K. Šubrt 28.2.2024 22:06

..... nepočítejte s mými sympatiemi , pro mne jste nevolitelná

&

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 28.2.2024 20:06

Paní Šichtařová, pokud se týče euroblbostí, grýndýlu, nesmyslných dotaci, souhlasím s vámi.

Ale řekněte mi, jak je možné, že před rokem jsem celou zimu až do jara kupoval pozdní brambory alespoň v akcích za 10,- Kč/kilo, zatímco letos nejlevnější za 13-15 a nyní už pod 20,- jenom výjimečně.

Takže už brambory za rozumnou cenu ani nevyhlížím v nabídkách obchodů a přešel jsem na rýži, která je na pracnost výroby, zpracování a dopravu nesrovnatelně nákladnější.

Banány už jsou tak levné, že se prodávají skoro za stejné ceny jako české brambory. A to se k nám vozí loďmo přes půl zeměkoule...

Takže nezbývá, než se chovat tržně a předražené produkty českého zemědělství nekupovat. Dělám to dobře? Co myslíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pesat 28.2.2024 18:22

"Hnojiva ani herbicidy kupovat nemusí. Dříve je sedláci také neměli a prosperovali. Hnojili hnojem. Jenže to je moc pracné a tak si někteří z nich vymysleli hnojiva chemická, jimiž zaneřáďují přírodu a my jsme následně nuceni to jíst."

Vynosy sedlaku co hnojili pouze hnojem se s dneskem nedaji srovnat, nemluve o tom ze dnes ke hnojeni hnojem musi ZS vyslovit souhlas, odkdy se muze navezt na pole hnuj a zaorat, musi se o tom vytvorit foto/video dokumentace a odslat na zem. spravu /asi ?/

https://www.farmer.pl/produkcja-roslinna/nawozy/prawie-w-calej-polsce-mozna-wywozic-obornik-poki-co-tylko-w-teorii,142362.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 28.2.2024 15:26

Nedávno v čt5 uklidňoval jeden odborník z Vysoké školy zemědělské v Praze, že ukrajinské přšenice je u nás max. 1,5% z celkové zásoby a hned vedle plakal zemědělec, že sklidil brambory z 5ha, nabízel a žádný řetěec je nechtěl - nezbylo než odvézt do biospalovny, Jeho chyba poblikovat, že má levné brambory v okolí, které je možno si nasbírat sami, možná by mu nezbyla jediná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 28.2.2024 15:09

Paní Šichtařová, zatím jsem ještě chtěl jít poprvé k volbám do zbytečného, ale bohužel majícího vliv na naše životy, EP a volit Svobodné. Ještě o tom budu přemýšlet.

Vaše věta "V 50. letech zemědělci ve jménu Ruska přišli o své majetky v násilné kolektivizaci" je hnusně podpásová!

Kolektivizovalo se ve jménu naivní nereálné komunistické ideologie, kterou vymyslel německý Žid a jíž byla zaostalá Ruská říše infikována jako pokusný králík v době 1. světové války při akci, pečlivě naplánované a provedené Pruskem.

Při kolektivizaci v 50. letech u nás se už nadšeně i připosuaně zároveň postupovalo ve jménu tehdejšího Sovětského svazu a podle jeho vzoru!

A dotace, to je rakovina tržního hospodářství obecně!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Hendrych 28.2.2024 14:37

Paní Umanutá opět nezklamala...a to Euro už taky zkrachovalo ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Mach 28.2.2024 14:33

Green Deal je návrh cesty, jak zastavit globální změny klimatu, protože globální změny klimatu dopadnou v první řadě na zemědělce. A až zemědělci díky změně klimatu nic nevypěstují, přijdou s nataženou dlaní a na potraviny pro nás se vykašlou. Co taková budoucnost, jak se vám líbí, paní Šichtařová?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Řežábek 28.2.2024 14:22

Už dávno před Geen Dealem byly zemědělské dotace významné, zejména ve Francii.

Důvodem bylo / je snaha o zachování zem. výroby v daných státech - a přitom v zemích s velkými lány (USA, Ukrajina, Kanada, Argentina,... ale i ČR) je výroba ekonomicky (jak píše např. p. Polášek) výrazně levnější. Také v zemích, kde je celková mzdová úroveň nižší, je výroba levnější. A doprava po moři je levná...

A Evropa tomu nesmí (z důvodu dohod o volném obchodu) bránit cly, tak dává dotace.

