Na co se spolehnout, když už ani zlato pořádně netáhne? Současné propady ekonomik jsou horší než za poslední krize v letech 2008 až 2010 (u nás tedy o něco později, zato déle). Cena zlata však neroste tak, jak by měla.

Obecně platí (skutečně to tak je), že v dobách zlých utíkají investoři k tomu starému dobrému zlatu a vytahují jeho cenu do výšek. Nejtradičnější komodita je považována za přístav jistoty v rozbouřených dobách.

Když se podíváme na nějaký historický graf vývoje ceny zlata, tak v současnosti uvidíme z hlediska této poučky vlastně dost smutný obrázek. Aktuální cena těsně nad 1900 USD za unci je zhruba stejná (o pár dolarů vyšší) než cena ze září 2011, kdy v mělo zlato v dozvucích velké krize jeden ze svých hvězdných okamžiků. V mezidobí slavilo v srpnu 2020 vítězství nad metou 2000 USD za unci, ale vskutku jen na chvíli. Když si vezmeme, že nynější propady ekonomik jsou minimálně dvojnásobné oproti tomu nejhoršímu v poslední krizi, je na stole základní a jednoduchá otázka: Proč, k čertu, není zlato daleko výše?

Protože ono by výše být technicky vzato mělo. Při dolarové inflaci, která vskutku není zanedbatelná (a znamená, že reálná cena zlata je zatím podstatně nižší, než jaká byla v onom roce 2011), při vývoji důvěry k dolaru jako takovému, při zohlednění hospodářského poklesu a naprosto nejasné budoucnosti ekonomického vývoje se zdá, že současná hodnota zlata je hluboko pod potenciálem.

Z čehož plyne, že zlato by ještě mělo růst. A také, že v tom systému vzájemných vztahů mezi fiat měnami (měny s nuceným oběhem) a zlatem je cosi odlišného, co tam dříve nebylo.

Někdo by mohl říct, že je to bitcoin a další kryptoměny, což má něco do sebe. Při pohledu na trh s bitcoinem je zřejmý dlouhodobý růst (jakkoliv prokládaný naprosto šílenou volatilitou), což v podstatě docela přesně odpovídá teoriím zakladatelů měny. Navíc je třeba chápat, že bitcoin existuje v prostředí absolutního nedostatku, neboť počet jednotek je s konečnou platností dán počtem 21 milionů celých bitcoinů a víc jich nikdy nebude. Poslední bitcoin bude vytěžen někdy v roce 2140, ale už od roku 2032 bude přírůstek naprosto minimální a v principu zanedbatelný.

Zlata však zjevně více bude. Jakkoliv technicky vzato také existuje okamžik nalezení posledního dostupného valounu, nikdo netuší, kdy nastane, a pouze velmi nejistě tušíme, kolik ho ještě vytěžíme. Odhaduje se, že dosud bylo získáno asi 200 tisíc tun zlata a že v zemi zůstává zhruba 50 tisíc tun – ale protože odhady těžitelných zásob jsou něco, co se prakticky vždycky mýlí, kdo ví, jak to je. Každopádně u zlata nejsme v prostředí absolutního, ale pouze relativního nedostatku. Rozdíl mezi absolutním a relativním nedostatkem je strategicky největší zbraň bitcoinu oproti zlatu (do jehož množiny počítejme i teoretické měny založené na zlatém standardu).

Ale celá tržní kapitalizace bitcoinu zatím není taková, aby reálně „udělala“ něco s finančním světem. Když započteme všechny existující mince (netušíme, kolik je jich ztracených) a použijeme cenu kolem 12 tisíc dolarů za bitcoin, tak celá tržní kapitalizace dosahuje asi 220 miliard dolarů. Což je hodně, ale zase ne tolik, aby se bořil svět. Tržní kapitalizace zlata při současných cenách je ale někde kolem devíti bilionů dolarů.

Podtrženo a sečteno – bitcoin ani všechny kryptoměny dohromady nemohou negativně ovlivnit cenu zlata a pokud, tak pouze relativně málo významným způsobem. Když navíc pomineme, že jde o příležitosti pro typologicky naprosto odlišné investory.

Pro zlatou „záhadu nízké ceny“ tedy existují dvě vysvětlení. První je, že zlato má své nové hvězdné okamžiky před sebou a můžeme v relativně nedlouhé době očekávat pokoření nejen dvou tisíc dolarů, ale i nějakých hodnot nad touto mimořádnou hranicí. Druhé pak, že investoři současnou krizi nevnímají jako skutečně ekonomickou krizi strukturální, ale jako relativně krátkodobé období vynuceného poklesu, které vážným způsobem zasahuje pouze některé segmenty ekonomiky a po kterém bude následovat relativně rychle obnovení růstu.

Nemám křišťálovou kouli, na to vlastníme v této zemi jiné kapacity. Osobně si myslím, že zatím je správně druhá možnost. Samozřejmě je otázkou, jak s optimismem zamává druhá vlna nákazy, jak zafungují vlády a nakolik se jako účinné projeví vládní ekonomické injekce z veřejných rozpočtů. To nikdo neví a nikdo to neodhadne, protože se ani nemůžeme opřít o pořádné zkušenosti s takovou situací. Ale že v tuto chvíli není cena zlata zdaleka tam, kde by podle poklesů ekonomik měla být, to je prostě fakt.

Převzato z blogu Luboš Smrčka s autorovým souhlasem