2.3.2024 | Svátek má Anežka


EKONOMIKA: Ručně vyráběné dálnice

25.9.2009

Tak zase máme novinářský a aktivistický "hit". České dálnice jsou údajně nejdražší dálnice v přilehlé Evropě a okolí.

Co se týká ceny dálnic, která je údajně vyšší než třeba v Německu, určitě tomu kdekdo věří. Když ovšem začnete hlouběji pátrat, jak na tenhle údaj naši investikravinní novináři přišli, přijdete na zajímavé věci.

Tak zaprvé - není dálnice jako dálnice a porovnávat jejich cenu "ad hoc", tedy podle jediného údaje a nebo informace, je obecně pitomost. To je jak porovnávat laciný plášť z tržiště s kabátem od Marks & Spencer a nebo cenu točeného salámu a uheráku. Co dojde u ceny kabátu a salámu i tetce z Ouholic, nedojde většině čtenářů u hysterického článku o ceně dálnic.Dálnici přes Alpy za Innsbruckem a nebo mnohaproudovou dálnici před Mnichovem prostě nelze srovnávat třeba s českou rádoby dálnicí kolem Zdib a dál (jestli se tam někdy dostaví) na Berlín.. Když pátráte dál, nakonec zjistíte že české dálnice vůbec nejsou v celkové absolutní ceně dražší než německé a rakouské.

Navíc, jak jsem zjistil, ona slavná věta o tom, jak jsou naše dálnice dražší než na Západě - já ji četl už asi stokrát - je překroucená lež . A nesmysl. Vznikla tak, že někdo porovnával rozdíl v cenách mezi bytovou výstavbou a výstavbou silnic a dálnic u nás a na západě, a to z hlediska vzájemného poměru cen. A zjistilo se, že zatímco výstavba bytů je u nás výrazně levnější ve srovnání s přepočítanou cenou než v Rakousku, u stavby dálnic jsou naše dálnice také výrazně levnější než v Rakousku, ale ne o tolik jako je to v poměru ke stavbě bytů. Což je logické i z hlediska parametrů dotyčných dálnic.

Informaci o poměru nákladů buď nějaký poněkud duševně"alternativní" novinář vůbec nepochopil - novináři většinou nejsou schopni pochopit ani podvojné účetnictví ani rozdíl mezi ziskem a marží - a nebo si myslel, že když to šikovně lživě napíše, vznikne bezva senzace. Vznikla.

Takže, přátelé, u nás se naše primitivní dálnice staví daleko levněji než kvalitní dálnice u našich bohatších sousedů. Jsou ovšem daleko dražší, než by odpovídalo jejich parametrům a kvalitě .

Proč tomu tak je?

1. Co nikdo nepřizná, je to, že při stavbě obytných domů pracuje mnoho levných zahraničních dělníků. To u dálnic prostě nejde. Dálnice potřebuje více drahé stoje než levné kopáče a pomocné zedníky.

2. Cena občanské vybavenosti není tak vysoká, protože škůdci všeho druhu, to znamená hlavně takzvaní "ekologisté" a úředníci, nemají zde takový vliv. Když se rozhodne "občanské sdružení" (často kryté různými těmi Ekologickými právními servisy a různými Matkami a "Eko-něco" spolky) moc stavitele bytů otravovat, prostě se staví jinde. A je to. To u dálnice nejde.

3. Největší dírou, kterou mizí peníze, jsou zablokované, přerušené, stále soudními žalobami napadané stavby liniových děl. Každé přerušení a zakonzervování stavby dálnice stojí v průměru 2 miliardy. Otřesným příkladem je opakovaně přerušovaná stavba obchvatu Plzně a zbytečný "tunel" Valík za miliardy, stejně třeba hradecká dálnice a podobně. Vykřikuje se, jak jsou u nás dálnice drahé. Ovšem nejdražší jsou stále a stále znovu přerušované a nedokončované stavby. Jsem hluboce přesvědčen, že to není jen hobby kverulantů a mašíblů a zlatý důl pro různé jakoby enviromentalisty . Ale že jde o cíleně podporovanou strategii vyhovující významným skupinám jak ze strany "levicových " sil Západě, tak z Východu. Prostě od každého, komu vadí náš návrat mezi prosperující státy. Tedy každý, kdo se bojí jak naší konkurence - např. ekonomické síly v Německu a Rakousku , tak viz. oficielní podpora zemských vlád "zeleným" bojujícím proti navázání našich dálnic na evropskou dálniční síť atd. Ani Rusku moc nevyhovuje naše dálniční napojení na Západ - už kvůli možnosti rychlého pohybu vojsk NATO. (Podobně blokují Rusové stavbu dálnic v Polsku.)

4. Jistěže je zde také otázka údajné korupce. Údajné proto, že nebyla doposud nikdy a nikomu prokázána. Řečí už jsme slyšeli milion - ale důkaz nikde a nikdy žádný! Viz stavba dálnice na Moravě, která už by byla - stavěna od Izraelců - hotová. Od nás měla být levnější a rychlejší. Není nic, stála neuvěřitelné peníze, je technicky horší a hlavně dodneska není.

5. Největší úplatky a machinace, a to už dneska naprosto veřejně, jsou kolem schvalování a vypisování tendrů. Tam jsou hlavními hráči zdánlivě úředníci ale ve skutečnosti v daleko větší míře ti, kdo si našli ve vydírání neomezený byznys. Vydírat lze prakticky díky špatně napsaným zákonům donekonečna. A po straně špitat: "Když zaplatíte našim odborníkům v námi doporučených firmách a organizacích, tak se přestaneme soudit." Možná….A nebo taky ne…

6. Aby se zabránilo těmto lumpárnám, není potřeba nic moc vymýšlet, Stačilo by opsat zákony platné pro liniové stavby například v Německu. A měli by zelení třeba v otázce Českého středohoří utrum - jako v Drážďanech v otázce mostu . Také u slavné paní Havránkové by si nepodávali dveře ekoprávníci z EPS, prodej metrových pozemků stovkám "ekologů" by byl prohlášen za nezákonný a své by dostali i neschopní úředníci jak v Hradci tak v Praze .A soudy by mohly na základě zákona rozhodovat v žalobách v řádu dnů a týdnů a nikoliv roků.

7. Dalším obrovským problémem je to, že se u nás se staví dálnice tak nějak "rúčo". Po kouskách. To vyhovuje úředníkům, politikům, zeleným i stavbařům. Čím víc se "schvaluje", tím větší lumpárny se dají dělat. Normální ve světě je, že se vytýčí trasa dálnice z bodu A do bodu B, vykoupí se pozemky podle zákona o liniových stavbách, vyřeší se zákonným způsobem zbylé problémy a začne se stavět. Nezpochybnitelnou zásadou je praxe, že "dálnice" je to, co vede DALEKO a je smysluplně na něco napojeno. Zakázka na skutečnou "dálnici" se zadá velké a technicky dobře vybavené firmě, která je vlastně "fabrikou" na stavbu dálnice. Konečně to pochopili Poláci, pozvali i Číňany do soutěže a nakonec jim to přiklepli. Tím se zbavili jak neustálého zasahování socialisticko-zeleného Bruselu, tak různých "poboček" západních nadnárodních firem, které se tady chovají …no prostě nechutně. A navíc se domlouvají na vysokých cenách a pomalém postupu stavby. (Pro informaci čtenářů: V Číně se postavilo v posledních letech 40 000 km, slovy čtyřicet tisíc kilometrů dálnic, a to i do Tibetu a v jižních bažinách, a firmy mají kapacity na to postavit do roku 2030 v Číně 100 000 - tedy slovy sto tisíc - kilometrů dálnic!!!)