Řešení: zvětšit velikost farem např. ve Francii, což je asi problematické (vylidnění venkova,...). Jenže ono proběhlo ve 20-letech minulého století i v USA, pak v 50-lete ch v Česku....vždy to bylo bolestivé, ale ekomomicky jednoznačně vede k vyšší efektivitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 28.2.2024 14:05

Trefně napsáno, až na ten rozdíl mezi velkými a malými zemědělci.

V zemědělství totiž figurují obrovské úspory z velikosti.

Na jedné straně jsou malí zemědělci, kteří se v krajním případě blíží "jednomužné" zemědělské technologii, tedy okopáváním té půdy ručne motykou, rytím ručně rýčem atd, kde takový zemědělec třeba v červnu pracuje od nevidím do nevidím, 15 - 16 hodin denně a vypěstuje toho tolik, že stihne sotva uživit sebe. A na druhé straně nějaký takový traktorista a podobně ve velkém zemědělském podniku, který pracuje podle Zákoníku práce, to je 8 hodin denně a v sobotu a v neděli s příplatky a ten díky úsporám z velikosti a tím vysoké produktivitě svou prací uživí klidně i tisíc lidí. A to ještě opomíjím blízkou budoucnost, která se už ve výzkumných projektech a prvních velkých zemědělských provozech objevuje, programátor, který programuje roboty, kteří s využitím AI provádějí samostatně většinu zemědělských prací na poli nebo sadu. Tam jediný člověk svou prací v zemědělství zajistí obživu i několika tisícovkám lidí. Ono by to pro nezemědělce mělo být jedno, ale všelijací zelení aktivisti a všelijací neználci nám podsunují, že jediná správná produkce potravin je ta od drobných zemědělců, která je logicky kvůli neexistenci úspor z velikosti výrazně dražší. A totéž kolem úspor z velikosti a cen platí pro zpracovatele potravin.

Kdyby dneska třeba někdo prohlásil, že sám a jediný na živnosťák bude doma v garáži stavět osobní auta a konkurovat těmi auty třeba Škodovce v Mladé Boleslavi, tak každý mu řekne, že je blázen, že nemá šanci to auto postavit stejně kvalitní, s konkurenceschopnou cenou a tak rychle, aby se tím uživil. Ale v zemědělství se totéž úplně automaticky předpokládá, dokonce někteří málo znalí uvažují, že ten člověk to auto v garáži postaví dokonce ještě lépe, rychleji a levněji, než ho vyprodukují na montážní lince v Mladé Boleslavi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 28.2.2024 13:14

pokud se podíváme na protesty zemědělců svrchu:

Je to business jako každý jiný, něco se musí vydělat. Tento business navíc fakticky živí populaci.

Tento business má jednu obrovskou konkurenční nevýhodu. Je závislý na půdě.

Zatímco z Německa prchají průmyslové firmy nevídaným tempem, zemědělci, svázaní s půdou, prchat kam nemají.

Německo se v podstatě "aktivně" zbavuje svého průmyslu, chce se zbavit i své obživy ? stát se kolonií, možná závislou na dodávkách obilí z Ruska ?

Ale z jiného soudku: Nadnárodní řetězce (Lidl, atd) mají strategii mít stejnou nabídku, kvalitu ve všech svých prodejnách, a pokud možno, po celý rok. Což znevýhodňuje lokální dodavatele. Nemají takové kapacity dodat přesně ta samá kalibrovaná rajčata, všem, pokud možno po celý rok. Tudíž vidíme rajčata tu z Itálie, Španělska, od kdekoliv...

A bohužel naše obyvatelstvo je hodně cenově citlivé, nehledí na kvalitu, což opět hraje do karet nadnárodním řetězcům...

na vesnici kupuji od lokálních dodavatelů, kdo nezažil rozdíl v chuti, neuvěří,,,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 28.2.2024 13:00

Tady jste asi vedle, paní Šichtařová. Zemědělcům nejde o živobytí, to snad jen malé části z nich, dříve se jim říkalo sedláci. Našim velkým a větší části těch středních zemědělců jde o dotace. O peníze, které si nevydělali a které jim socialistické státy dávají jako politický úplatek. O dotace, které jim EU poskytuje aby vůbec ospravedlnila nějak svou vlastní existenci. Ono totiž kdyby ty dotace byly obecně zrušeny, Francie a Německo budou první, kdo EU opustí. O tom to je. O to, že sedlák nemá čas ani peníze na to, aby se flákal na nějakých demonstracích. Ten musí dřít na poli, aby vůbec přežil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek