Před dvěma týdny se hlasovalo v Evropském parlamentu o dalším osudu biopaliv. Česká média o tom, jako obvykle, vůbec neinformovala. V bloggerském prostředí se potom objevil názor, že v tomto hlasování šlo o to, zda se biopaliva omezí nebo nikoliv. Někteří čtenáři se mne následně dotazovali, proč jsem na rozdíl od europoslanců ČSSD nehlasoval PRO "omezení" biopaliv. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, která má dopady prakticky na každého člověka, jsem se rozhodl vysvětlit věc tímto blogem.

Především bych rád opět zdůraznil, že nemám nic proti biopalivům ani proti větrným nebo solárním elektrárnám ani proti jakékoliv jiné moderní technologii. Jsem ale jednoznačně proti tzv. veřejné podpoře pro tyto záležitosti. Musím opět zdůraznit to, co dosud stále není mnoha lidem jasné, že totiž veřejná podpora v dnešní evropské praxi znamená, že poplatníci jsou povinni odebírat a platit za věci, které si neobjednali (viz solární nebo větrná elektřina nebo biopaliva). A tato povinnost platit a odebírat tyto věci je dána evropským zákonodárstvím. To je realita.

Dále bych chtěl zdůraznit to, co opět česká média vytrvale ignorují, a totiž že Evropská unie již před řadou let rozhodla o přijetí právně závazných cílů pro obnovitelné zdroje energie (OZE) včetně biopaliv. Pro obnovitelné zdroje energie je stanoven závazný cíl do roku 2020 ve výši 20 %. K tomuto datu musí v průměru za celou EU činit podíl pro energii z OZE těch domluvených 20 %. Pro jednotlivé státy je domluven národní závazek. Ten činí v případě ČR relativně nízkých 13 %. Pro biopaliva je stanoven celoevropský závazek dosáhnout podílu 10 % na celkové spotřebě paliv v dopravě. Tento závazek je platný i pro Českou republiku.

V průběhu posledních cca 4 let se ukázalo, že politika závazných cílů vedla v celé EU k dramatickému růstu cen elektřiny a následným problémům domácností i firemního sektoru. Politika závazného cíle pro biopaliva ale vedla k ještě možná dramatičtějším dopadům a to především do prudce rostoucích cen potravin v celém světě. Biopaliva totiž začala vytlačovat z polí potravinářské komodity a místo nich se začalo vyplácet pěstovat komodity energetické. To vedlo ke snížení produkce potravin a k následnému prudkému růstu jejich cen. Politickým důsledkem rostoucích cen potravin byla rostoucí politická nestabilita v Africe a Asii (arabské jaro).

Řada vědeckých studií navíc prokázala, že výroba biopaliv nemá kladný, ale naopak záporný dopad na emise skleníkových plynů. Prostě celá zelená konstrukce o globálním oteplování a nutnosti mu čelit biopalivy a obnovitelnými zdroji energie se zhroutila jako domeček z karet. Biopaliva emise nešetří a navíc ještě zdražují potraviny po celém světě. Proč jim tedy ještě dávat tzv. veřejnou podporu z peněz všech evropanů?

Evropská komise se začala tímto problémem zabývat a přišla s novátorským řešením. Nenavrhla ovšm zrušení cíle pro biopaliva a zrušení veřejné podpory. Místo toho přišla s podporou zelených fanatiků s myšlenkou tzv. biopaliv druhé generace. EK uznává, že biopaliva zdražují potraviny ale jejich podporu zrušit nechce. Nově se ale mají podporovat pouze ta biopaliva, která nezdražují potraviny. Cíl pro biopaliva se má modifikovat. Místo dosavadního cíle 10 % jakýchkoliv biopaliv v roce 2020 má být novým cílem 6 % pro biopaliva 1. generace a 2,6 % pro biopaliva 2. generace. A o tom bylo celé hlasování v EP před dvěma týdny.

Já jsem hlasoval proti stanovení cíle 10 % pro biopaliva už před lety, když se tento cíl schvaloval. Nyní jsem hlasoval proti stanovení nového "lepšího" cíle pro biopaliva 1G a 2G. Myslím si, že stanovování cílů pro biopaliva i pro OZE je nesmysl, který nepřinese nic dobrého a jak se ukazuje naopak mnoho zlého. Proto žádné takové cíle nebudu podporovat. Ať si biopaliva a OZE sami dobrovolně nakupují ze svého zelení socialisti z ČSSD, kteří pro to hlasovali.

Autor je historik a politik, poslanec Evropského parlamentu za ODS

Převzato z Fajmon.blog.idnes.cz se souhlasem autora