Zničení jihomoravských vesnic dosud nejsilnějším v tuzemsku zaznamenaným tornádem připomnělo, jak fatálně je naše civilizace závislá na elektřině. Nebo fosilním benzínu a naftě. Jenže aktivistický Brusel na to nebere ohled. Připomenou mu to nyní čeští politici?

„Nejvíc nás teď trápí to, že není elektřina, je vypnutý plyn, voda funguje. Potřebujeme ze všeho nejvíce elektřinu,“ citovala iDnes starostu obce Lužice Tomáše Kláska ze zpravodajství ČT (zde). Jeho výrok připomíná prostý fakt, že bez elektřiny nefunguje osvětlení ani řada strojů. Ty ostatní potřebují pro svůj provoz benzín, nebo naftu. Když budou všechny stroje na elektřinu a baterie, nebudou v takové krizi, jaká teď zavládla na jihu Moravy, fungovat žádné. (Ano, jistě, ty bateriové přestanou samozřejmě fungovat až po vybití baterií.)

Chci tím upozornit na to, jak moc jsme v Evropě závislí na elektřině. A jak moc ji bereme jako samozřejmost. Což zřejmě dělají i všichni ti, kteří usilují o to, aby státy, které tvoří EU, co nejdříve přešly jen na obnovitelné zdroje. Tedy nestabilní a neřiditelné zdroje, jejichž instalovaný výkon proto musí být několikanásobně vyšší, než požadovaný. A aby elektřina z nich byla k dispozici neustále, ve tmě a za bezvětří, potřebují ještě bateriová úložiště. Což přímo vybízí k otázce, zda je opravdu odpovědné a prozíravé spolehnout se ve výrobě absolutně nepostradatelné elektřiny na to, že bude vítr foukat tak akorát a slunce bude svítit tak, jak je potřeba.

Tornádo na jihu Moravy nám připomíná ještě jednu skutečnost. Přes veškerý pokrok technologií lidstvo není schopno spolehlivě předpovídat tornáda. Dokážeme sice detekovat vznik takzvaných supercel, ale jestli pod nimi vznikne, nebo nevznikne tornádo, to poznat neumíme. „Dá se vůbec v jednoduchosti říct, proč je to tak těžké? Co meteorologům chybí k tomu, aby mohli tornáda předpovídat přesně a spolehlivě?“ zeptal se v rozhovoru na SeznamZprávy redaktor. „Těžko. Ze současných modelů se dá zkrátka jen říct, kde zhruba budou supercelární bouře,“ odpověděl mu meteorolog z družicového oddělení ČHMÚ Martin Setvák (zde).

Pro předpovědi vývoje klimatu na Zemi se také používají počítačové modely. Jak moc jsou spolehlivé, když předpověď počasí na 14 dnů již je sázka do loterie? Mnohdy přitom předpověď není správná již pro jedno město a následující den. Je tedy možné, že předpovědi vývoje klimatu na celém světě za 10 či 20 let jsou naprosto správné? Tím spíš, když dosavadní klimatické předpovědi jaksi systematicky nevycházejí už od sedmdesátých let (zde). A nevycházejí ani nyní (zde). Je tedy opravdu správné a odpovědné, že nikdo Brusel nezarazil v jeho rozhodnutí vsadit budoucnost 440 milionů lidí na úplnou správnost jedné jediné předpovědi a na její jediné řešení?

Začínali jsme článek u tornáda na jižní Moravě. Také jím skončíme. Kdybyste hledali konta sbírek, nebo další možnosti zapojení do pomoci, odkazy najdete zde.

Převzato z webu iUhli.cz