120 000 kubíků dřeva padlo ve vichřici při bouři dne 19. srpna 2017 v lesích Národního parku Šumava v oblasti Stožecka. Ve skutečnosti začíná nová etapa velkoplošného usychání lesů.

Citlivému člověku je líto porostů a tak obrovské lesní katastrofy. Lesníci vidí zmar letité práce pro docílení smíšených a strukturovaných lesů: vznikly díry do nenarušených lesních porostů a ty budou více otevřeny bořivému větru, rozlámaly se mladé bukové a jedlové porosty a padlé kmeny zničily jejich mladou výsadbu a oplocenky, zmenšila se schopnost lesů zadržovat srážky.

Oproti těmto lidem stojí jiní, jimž je taková zkáza radostí. V takovém duchu se konal „Koncert pro šumavskou divočinu“ ve Frantolech u Prachatic dne 2. září 2017. Tam se sešli naivní lidé, kteří vítají současnou katastrofu a vidí ji jako nástroj k urychlení přeměny nenáviděných smrkových lesů na divočinu.

Vítačem kalamity je samotná Správa NP Šumava

Skutečnost je, že za několik hodin vichřice vyvrátila a rozlámala tolik stromů, které představují téměř celou roční těžbu dřeva v NP Šumava (ta byla za r. 2016 ve výši 136 091 m³). Tak velká lesní tragédie nebyla ani důvodem k umístění tiskové zprávy na web parku. Z taktických důvodů tam neuvedli ani číslo - kolik stromů či kubíků zůstane bez zpracování v bezzásahových dílčích plochách.

Víme, že pro ochranu přírody je kalamita finanční záchranou. Správa parku je totiž financována hlavně z těžby dřeva a aby měla na výplaty, tak musí ročně pokácet cca 150 000 stromů a prodat za částku cca 200 miliónů Kč. V posledních letech žádné vynucené těžby po vichřici nebyly, a tak se těžilo úmyslně - tedy zelené stromy. Samotným ochráncům - když jde o peníze na výplaty - nevadí, že v NP se úmyslně kácet stromy nemají.

Nejméně na polovině území zůstanou polomy nezpracované

Přesto, že plošný rozsah kalamity Správa NP nezveřejnila, tak jej lze vypočítat na základě průměrné zásoby 350 m³ dřeva na 1 ha lesa. Tedy na Územních pracovištích Stožec a České Žleby byl vichřicí zrušen vzrostlý les na ploše cca 343 ha. Na polovině z toho, tj. 172 ha, zůstane dřevo ležet bez zpracování a jakékoliv ochrany před rozmnožením lýkožrouta smrkového.

Co se stane?

Zavadající stromy v objemu 60 000 m³ na ploše 172 ha ještě letos napadne kůrovec. Jeho vývoj bude dokončen na jaře 2018, kdy se vyrojí miliardy brouků a napadnou stojící zelené smrky v parku i mimo něj.

V lesnictví je dávno známé, že z nezpracovaných padlých stromů vylétne tolik brouků, že v dalším roce uschne osminásobek zelených stromů. Tedy v r. 2018 uschne 480 000 m³ dřeva (1m³ = 1 silný strom, což představuje 1 400 ha dalších suchých lesů!

1 400 hektarů „Brabcových suchých lesů“

Ministr životního prostředí Richard Brabec popírá 51 % bezzásahových území v NP Šumava jako fakt. Od 1. července 2017 platí „Příkaz ředitele o způsobu péče o ekosystémy NPŠ v dílčích plochách“ a „Příkaz ředitele - postup proti kůrovcům v členění porostů podle dílčích ploch a s ohledem na jádrové území výskytu populace tetřeva hlušce“. Přílohou uvedených příkazů jsou „mapy dílčích ploch“.

Z těchto map je pouhým okem zřejmé, že dílčí plocha A+B zaujímá nejméně 51 % území NP Šumava na pozemcích ve vlastnictví státu. V příkazech ředitele NP jsou vyjmenovány povolené zásahy v jednotlivých dílčích plochách. V dílčí ploše A+B se neprovádějí žádná protikůrovcová opatření, tj. nezpracovávají se stromy vyvrácené a polámané větrem a napadené kůrovcem. Zde se nesmí vysazovat stromky, a to ani buk a jedle, které v těchto lesích vymřely a bez lidského zasahování tam nikdy nebudou. Stejný zákaz pro výsadbu platí pro dílčí plochu C, D1, D2.

Tedy na zmíněné ploše cca 1 400 ha se nebude následně ani zalesňovat buk a jedle a vznikne smrková monokultura.

Autor je poradce v lesnictví a životním prostředí

Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., 3. 9. 2017