21.4.2024 | Svátek má Alexandra


JÁDRO: Svěřte stavbu Korejcům

1.3.2024

Veřejná debata o výstavbě nových jaderných reaktorů jako podmínky další prosperity ČR nabývá s blízkým výsledkem na síle. S ohledem na reference bude jihokorejská KHNP nepochybně lepší volbou než francouzská EdF.

Nedávno vláda Petra Fialy zpřesnila podmínky tendru na výstavbu nových jaderných reaktorů v ČR, když požaduje od zbývajících účastníků soutěže, francouzské EdF a jihokorejské KHNP do 15. dubna předložení závazných nabídek na čtyři velké jaderné bloky. V červnu pak vláda ČR o této zakázce století rozhodne. Premiér Fiala informovaný společností ČEZ předem o průběhu tendru vyjádřil optimismus s tím, že veřejnost bude cenou reaktorů příjemně překvapena a dodal, že díky úsporám z rozsahu může být stavbou dvojice nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně by došlo k úspoře nákladů až o 25 procent.

Debatu veřejnosti ovlivňují hlasitým odporem proti jádru jednak lobbisté za dotované občasné zdroje energie ze solárů a větrníků, jednak stoupenci zachování vysokých cen energie a tedy i svých tučných dividend z akcií ČEZ. Tím by se Fialova vláda neměla nijak ovlivnit, protože jinou efektivnější a ve svém důsledku levnější a nejvíce ekologickou variantu zajištění stabilních energetických potřeb a dekarbonizačních cílů než jadernou ofenzívu v Česku nemáme. Potvrdila to přitom i nedávná analýza prestižní Bank of America ve svém doporučení investorům. Navíc nedávno byla jaderná energie navzdory odporu protiatomových Němců ve vedení EU schválena jako podporovaný bezemisní zdroj.

Samozřejmě je legitimní otázkou, kolik budou nové bloky stát. Tady se ve veřejné debatě tvrdě manipuluje s cílem deklasovat možnost českého státu vůbec takovou investici zaplatit. To je naprostá lež. Směšují se skutečné přímé náklady na samotnou stavbu s cenou peněz na dlouhodobé financování výstavby reaktorů. Řečeno jiným srovnáním, když si někdo kupuje dům, na jeho fasádě není vyvěšena cena včetně úroků z hypotéky, která může za 20-30 let dle výšky akontace, úrokové sazby a délky splácení skutečně znamenat i zdvojnásobení okamžité ceny domu. Proto do budování jaderných zdrojů v řadě zemí vstupuje stát, aby svou ekonomicko-politickou silou zajistil co nejvýhodnější financování. Zcela zásadní rozdíl u jaderné elektrárny je v tom, že ihned po dokončení začne na sebe výrobou elektřiny vydělávat a za 100 let plánované produkce současných moderních bloků je to mimořádně atraktivní a vysoce návratná investice s bonusem zajištění bezemisního provozu. Lze jen obtížně chápat, proč na pozadí rozhodnutí EU o jádru energeticko-klimatické koncepce Česka zbytečně chtějí utrácet obrovské dotace na soláry a větrníky, když soustředění financí na jádro splní dekarbonizační cíle při zajištěné bezpečné a cenově dostupné energie?

Ať bude vítězem jaderného tendru EdF či KHNP, bude totiž jeho 100% odpovědností na základě vlastního projektu postavit a uvést jadernou elektrárnu do provozu. Podle účetní metodiky Mezinárodní agentury pro energii (MAAE) zahrnují tzv. overnight cost (jednodenní náklady) na jadernou elektrárnu přímé náklady spojené se zařízením, konstrukcemi, instalací a materiálem, dále nepřímé náklady spojené s inženýrskými, stavebními a řídicími službami a také doplňkové náklady, jako jsou náhradní díly, náklady na nepředvídatelné události a pojištění. Vlastník elektrárny nese kapitálové náklady na investici a náklady na servis. Celkové náklady na jadernou elektrárnu zahrnují tzv. overnight cost, eskalační náklady (zvýšení cen zboží a služeb v důsledku inflace) a kumulované úroky během výstavby (IDC, interest during construction) včetně úroků z kapitálových investic.

I když do Prahy 5. března míří francouzský prezident Emmanuel Macron a bude spolu se šéfem EdF tvrdě lobbovat za vítězství své státní firmy v tendru a zdůrazňovat zásluhy Paříže za probojování podpory jádra v EU, měla by vláda ČR v národním zájmu pečlivě zhodnotit současné reference na oba uchazeče. Francouzská EdF provozující doma 56 reaktorů totiž časově nezvládá slíbené termíny výstavby jaderných bloků doma i v Evropě a v průměru staví blok 12 let a více. Domácí jadernou elektrárnu Flamanville nedokončila dosud od zahájení v roce 2007, britskou Hinkley Point místo v roce 2025 se podaří zprovoznit asi až v roce 2031. Přitom EdF má obrovský apetit na další evropské projekty, a to kromě výstavby 14 nových reaktorů doma ve Francii dále v Británie, Švédsku, Nizozemsku, Polsku a i v ČR. Současně je EdF hluboce zadlužena částkou 54,4 miliardy eur (k 31.12. 2023), což jí bude nepochybně bránit nabídnout agresivně nízkou cenu pro Česko. Navíc pro české požadavky musí EdF redesignovat svůj standardní tlakovodní reaktor z výkonu 1600 MW maximálně na 1200 MW.

