29.10.2020 | Svátek má Silvie


EKONOMIKA: Ekonomové se učí velmi pomalu

3.4.2009

(Předchozí část zde)

Jeho magnificence, rektor VŠE Praha na rozhlasové stanici ČRo2, dne 17 října 2008 (v pořadu Jak to vidí) nám sděloval, že dle jeho názoru ekonomická krize již tehdy skončila! V říjnu 2008 v kurzu Inovace jsem svým MBA studentům proto při příležitosti komentování takových evidentně chybných předpovědí našich ekonomů ocitoval otce moderního managementu Petra Druckera, který v roce 1986 řekl: „Ekonomové nevědí nikdy nic, až se zpožděním 20 let. Nikdo se neučí pomaleji než ekonomové.“ Viz obrázek č. 6 - Ekonomové nic nevědí.

Obrázek 6 - Ekonomové nic nevědí dle Druckera

Naopak mimořádně zdravý selský rozum prokázal bavič Jan Kraus, když někdy na počátku roku 2009 prohlásil „Když ekonomové nebyli schopni ekonomickou krizi předpovědět, proč by měli být schopni říci, kdy ta krize skončí?“. Vtipný přehled chybných předpovědí vývoje současné ekonomické krize našimi ekonomy najdete v Krausově pořadu. Připomnělo mi to i jiný pořad českého laika s dobrým kritickým myšlením. V české televizi na jaře roku 1968 se držel po celou dobu na špici sledovanosti tehdy nově zavedený pořad „Co vy na to pane Werich?“. Zeptejte se pamětníků roku 1968 na jejich zážitky z tohoto zajímavého pořadu.

Do pořadu „Uvolněte se prosím“ pozval Kraus také českého ekonoma Sedláčka, který tvrdil, že současnou krizi předvídal. Nepopírám výjimky, ale skutečný respekt by si u mne tento český ekonom získal pouze tehdy, pokud by mohl prokázat, že současnou ekonomickou krizi předvídal dříve než například Američan Peter Schiff - viz www.youtube.com. Doporučuji dnes povinně ukazovat tento ostrý diskusní střet všem studentům ekonomických věd a ptát se jich, komu z diskutujících by v té době byli dali zapravdu. Mohlo by to posloužit jako jejich účinný trénink kritického myšlení, které se na českých školách dosud neučí. Obávám se ale, že by toto video museli nejdříve přemluvit do češtiny, protože dosud žádný polistopadový ministr školství nebyl schopen prosadit výuku angličtiny v českých základních školách jako povinnou.

POZNÁMKA PRO PEDAGOGY: Zapomnělo se, že demokracie ve výuce jazyků by měla začít až po zvládnutí všeobecně mezinárodně uznávaného dorozumívacího jazyka, čímž je v dnešní době angličtina! Připomeňte to prosím ministrovi Liškovi, až se bude z české školské nudy rozptylovat sepisováním článků například ohledně radaru v Brdech. Jakkoliv jsou ministrovy politicky motivované články dobře vyargumentované, jako daňový poplatník ho platím především za prozíravé řízení ministerstva školství. To se dle mého názoru ale neděje, když výuka selhává v základních věcech.

Pocit ohrožení může iniciovat nové směry

Americká ekonomika není a ani nebyla prostá omylů (možná i toho omylu, který český premiér označil jako „cestu do pekel“). Nicméně dosud v americké historii, snad odvozena od silných demokratických principů v této společnosti, byla vždy obdivuhodná její flexibilita, tj. schopnost poučit se z omylů a nakonec i adekvátně reagovat. Všimneme si dvou změn snad zajímavých i pro současný český kontext.

Zkoumání konkurenceschopnosti ekonomiky z pocitu ohrožení

Zvýšená konkurence v 70 a 80. letech minulého století a také rychlý ekonomický vzestup některých zemí, jako například Japonska a Německa, přiměly prezidenta Ronalda Reagana vytvořit komisi o průmyslové konkurenceschopnosti USA. Do komise republikánů byl bez ohledu na politickou příslušnost přizván i demokrat z Harvardské univerzity, profesor Michael Porter, a výsledkem následného čtyřletého výzkumu v deseti zemích světa byla 850 stránková kniha „Konkurenční přednost národů“ (viz obrázek č. 5). Kniha byla publikována v roce 1990, zatřásla stávajícími ekonomickými teoriemi a stala se novodobou „biblí“ ekonomických věd - tedy snad až na Českou republiku, která v té době řešila úplně jiné unikátní problémy: privatizaci celého hospodářství do rukou lidí bez finančního kapitálu.

Obrázek 5 - Konkurenceschopnost ekonomiky dle Portera

V říjnu 2008 jako reakci na nedostatečné řešení ekonomické krize v USA, Porter publikoval článek, ve kterém vládě USA připomínal nutnost sledování dlouhodobé konzistentní strategie zaměřené na konkurenceschopnost americké ekonomiky, nikoliv jen produkování snůšky politicky motivovaných opatření. 

