnují závazky systémového zálohování a dorovnávání .Jaderná energie je fakticky nejlevnější škálovatelný zdroj čisté energie.

Kritici jádra uvádějí jako jeden z hlavních důvodů pro volbu jiných technologií příklady překročení nákladů a zpoždění výstavby. Počáteční kapitálové náklady na jadernou energii jsou vysoké, ale energetická návratnost, měřená pomocí „energetické návratnosti investice“ (EROI), je na špičkové úrovni, konstatuje Bank of America. EROI nižší než 7× naznačuje, že větrná energie, energie z biomasy a nekoncentrovaná solární energie je ekonomicky neživotaschopná bez věčně trvajících dotací.

Pokud jde o životní prostředí, pak vše svědčí pro atom: Obnovitelné zdroje energie se při použití sice nevyčerpávají, ale výstavba větrných/solárních/akumulátorových kapacit vyžaduje velké množství betonu a vytěžených kovů vzácných zemin. Jaderné elektrárny potřebují na jednu TWh vyrobené elektřiny přibližně 900 tun cementu, betonu a skla, zatímco solární elektrárny potřebují na stejný energetický výkon více než 16 000 tun materiálu. Moderní jaderné elektrárny mohou při správné údržbě vydržet až 100 let. Solární farmu může být nutné vyměnit až pětkrát během provozní životnosti jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna o výkonu 1000 MW potřebuje necelé 4 km², solární elektrárna se stejným instalovaným výkonem by potřebovala až 60krát tolik prostoru, farma větrných elektráren o výkonu 1000 MW by potřebovala až 932 km², konstatovala analýza BofA dodala, že nedávná zpráva Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) potvrdila, že jádro má nejnižší stopu CO₂ ze všech zdrojů elektřiny s nejnižší spotřebou půdy a materiálu během celého životního cyklu.

Současná aktuální čísla o jaderné energetice dle BofA: na světě vyrábí energii 437 reaktorů, 90 % bylo postaveno v 70. a 80. letech 20. století. Ve výstavbě je 60 nových reaktorů, 100 se plánuje a starší reaktory se rekonstruují na 80letou a vyšší životnost. Podíl jaderné energie na celosvětové bezemisní elektřině činí 25 % a na celkové světové elektřině 10 %. Právě výroba energie z jádra za posledních 50 let ušetřila 60 gigatun emisí pro planetu. Z každého jednoho joulu energie investované do jádra se vrátí 75 joulů, u fosilních paliv včetně skladování je to asi 30 joulů, u koncentrované solární energie devět, u větrné energie a biomasy jen čtyři jouly. Ve Francii, kde se 70 procent elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, jsou ceny elektřiny 0,22 US$za kWh, v Německu 0,40 US$. V USA v Jižní Karolíně (56% podíl jádra) 0,14 US$, v Kalifornii 0,27 US$ (10% podíl jádra na výrobě elektřiny).

Analýzu Bank of Amerika doprovází řada grafů, z nichž autor článku vybral následující:

Foto: BofA GLOBAL RESEARCH

Graf č 1 - Porovnání nákladů LCOE a LFSCOE

Foto: BofA GLOBAL RESEARCH

Graf č 2 - Jádro je nákladově nejvýhodnější zdroj

Foto: BofA GLOBAL RESEARCH

Graf č. 3 - jádro má nejlepší návratnost investice energie EROI

Foto: BofA GLOBAL RESEARCH

Graf č.4 - materiálová náročnost výroby energie

Analýza Bank of America zdroj: chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/Odkaz