A ejhle, politici konečně vymysleli neotřelé volební téma! Máslo! Ceny másla brutálně rostou. Podle ČSÚ byla cena másla v srpnu meziročně o 46 % vyšší. A od té doby opět cena rostla a každým dnem je na nových rekordech.

Lidé se bouří. Lidé si posílají na sociálních sítích vtipy o másle. Jedni říkají, že to je zlodějna. Druzí rovnou žádají zmrazení cen. To by to bylo, aby na to politici před volbami neslyšeli.

A tak předseda vlády Sobotka zaúkoloval ministerstvo financí, aby to zase vyzvalo Specializovaný finanční úřad ke zkontrolování cen u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu. A teď se podržte. Cílem šetření bude podle ministerstva: „...posoudit oprávněnost zvýšení cen z důvodu růstu nákladových vstupů, zjistit změny v objemech dodávek z tuzemska a dovozu a také případné odlišnosti cen podle původu másla.“

Tak teď, pěkně prosím, najděte tři rozdíly proti starému známému socialismu. Už nemůžete zdražit, když roste poptávka. Prý by vám mohl vzniknout „neoprávněný zisk“. Vždyť to je jen jiné označení pro plnokrevně marxistický termín nadhodnota.

Ale dobře, budu hodná a empatická a pokusím se věřit, že premiér se jen vyjádřil neobratně a nejspíš „jen“ chtěl říct, že se má prověřit, zda někde není porušená hospodářská soutěž, či zda není ze hry vyloučena konkurence. To by snad jakžtakž smysl dávalo. Ale od toho máme úplně jiné úřady. Co s tím má co dělat Specializovaný finanční úřad?

A tak jsme tedy došli v našem plíživém nástupu socialismu tak daleko, že se bude zkoumat, kdo je ten zlý a „neoprávněně“ zdražil. Byl to zemědělec? Byl to zpracovatel mléka? Byl to obchodník? Nebo jsou snad ti zlí kapitalisté, co se odvažují zdražovat, prolezlí celou Evropou, jelikož ceny rostou v celé EU? A to mimochodem hodně.

Aktuální data Evropské komise (z 24. 9. 2017) říkají, že ceny másla v ČR jsou o 6 % nižší, než je průměr EU. A ceny raketově rostou v celé EU. Jen od května si připsaly 44 %. Copak, copak, vždycky chceme být v tvrdém jádru, ale teď se nám to nehodí a hledáme viníka? Je to populismus toho nejhrubšího a nejtrapnějšího zrna, regulovat před volbami ceny másla a vyšetřovat, kdo za ně může, když víme, že u nás za ně nemůže nikdo. Ale docela dobře to připomíná zlého amerického brouka, na kterého jsme pořádali hony v padesátých letech a kterého k nám údajně Američané nasadili v rámci sabotáže naší krásné socialistické republiky. „Vypořádali jsme se s Horákovou, Peclem a společníky, vypořádáme se i s mandelinkou bramborovou – americkým broukem!“ říkala tehdejší hesla.

A kdo za drahé máslo může skutečně? Souhra několika vlivů. V EU se vyrábí méně mléka. Proč? Protože společná evropská zemědělská politika platí zemědělcům za to, že nevyrábějí. (Vážně, bez legrace.) Vyrobené mléko má také nižší obsah tuku. A současně s tím stoupá výroba tučnějších výrobků, takže tuku k použití na máslo zbývá stále méně.

Naopak spotřeba másla za to nemůže. Roční spotřeba u domácích spotřebitelů se podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského od roku 1996 stabilně pohybuje v rozmezí 5,0 - 5,5 kilogramů. Spotřebitel možná „může“ jen za to, že trochu změnil své preference a vrací se ke kvalitě. Některý se možná i předzásobuje, takže spotřebu má v průběhu roku sice nerovnoměrnou, nicméně za celý rok ji moc nemění. Proč se spotřebitel předzásobuje? Protože není žádný hlupák. Na Vánoce kvůli pečení asi poptávka poroste, a cena bude proto ještě vyšší. Žádná věda, jednoduchá logika. Takže je taky logické se předzásobit.

Ne náhodou se vší vážností, bez jakékoliv ironie, tvrdím, že do EU se vrátil socialismus, jenom si toho mnozí ještě nevšimli, protože nejde o socialismus onoho sovětského typu z 80. a předešlých let. Vždyť si to shrňme:

Nejprve bruselští socialisti v rámci evropské centrálně plánované zemědělské politiky zkasírují na daních ty, kteří makají, a z těchto peněz zaplatí zemědělcům za to, aby nemakali a nevyráběli.

Potom to ve své centrální plánovací kanceláři nějak špatně propočítají, zaplatí zemědělcům až moc za to, aby nevyráběli, a samotné je překvapí, že másla je míň, než chtěli.

A vůbec nejvíc je překvapí, že když je něčeho málo, stojí to hodně. Kolik hodně? Přeci přesně tolik, kolik za něj jsou lidé ochotni zaplatit (jojo, soudruzi, volný trh se brání docela urputně).

Brusel je sice z vysoké ceny znechucen, ale nakonec víceméně drží ústa, neb přeci jen jaksi chápe, že si to tak sám špatně naplánoval.

U nás ne. U nás si budeme hrát na soudruhy ještě větší. A pošleme na to komisi, aby to zkontrolovala. Takže už máme „ministerstvo pravdy“, máme lidové milice v podobě protikuřáckých hlídek a teď ještě máme kontrolory, kteří chodí kontrolovat, jestli náhodou ti zlí kapitalisti v obchodech nevytvářejí nadhodnotu a neprodávají máslo za tržní cenu. Je mi z toho zle.

Převzato z Sichtarova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky

Autorka je ředitelka společnosti Next Finance s.r.o.