EKONOMIKA: Jsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci?
Soutěž není fér
Jenže ta soutěž není fér. Čína svůj hospodářský růst i export podporuje levnými úvěry. Další faktor je uměle podhodnocená měna, která už léta významně podporuje čínský export. Čínská pracovní síla je extrémně levná, v komunistické diktatuře ovšem není divu. Využívá taky otrockou práci. V továrnách pracují mj. i vězni a věřte, že zadarmo. Čína nerespektuje autorská práva, to znamená, že na rozdíl od západních zemí vesele kopíruje a užívá průmyslové vzory i vynálezy bez toho, že by za ně platila (výjimky se ovšem najdou). Není to jen masová výroba falešných značek - také použité technologie ve výrobě bývají kradené. Při výrobě nerespektuje bezpečnost práce, ani ekologické normy obvyklé ve vyspělém světě. Suroviny jsou často kontaminované jedovatými látkami. Suroviny jsou těženy daleko laciněji než v Evropě, ale co je toho důvodem ? Těžba probíhá za v Evropě nemyslitelného ničení přírody a ohrožování života lidí. Čínské doly jsou nejnebezpečnější na světě.
Stejná pravidla pro všechny
V téhle soutěži ani Evropa, ani jiné vyspělé země uspět nemohou. Není to soutěž férová. Řešením rozhodně nejsou kvóty na dovoz, které EU tak ráda aplikuje. Řešení by mělo být systémové, problém musí postihnout od kořene. Zboží, ať je odkudkoli, by mělo být vyrobeno podle stejných pravidel či norem. Nelze české firmy znevýhodňovat tím, že jim zakazuji to, co toleruji u firem neevropských. Stát musí po dovozcích požadovat doložení výrobního procesu podle evropských norem. A pokud to nechce dělat, ať je tedy zruší. Česká firma, které poskytne stát podporu, dostane od EU pokutu „jako Brno“. Pokud v tomhle chceme pokračovat, ať stejně pokutuje čínské podniky. Číňané často pracují v životu nebezpečných podmínkách, v podmínkách, za kterých by české úřady výrobu okamžitě zakázaly. Fajn, musíme chránit život lidí. Ale nelze pak tolerovat ani dovoz zboží odjinud, kde takové pracovní podmínky jsou samozřejmostí.
Jsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci?
Politici mají možná obavu, že omezení čínského levného zboží by zdražilo tzv. spotřebitelský koš. To je otázka na místě. Musíme ale prozkoumat obě misky vah. Na straně druhé je více práce pro české (evropské, japonské, americké) ruce. Více výdělku a více peněz na kvalitnější zboží. Kvalitnější zboží může být drahé jen zdánlivě, když o třetinu dražší věc vydrží dvakrát tak dlouho, znamená to, že je ve skutečnosti levnější. Někdo občas říká, nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci. Svůj smysl tohle úsloví bezesporu má. Přes aktuální aféru s německými dioxiny obecně platí, že evropské zboží je daleko bezpečnější než to čínské. To je prostě měřitelný fakt. Nižší riziko, že onemocníme třeba rakovinou způsobenou užíváním levného produktu, by měl být také fakt vážně braný v potaz.
Bezzubá EU
Evropská unie už uspořádala několik summitů, setkání mezi Čínou a EU, na nichž se řešila otázka bezpečnosti výrobků. Naposledy loni v říjnu se měl projednávat zákaz dovozu výrobků z čínských pracovních táborů. Bohužel, po halasně oznámených tématech jednání se už nejde dopátrat výsledku. Výrobky z čínských věznic se dováží vesele dál, stejně jako výrobky jedovaté nebo nebezpečné, výrobky vyrobené za cenu ničení a devastace přírodního bohatství, výrobky vyrobené za podmínek v Evropě nezákonných. Evropští úředníci a politici jednají a rokují. Čína chrlí dál tuny levného odpadu. Evropa slábne a chudne. Z velké části i díky neuvěřitelné zkostnatělosti a byrokracii, kterou svazuje své podnikatele. Čína je bohatá a mocná země. I díky tomu, že v tomhle našla konkurenční výhodu. Čína je mocná a je to bohatý partner a je fakt, že politici u nás i v Evropě se jí proto bojí. Situace není tak zlá, stále platí fakt, že západní svět, USA, Japonsko a Evropu Čína ke svému růstu potřebuje. Nebál bych se Číny, v rovném souboji mají naši dělníci, technici, vynálezci i podnikatelé šanci. Bojím se našich byrokratů, kteří nás denně svou neschopností sráží na kolena.
Převzato z Okamura.blog.idnes.cz se souhlasem autora
