14.4.2024 | Svátek má Vincenc


NOVÁ ENERGETIKA: Zničující kritika

14.3.2024

„Přechod Německa na novou energetiku není v pořádku. Bezpečnost dodávek elektřiny je ohrožena, elektřina je drahá a spolková vláda není schopna komplexně posoudit dopady přechodu na novou energetiku na krajinu, přírodu a životní prostředí. Rizika pro energetickou transformaci, a tím i německou prosperitu, jsou velká a od posledního auditu se v roce 2021 zhoršila.“ To napsal do své zprávy nejvyšší kontrolní úřad Německa, Spolkový účetní dvůr (Bundesrechnungshof, BRH), který má ze zákona povinnost energetickou politiku své vlády pravidelně hodnotit.

Podle závěrů zveřejněných 7. března, které zhodnotila přední německá Média (FAZ, Focus, Welt, Bild) jako „zničující kritiku“, musí vláda kancléře Olafa Scholze a jmenovitě ministerstva hospodářství a ochrany klimatu (BMWK) v čele s vicekancléřem Robertem Habeckem a také ministerstva životního prostředí (BMUV) „…okamžitě reagovat, jinak hrozí, že energetická transformace selže. To by mělo vážné důsledky pro Německo jako místo pro podnikání, společenské přijetí transformace a dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu.“ Obě odpovědná ministerstva vedou koaliční Zelení.

Auditní osmapadesátistránková zpráva (ke stažení v německém originále v pdf), kterou podepsal prezident bonnského úřadu, brilantní právník s domácí politickou i mezinárodní zkušeností Kay Scheller, připomněla, že vláda v Berlíně stanovila cíle pro rozšíření obnovitelných zdrojů energie na 80 % brutto spotřeby elektřiny v roce 2030. Předpokládá, že hrubá spotřeba elektřiny vzroste o 33 % na 750 terawatthodin (TWh) (v roce 2021 činila 565 TWh), zejména v důsledku rostoucí elektrifikace v odvětví dopravy a vytápění.

Dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) však vyžadují také paralelní systém s bezpečným a regulovatelným výkonem. Audit doprovodil toto hodnocení jasným grafem: dodávky ze solárních systémů mají 0% jistotu, z větrných 6% a z konvenčních zdrojů energie (uhlí, plyn) 89% jistotu. Přitom výstavba těchto intermitentních zdrojů energie zaostává za plánem. Loni se podařilo ministerstvu hospodářství vypsat aukce na nové pevninské větrné elektrárny jen v objemu 6,38 GW, takže nesplněný výkon 6,46 GW se musí začlenit do letošního navýšení aukcí 16,46 GW, což dohnat v letošním roce není podle kontrolorů realistické. Podle BRH jsou v Německu zatím pouze záložní elektrárny o výkonu 1,1 GW, ačkoli zákon o energetice stanoví 2,6 gigawattů.

Chybí 6000 km sítí
„Vysoké ceny elektřiny představují významné riziko pro Německo jako místo pro podnikání. Cenová dostupnost dodávek elektřiny je již dnes zpochybňována,“ píše BRH. Ceny elektřiny v posledních letech v Německu podle zprávy nepřetržitě rostou a patří k nejvyšším v Evropské unii: například v první polovině roku 2023 platily soukromé domácnosti 41,25 eurocentů za kWh (v přepočtu 10,52 Kč), tedy o 42,7 % více, než je průměr EU, zatímco komerční a průmysloví zákazníci platili ještě o 5 % více. Současně lze předpokládat další zvyšování nákladů v energetickém systému. Jestliže v letech 2007 až 2023 činily veškeré náklady na sítě 107,4 miliardy eur, do roku 2045 vzniknou masivní investiční náklady na rozšíření distribučních a přenosových elektrických sítí ve výši 463,7 miliard eur (11,8 bilionu Kč) a k tomu další náklady na jejich systémové řízení (včetně redispečinku) kolem 6,5 miliardy eur (166 mld. Kč) ročně. Na německé pevnině se mají postavit do roku 2045 nové sítě v délce 19 363 km, na moři 14 890 km. Přitom za posledních sedm let podle auditu dosáhl deficit v budování sítí pro propojení nových solárních a větrných zdrojů 6000 km.

