Vyzýváme všechny politiky České republiky …tak začínaly celostránkové inzeráty 19.1. v tištěných denících nabádající politiky, aby nehazardovali s energetickou soběstačností České republiky a neodkládali rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Obávám se, že zadavatelé inzerátu - Hospodářskou komorou počínaje, přes zaměstnavatelské svazy a Energetickým Třebíčskem konče - přes jistě dobrý úmysl zbytečně vyhodili za inzerci peníze. Bohužel se domnívám, že v současné ultraliberální politické době je téměř nemožné s reálným tendrem na stavbu jaderné elektrárny začít.

Současný premiér Andrej Babiš stál v roce 2014 ještě jako ministr financí u zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, protože odmítl na stavbu potvrdit vládní záruky. Poté ve vládě Bohuslava Sobotky souhlasil s přesunem dostavby do méně připravené lokality Dukovan, čímž se vypsání tendru opět odložilo. A protože premiér pravděpodobně považuje samotné rozhodnutí o vypsání tendru a vybrání vítěze za potenciálně kontraverzní rozhodnutí, má tendenci odložit toto rozhodnutí na příští vládu s tím, že takto důležitý krok v řešení energetické bezpečnosti republiky by, podle něj, neměla dělat končící vláda. Takže s Andrejem Babišem jsme ztratili v otázce energetické bezpečnosti již sedm let!

Myslí-li si však někdo, že po říjnových volbách bude situace pro vypsání tendru lepší, tak se obávám, že nikoliv. Touhou dostat se do budoucí vlády se netají Piráti, mezi kterými není málo zelených „vizionářů“. Pokud by se do ní dostali, byli bychom zřejmě v ještě větší šlamastyce.

Ministr životního prostředí Richard Brabec finančně i politicky podporuje ekologistické nevládní organizace, pro které je jaderná energetika ztělesněním zla. Do Uhelné komise, která do svého rozhodování zapojuje i nové jaderné zdroje, nenominuje odborníky ze svého úřadu, ale aktivisty z Hnutí Duha a Greenpeace, kteří následně teatrálně z komise odstoupí, aby zdůraznili svoji starost o ochranu klimatu a energetickou stabilitu.

Podobně velké reklamní inzeráty zadávají také aktivisté podporující stavbu nových větrných a solárních elektráren, kteří tvrdí, že soláry jsou nejlepším řešením energetické soběstačnosti České republiky.

Senát na konci loňského roku odhlasoval usnesení, v němž vyzývá vládu, aby v rámci energetické bezpečnosti z tendru vyřadila ruské a čínské firmy. Netroufám si spekulovat, jakou roli v otázce jaderného tendru a energetické bezpečnosti hraje prezident Zeman, ale pravděpodobně preferuje účast v tendru i pro společnosti z „rizikových“ zemí, aby minimálně srazily cenu ostatních účastníků. Tomu odpovídá pragmatické stanovisko „mezi vejci tančícího“ ministra průmyslu Karla Havlíčka, který preferuje, aby ruská firma mohla být jako druhá v konsorciu se západoevropským dodavatelem, což je již realizované v jiných zemích Evropské unie. Důvod, proč si dodavatelé z euroatlantického prostoru berou ruský Rosatom ke spolupráci, je ten, že se mnozí odborníci shodují, že projekt reaktoru VVER1200 je pravděpodobně v současné době nejbezpečnější na trhu.

Celou problematiku energetické bezpečnosti spojenou s novými jadernými bloky je potřeba zasadit do rámce Evropské unie, která zbrkle nařizuje snižování CO2, aniž by otevřeně podpořila stavbu nových jaderných zdrojů. Co více, v EU je několik zemí v čele s Rakouskem, které jsou na povolení nového jaderného bloku alergické, a nedá se předpokládat, že nebudou proti povolení nového jaderného bloku protestovat.

Také máte pocit, že je to příliš mnoho pohledů na energetickou bezpečnost a soběstačnost?

Domnívám se, že jediné, co může naši i evropskou energetiku zachránit, je blackout. Krátký „výchovný“ blackout, který ostatně nedávno těsně minul Rakousko a kdyby nebyly propojeny energetické soustavy, patrně by do něj spadlo již několikrát. Snad až když občané vyproštění ze zaseknutých výtahů budou vyklízet rozmražené lednice, dojde jim, že energetická bezpečnost je opravdu vážná věc, které zákulisní politické lavírování určitě nepřispívá.