8. Ale i západní Evropa umí doma stavět dálnice rychle a dobře. Byl jsem se jako laik podívat na stavbě několika dálnic, třeba Madrid -Barcelona a nebo nedávno Split -Dubrovnik . Pozoroval jsem stavbu dálnic a tunelů a mostů v Holandsku i jinde. Často se dálnice ve větších státech staví - tedy už myslím přímo stavba - tempem JEDEN KILOMETR ZA JEDEN DEN!!! Stavba, tedy celá továrna, se plynule pohybuje po trase v patách geometrů vytyčujících profil, pokračují zemní práce prováděné stovkami mechanismů a naklaďáků, po nich technika pro pokládání vozovky a ihned následují dokončovací práce. Včetně stavby odpočívadel a benzinek na trase. Vše přitom probíhá navazujícím způsobem v délce mnoha desítek kilometrů.

9. Co se vlastně u nás staví?! V Česku se ve skutečnosti už desetiletí žádné dálnice nestaví. Firmy s umrněnými pár desítkami mechanismů, s finišery vhodnými tak na šíři okresky v Magnitogorsku se pinoží na několika kilometrech -viz stavba "dálnice" vedle bývalého letiště Žatec nebo "stavby" na pár stech metrech tzv. obchvatů. Ty malinké kousky jakoby dálnic se staví neskutečnou dobu! Po stavbě se chaoticky pohybují a postávají a posedávají nějací dělníci, práce jim jde od ruky, jak se lidově říká, "jak když sere a maluje", a celá ta "gigantická" stavba "dálnice" vede odnikud nikam.

10. Vina není v tomto případě jen a jen na stavebních firmách. Na stavbu pár kilometrů jakoby "dálnice" si žádná soukromá firma nemůže pořídit vybavení za miliardy eur a vytvořit organizaci, která takovou práci dokáže zvládnout. Vina je na zákazníkovi a tím je stát. Nejde jen o to, že politici raději vymýšlejí, aby urvali ve volbách hlasy pro mateřskou dovolenou pomalu až do plnoletosti dítěte, že se blbne s pastelkovným a jinými hovadinami, ale že se pak, když "dojdou peníze" -čti prožraly se a profrcaly - škrtá právě u infrastruktury. Naši politici a administrativa státu "částečně z blbosti a částečně za cizí peníze", jak říkal Jan Werich, vytvořila po dvaceti letech systém, kdy prakticky nelze v ČR žádné normální dálnice ani plánovat, ani stavět.

11. Abych jen nenadával: Díky vládě Jana Fischera se nepřeruší - snad - příští rok stavba většiny liniových zařízení, a tedy i dálnic a železničních koridorů . Sice Parlament schválil šílenou novelu zákona o vlivu schvalování staveb z hlediska životního prostředí (viz článek Zákon zvýší požadavky na výpalné), ale doufejme, že jej zarazí Senát anebo prezident. To by mohl být poslední zločinný počin zelených v parlamentu. Pak by po volbách mohl projít i nový zákon o pozemcích a stavbách , a tak se snad podaří zrychlit přípravu i samotné stavby. Snad alespoň trochu by tento nový zákon mohl zatrhnout tipec těm, co se živí léta gangsterským "výpalným" pod zelenou vlajkou .Pokud se do příštího parlamentu nedostanou zelení a prohloubí se krize, potvrdí se procitnutí většiny z eko-snění i v Evropě (viz rozsudek Evropského soudu o emisích) a lze se nadít i toho, že nejstrašnějším lumpárnám činěným ve jménu "ekologie", a to je i znemožněním stavby dopravní sítě, bude zabráněno.

Takže, jak to vlastně je? Dálnice se u nás prakticky nestaví. Blokují je jak (hlavně) zelení, tak neschopní úředníci, ale i populističtí politici. Přesto není pravda, že se u nás staví dráž než na Západě.

Nad lživým a dramatickým tvrzením a titulkem článku se namíchne spousta lidí a prodá se víc novin. A tak to jeden pisálek s radostí opisuje do druhého. A novináři pak společně čtenáře opět o něco víc rozzuří a znechutí a přesvědčí o údajně "prohnilé a neschopné demokracii".

No, jak to vypadá, o to právě některým novinám a některým novinářům - případně majitelům novin - jde nejvíce. Viz třeba "aféra Gazdík".

České dálnice a to co jejich stavba skutečně stojí a kolik se u nás zbytečně ročně zabije na špatných silnicích lidí, nikoho z nich vlastně vůbec nezajímá.