Podívejme se, jaké možnosti se nabízejí Německu s využitím jeho jaderných reaktorů. První možností je trvat na původním rozvrhu Energiewende a odstavit reaktory na konci tohoto roku. Ekvivalentní tomu je návrh ministra Habecka, aby se bloky odstavily a byly zálohou jen pro krizové situace. V rámci provozu mohou moderní reaktory měnit výkon v poměrně širokém rozsahu a velmi efektivně přispívat k regulaci sítě. Nejsou však určeny na formu provozu, kdy jsou vypnuty a zapínají se jen v případě nečekaných událostí. To není vhodný režim z technologického, bezpečnostního i ekonomického hlediska.

Druhou možností je, že se prodlouží provoz dvou nebo dokonce tří reaktorů, které jsou poslední v provozu, přes kritické zimní období. Dva reaktory, které jsou na jihu Německa, jsou zásadní pro stabilitu sítě v těchto průmyslových částech. Třetí je na severu a není tak důležitý. Pro prodloužení provozu o několik měsíců lze využít palivo, které je už v aktivní zóně. Efektivní využití (vyhoření) tohoto paliva a přizpůsobení provozu podmínkám umožní co nejlépe podpořit stabilitu elektrické sítě a úsporu plynu, který by se jinak spálil v plynových elektrárnách. Právě na takovou variantu nakonec nedávno přistoupila německá politická reprezentace a ohlásila prodloužení provozu do poloviny dubna. To, že ji připustili i Zelení ve vládnoucí koalici, je velmi důležité, protože je tato možnost podmíněna změnou zákonů, které odstavení reaktorů do roku 2022 obsahují, a i splněním podmínek jaderného regulátora pro další provoz.

Třetí možností je, že se prodlouží provoz tří nebo dokonce šesti reaktorů na delší dobu, nejen roky, spíše desetiletí. Prodloužení na krátkou dobu, pár let, nemá smysl, a to nejen z ekonomického pohledu. Je totiž nutné obnovit produkci paliva. Výhodou je, že v Německu je závod produkující jaderné palivo, který je schopen zajistit palivové soubory pro německé reaktory. Ovšem obnovení jeho produkce by trvalo déle než rok. Zároveň je potřeba realizovat servis pro dlouhodobější provoz a všechny potřebné dokumenty úřadu pro jadernou bezpečnost. Všechno zmíněné potřebuje úsilí, které se vyplatí pouze při dostatečně dlouhém provozováním jaderných bloků.

Šest reaktorů, tři z nich jsou ještě v provozu a tři byly odstaveny na konci minulého roku, je moderních a na velmi dobré bezpečnostní a technologické úrovni. Jejich stáří je okolo třiceti let a nejméně dvacet let mohou ještě bezpečně a spolehlivě dodávat elektřinu. Pochopitelně by pro Německo i celou Evropskou unii bylo nejlépe, kdyby tyto reaktory běžely zmíněné dvě desetiletí. Ještě lépe by bylo, kdyby se Německo nakonec k jaderné energetice vrátilo. Bohužel se jen těžko dá předpokládat, že by se u německých politických elit objevila sebereflexe, přiznaly chybu a snažily se ji napravit.