Není to poprvé, co dávám na NP červenou kartu, za záludný faul na Lisabonskou smlouvu si ji vysloužil v červnu 2008 Ladislav Jakl. Za tak hrubý a zákeřný faul, jakého se dopustila ve svém komentáři Hra na badatele v HN 21.7. hlavní komentátorka HN Lenka Zlámalová, by ve fotbale dostala nejen červenou kartu, ale šla by rovnou před disciplinární komisi.

V citovaném komentáři, jenž navazoval na rozsáhlejší text o problémech s financováním činnosti ústavů Akademie věd ČR, který vyšel v HN týž den, paní Zlámalová tvrdí

Kdyby peněz bylo víc, těžko se od nich budou neúspěšní odstřihávat, byť by vládní vědecká rada vymyslela sebelepší hodnocení. Není divu, že nejsilnější křik se ozývá z Akademie věd. Přestože se na rozdíl od univerzit může soustředit jen na bádání, do uznávaných databází Web of Science se dostane jen 37 procent jejich výsledků. Na vysokých školách 54 procent. Znáte lepší argument pro konec exkluzivity Akademie věd?

Toto své tvrzení dále rozvedla v Rozhovoru na aktuální téma hned další den v 9.09 na Rádiu Česko. Na otázku moderátora Tomáše Pavlíčka, týkající se opět financováni Akademie věd, v níž moderátor vyšel z výše uvedeného komentáře L. Zlámalové v HN

Vy jste v tomhle sporu poměrně ostrým kritikem Akademie věd. Ve vašem článku na toto téma říkáte například, a to cituji: "Peněz na vědu jsme vždy měli méně než bohatší země. Navíc s nimi ale i trestuhodně plýtváme a platíme z nich i průměrné vědce." Konec citátu. O co se v tomhle tvrzení opíráte?

Lenka Zlámalová odpověděla

Tak to jsou úplně jasné statistiky srovnání úrovně těch vědeckých publikací a vědeckých výstupů. Tam na každých 100 publikací, které udělá Akademie věd, se jich jenom 37 dostane do takového toho žebříčku Web of Science, kde jsou skutečně ty světově aspoň zaznamenáníhodné vědecké přínosy. Zatímco třeba u těch vysokých škol, kde ti vědci na druhou stranu musí přednášet, tak je to 54 z těch 100 publikací a 100 objevů. Tím vidíte, že tam je, že tam je značný rozdíl v té produktivitě. A ta exkluzivita, které se u nás těší Akademie věd, je v evropském kontextu výjimečná.

Červeně zdůrazněné tvrzení je naprostý nesmysl. Proč?

Protože těch 37% ve skutečnosti znamená, že ze 100 publikací českých autorů ve Web of Science je 37 od autorů z Akademie a 54 od autorů z vysokých škol. To je ovšem něco diametrálně jiného než co říká paní Zlámalová. Citovaná čísla sama o sobě o tom, kolik procent prací lidí z Akademie či vysokých škol se dostane do báze Web of Science, nevypovídají lautr, ale lautr nic!!! Pro informaci čtenářů uvádím, že jak u Akademie věd tak u vysokých škol se do databáze WOS dostane skoro 100% všech prací. Na rozdíl od obecně přijímaného názoru totiž publikace v časopise zahrnutém do databáze časopisů WOS neznamená „světový výsledek“.

A to, že ve WOS je 1,46kráte více prací z vysokých škol než z Akademie také není překvapující, neboť podle údajů Českého statistického úřadu pracuje na VŠ 2,66kráte více vědeckých pracovníků než v ústavech Akademie věd. Pokud tedy vysoké školy vyprodukují při tomto poměru počtu pracovníků VaV jen 1,46krát větší počet „excelentních výsledků“, je to naopak argument ve prospěch „produktivity“ pracovníků AV, nikoliv proti ni! A to neberu v úvahu, že se na produkci publikací VŠ významnou měrou podílí více než 20 tisíc doktorandů, kteří v počtu pracovníků VaV na VŠ započteni nejsou. Doktorandi jsou i v ústavech Akademie věd, ale je jich jen asi 2 tisíce.

Je tedy úplně jasné, že Lenka Zlámalová buď lže, nebo nemá o smyslu oněch dvou číslíček ani páru. Ať tak či onak, arogance, s jakou se vyjadřuje k věci, jíž vůbec nerozumí, je děsivá. Za takový hrubý faul by v solidním deníku paní Zlámalová dostala okamžitého padáka a vydavatel by se napadené instituce omluvil. Jsem zvědav, jak to dopadne u nás, ale moc naděje si nedělám.