Jiihokorejský státní obr KHNP, který provozuje doma 24 jaderných bloků s celkovým výkonem 23,2 GW, tedy skoro šestinásobku českých reaktorů, a další v zahraničí. Ovšem Jihokorejci mají doslova žolíka v rukou v nedávné vysoce úspěšné referenci: oprávněně se chlubí tím, že za devět let dokázali v letech 2017 až 2020 postavit a zprovoznit tři velké jaderné reaktory APR 1400 v Baráka ve Spojených arabských emirátech (SAE), letos pak dokončí tamtéž 4. blok. Zvládli jednak klimatické pouštní podmínky, neexistující inženýrské zázemí a nulovou jadernou historie země, což přineslo určité zpoždění se školením a kvalifikaci místního personálu. Nicméně KHNP postavila nové jaderné bloky a zprovoznila elektrárnu v rámci harmonogramu a nákladů dohodnutých s vlastníkem projektu, a to na základě svých více než padesátiletých zkušeností s výstavbou a provozem. Do českého tendru KHNP nabídla v EU certifikovaný tlakovodní reaktor APR 1000 s výkonem 1050 MW.

Padesátimilionová Korejská republika, která nedisponuje žádnými vlastními zdroji ropy a zemního plynu, produkuje více elektřiny než např. 83milionové Německo, a proto chce ve svém jaderném mixu na úkor dominantního uhlí pozici jádra dle agentury Bloomberg povýšit ze současných 30 % na 45 %. Po stabilní a cenově dostupné elektřině má expandující jihokorejský průmysl včetně produkce moderních čipů, baterií, datových center rozvoje umělé inteligence a robotiky a v neposlední řadě světoznámé špičkové elektroniky vzrůstající apetit. Potenciál možné 100leté jaderné spolupráce Česka s dynamickou Jižní Koreou by přinesl nepochybně další benefity pro aplikaci špičkových technologií, jak o tom byla řeč v polovině září 2023, kdy Prahu navštívil jihokorejský premiér Han Duk-so. O tom, že v těchto technologiích je asijský tygr Jižní Korea poněkud dále než „sladká Francie“, asi nebude nikdo pochybovat.

Jihokorejská KHNP se stavbou 4 velkých bloků v Baráka pouštních podmínkách SEA dokázala, že má nejen odpovídající technologii a technické znalosti, ale také vynikající organizační a řídící schopnosti. Vždyť v Emirátech v jednu chvíli na jaderné stavbě zaměstnávala 18 000 lidí z 15 zemí. Podle vyjádření vedení pražské kanceláře KHNP pro autora tohoto článku je KHNP schopna najednou koordinovaně budovat a postavit až devět jaderných bloků současně doma i v zahraničí.

Od roku 2017 KHNP analyzuje možnosti českých dodavatelů, přičemž identifikovala na 200 zkušených místních firem. S 50 z nich KHNP už předem uzavřela memoranda o spolupráci a jedná o detailních podmínkách kooperace. Klíčovou společností nepochybně bude pro KHNP při potenciálním vítězství v tendru plzeňská Doosan Škoda Power ve vlastnictvím jihokorejského kapitálu. Doosan Škoda Power je dle vyjádření KHNP již vybranou společností, která má exkluzivně dodávat hlavní turbíny a další zařízení pro projekt jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Podle stanoviska KHNP, na rozdíl od SEA, v ČR existuje řada firem s bohatými zkušenostmi a schopnostmi pro všechny fáze cyklu budování jaderné elektrárny, od projektování přes výrobu, výstavbu, provoz a údržbu atd. Pro úspěšnou realizaci jaderných projektů v ČR klíčové široké zapojení českých firem v oblastech projektování a licencování, výroby hlavních zařízení, zajištění pracovních sil a stavební techniky, uvádění do provozu a údržby, školení a řízení projektu atd., a to zejména těch, které se orientují v českých zákonech a předpisech.

Limitů Česka včetně nedostatku kvalifikovaných sil si je KHNP plně vědoma, a proto disponuje přibližně 16 000 zkušenými pracovními silami z projektu ve Spojených arabských emirátech, což po připočtení pracovních sil ze sousedních zemí a s ohledem na významný podíl českých dodavatelů „bude více než dostatečné pro hladké dokončení projektu“, sdělila pražská kancelář KHNP.

Pro podmínky Česka a také s ohledem na naše národně-charakteristické rysy by bylo nepochybně lepší, kdyby stavbě nových jaderných bloků doslova veleli Jihokorejci známí svou manažerskou tvrdostí. V úspěšném nošovickém Hyundai o tom ví své. Kromě toho by vláda ČR neměla deklasovat svou pověst, když by navzdory očekávané horší ceně někoho z tendru upřednostnila politicky.

Na staveništi „dvojčat“ jaderných bloků bude v Dukovanech a posléze v Temelíně na jednom místě a ve stejném čase až 10 000 pracovníků, to je velikost armádní divize, která vyžaduje rozhodné a strukturované velení. Kromě možné výstavby v Polsku s efektem vzájemné synergie a koordinace se nebude KHNP rozptylovat nějakými dalšími projekty v Evropě a plně se soustředí na Česko. Kromě obstarání potřebných financí, kdy vláda ČR může najít klíčové prostředky dokonce doma, nechejme všechno na plné odpovědnosti KHNP. Úplně postačí, když zopakuje svůj nedávný úspěch z Emirátů. A na to si připijme sklenkou skvělého francouzského Beaujolais!