Tyto prostředky pro transformaci sítí ve prospěch OZE ale zatím nejsou v ceně elektřiny plně zohledněny, protože je platí stát z daňových výnosů. Cena elektřiny je tak dlouhodobě nejasná, nepredikovatelná a nejsou v ní obsažena prahová rizika pro včasnou reakci. V rozporu s tvrzením Habeckova ministerstva hospodářství tedy nízké náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v žádném případě nezaručují dodávky levné elektřiny. Systémy skladování elektřiny nemohou kompenzovat delší výkyvy výroby a zatížení, např. během tzv. období temna. Vzhledem k dokončenému ukončení výroby jaderné energie a plánovanému brzkému ukončení výroby energie z uhlí je proto pro zajištění bezpečnosti dodávek zapotřebí přidat nové bezpečné kapacity elektráren. Ministerstvo hospodářství zároveň vychází z toho, že pouze výrazné rozšíření obnovitelných zdrojů energie může zaručit nákladově efektivní dodávky elektřiny. To však je podle auditu německých nejvyšších kontrolorů nedostatečné, neboť se opomíjí nesmírně nákladná výstavba sítí a také stále potřebná paralelní výkonná kapacita z uhlí a nově plánovaných plynových elektráren.

Auditoři si vzali na paškál také Spolkovou agenturu pro sítě (BNA), protože její zpráva o zdrojové příležitosti na roky 2025 až 2031 vychází při sledování bezpečnosti dodávek nereálně z nepravděpodobného „nejlepšího případu“. Němečtí kontroloři BNA vyzývají, aby pro komplexní posouzení úrovně bezpečnosti dodávek vypočítala řadu scénářů, včetně pro nejhorší případ.

Zde s odbočkou do ČR poznamenejme, že se letos zpozdila obdobná zpráva českého správce přenosových sítí, státní firmy ČEPS, která loni v březnu svou analýzou MAF CZ 2022 svými alternativními scénáři doslova vyděsila vládní představitele a také většinově státní ČEZ. Je opravdu bezdůvodné se obávat, že letošní zpráva ČEPS bude pod politickým tlakem formována tak, aby ČEPS jaksi autorizoval to, že odstavované uhelné zdroje snad i bez rizika nahradí v ČR nové solární a větrné kapacity a samozřejmě velký dovoz elektřiny? Snad z také deficitního Německa?
„Bezpečnost dodávek elektřiny je v Německu dle auditu značně ohrožena. Kromě zpoždění v rozšiřování sítě hrozí, že do konce tohoto desetiletí vznikne značná mezera v kapacitě obnovitelných a nízkoemisních regulovatelných elektráren.“ Aby se předešlo nedostatkům v dodávkách, musely by se nadále provozovat uhelné elektrárny. Předpokládané brzké ukončení těžby uhlí do roku 2030 se proto jeví jako sporné. To zdůrazňují i nedávná rozhodnutí BNA, která zakázala odstavení uhelných elektráren před dubnem 2031. BRH shrnul, že na konci současného desetiletí hrozí značný nedostatek zajištěné a kontrolovatelné kapacity elektráren, která by mohla dosáhnout až 23,8 GW.

Obraz nákladů na transformaci je falešný
Habeckovo ministerstvo hospodářství dle auditorů nezohledňuje všechny významné dodatečné náklady na přechod k energetice. To vytváří falešný obraz skutečných nákladů na transformaci mimo odbornou veřejnost. Vzhledem k velmi vysokým cenám německá vláda opakovaně dotuje náklady na energetický systém. Například od července 2022 už v ceně elektřiny není příplatek na podporu obnovitelných zdrojů (EEG-Umlage), platí ho přímo vláda v objemu asi 0,06 eura za kWh (1,50 Kč). Na rok 2023 rovněž poskytla 12,8 miliardy eur ze zvláštního fondu pro zmírnění následků energetické krize, aby stabilizovala síťové poplatky na úrovni roku 2022. Ovšem se zásahem Spolkového ústavního soudu ve prospěch dluhové brzdy nemůže vláda v Berlíně realizovat své další dotační plány.

„Cíl zajistit pro širokou veřejnost dodávky elektřiny za rozumnou cenu není zajištěn. To má za následek značná rizika pro Německo jako místo pro podnikání a pro přijetí přechodu na novou energetiku mezi obyvatelstvem.“ Zdá se, že německá vláda toto hodnocení sdílí: Koneckonců, kdyby považovala současné ceny elektřiny za přijatelné, nebylo by třeba dotací na stabilizaci síťových poplatků nebo dočasného snížení daně z elektřiny pro zpracovatelský průmysl. Navzdory těmto rizikům německá vláda stále neupřesnila, co si představuje pod pojmem cenově dostupné dodávky energie. Stále chybí cílové a prahové hodnoty pro to, aby spolková vláda mohla v případě potřeby přijmout cílená protiopatření.

Podle kontrolorů rozložení systémových nákladů na větší spotřebu elektřiny může mít v zásadě správný vliv na snížení nákladů. To by však vyžadovalo, aby spotřeba elektřiny rostla rychleji a výrazněji než systémové náklady. To se však podle názoru neděje, přičemž zpráva upozornila na analýzu Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), kde rozšíření zeleného vodíku, elektromobility a tepelných čerpadel výrazně zaostává za cíli pro rok 2030. Kromě toho by současné vysoké ceny elektřiny mohly způsobit, že zejména energeticky náročné podniky budou z Německa odcházet, čímž se v budoucnu sníží spotřeba elektřiny v průmyslovém sektoru.

Spolková vláda podle auditorů upřednostňuje rychlost energetické transformace před negativními dopady obnovitelné energie na životní prostředí. Patří k nim například využívání vzácné půdy a zdrojů, ale také poškozování biologické rozmanitosti. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že je ohrožen cíl zásobovat veřejnost elektrickou energií způsobem šetrným k životnímu prostředí v souladu se zákonem. Spolková vláda dosud nezavedla cílový a monitorovací systém environmentální slučitelnosti, který je pro toto posouzení nezbytný. Proto podle zprávy nejvyšších německých kontrolorů vláda nemůže zaručit, že elektrizační soustava využívá energii co nejudržitelněji, šetří zdroje a minimalizuje dopad na chráněné složky životního prostředí. Není schopna včas rozpoznat nežádoucí účinky na jednotlivé chráněné statky a přijmout příslušná protiopatření.

Jak Spolkový účetní dvůr v závěru zdůraznil, zpráva ukazuje, že opatření přijatá německou vládou k realizaci energetické transformace jsou nedostatečná, a proto skrývají vážná rizika pro každý z cílů energetické politiky. Dochází ke zpoždění v rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Nezbytná zajištění kontrolovatelnými kapacitami elektráren a elektrických sítí jsou toho součástí, stejně jako vysoké ceny elektřiny a nedostatky ve znalostech o dopadech transformace na životní prostředí. Současně od pozastavení procesu monitorování německá vláda postrádá nástroj, který by zaznamenával vzájemné působení cílů energetické politiky.

„Svým přístupem se spolková vláda vystavuje riziku, že potenciální konflikty mezi cíli energetické politiky zůstanou nevyřešeny a že energetická transformace selže. Spolková vláda by měla využít zjištění auditu k odstranění zjištěných nedostatků. Vždyť úspěch energetické transformace má zásadní význam pro Německo jako místo pro podnikání, společenské přijetí transformace a dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu.“

Odpovědní ministři zprávu odmítli
A reakce obou dotčených kritizovaných ministerstev vedených Zelenými ve vládě? Samozřejmě odmítnutí i s tím, že „dohánějí deficity minulých vlád“. Robert Habeck dle listu Bild odsekl, že nepotřeboval tuto zprávu, aby si připustil „problém“ přenesení rostoucích nákladů na posílení sítě kvůli nestabilním zdrojům do ceny elektřiny.