Hledání nejschopnějších při pocitu ohrožení

Podívejme se ještě hlouběji do historie USA. Když například Sovětský svaz vypustil v roce 1957 Sputnik, Amerika se cítila zaskočena a ohrožena a reagovala na to změnami v systému svého vzdělávání. V roce 1958 Kongres uvolnil poměrně velké peníze (v rámci National Defense Act) pro výuku „vědy“, matematiky, cizích jazyků, a také pro programy vyhledávání a výuky talentovaných dětí (focus on best and brightest).

Dnes je to ale s výběrem talentů jinak. Vyprovokován rostoucí politickou korektností, převládl ale v posledních letech v Americe úplně jiný trend ve vzdělávání. Dal by se volně přeložit „Žádné dítě nazmar“ (No child left behind!). Zachránění studenti z chvostu akademické výkonnosti sice nepostaví žádnou novou kosmickou raketu, ale budou schopni si najít práci či začít podnikat a prorazit tak bludný kruh své trvalé nezaměstnanosti a vysoké kriminality, a tím ozdravit americkou společnost.

POZNÁMKA: Na americké Bernelli University (kde působí autor tohoto článku) plánuje doktorand svou disertační práci „Léčba adolescentů podnikatelstvím?“ (Therapy of Adolescents by Entrepreneurship?) pro problémové, většinou afroamerické studenty. Chce zjistit, do jaké míry přistoupí mladí lidé na pokraji společnosti ke společensky přijatelné alternativě jak přijít k penězům, a neskončit přitom ve vězení. Ale to jen na okraj.

Bude-li se Amerika opět někdy cítit vojensky nebo alespoň ekonomicky významně ohrožena (možná vynořujícími se asijskými ekonomikami), mohlo by v Americe opět pragmaticky dojít k posílení programů pro talentované děti - a možná i na úkor těch z konce akademické výkonnosti. Všichni lidé jsou samozřejmě do určité míry tvořiví a jejich tvořivost lze v příhodném prostředí probudit (jak nám svým výzkumem amerických regionů opět připomněl například Richard Florida). Musíme si ale přiznat, že velké konflikty, ať vojenské či ekonomické, rozhodují především ti nejschopnější.

A teď se jako čeští daňoví poplatníci ptejme: Patří mezi nejschopnější jedince pro současnou ekonomickou krizi i naši nasazení současní čeští ekonomové? Rozhodla se naše pravicová vláda skutečně pro ty nejschopnější, když vybírala poradenskou skupinu „NERV“? Nebo se snad tito mimořádní jedinci nacházejí až ve skupině „MOZEK“, která byla sestavena levicovou politickou stranou? Je zajímavé, kolik toho lidé v životě stihnou. V tom smyslu jsou to opravdu mimořádní jedinci. Jednoho člena skupiny „MOZEK“ osobně znám jako někdejšího zastánce beztřídní společnosti, sociální spravedlnosti a uspokojování společenských potřeb v plánovité ekonomice, později v 90. letech jako tuneláře státních peněz, a dnes je vnímán jako možný zachránce od velké ekonomické krize tržní ekonomiky. Hm.

Jako daňoví poplatníci se můžeme ptát: Jak vůbec rozpoznáme ty nejschopnější jedince pro nový problém, který je odlišný od problémů minulých? Byli skutečně nasazeni mimořádně schopní, nebo jen mimořádně sebevědomí jedinci?

POZNÁMKA: Viz článek Proč odborníkům klást pitomé otázky. V citované literatuře američtí sociologové říkají: „ … je někdo odborníkem proto, že něco ví nebo umí, nebo proto, že si to o něm ti správní lidé myslí?“

Závěr

Ekonomické krize musí proběhnout v silnější či slabší formě, protože všelék na chybějící peníze v ekonomice prostě neexistuje. Nicméně když už krize nastanou, jsou pocity ohrožení vhodné k provádění radikálnějších změn ve společnosti. Může jít o potřebné změny, o kterých se možná sice vědělo, ale ke kterým dosud chyběla dostatečná vůle. V krizové situaci, na rozdíl od standardních situací, jsou lidé často schopni i hazardu - viz například novinový článek V krizi sázíme bez rozumu v LN 28. února 2009, rubrika Věda . Proč neplánovaně vzniklé situace nevyužít k posílení podnikavosti nesmělých českých občanů? Proč nevyužít tzv. synergického efektu?

Možná že se zvýšenou podnikavostí částečně oslabí průběh už současné ekonomické krize, ale hlavně se tím dlouhodobě posílí konkurenceschopnost ekonomiky. Čím více podnikatelů v ekonomice, tím lépe. Více hlav znamená více rozumu a také více rozpoznaných a realizovaných podnikatelských příležitostí.

Právě současná krizová situace ukázala, že spoléhání se jen na moudrost hrstky „renomovaných“ ekonomů, kteří „vědecky“ řídí armádu poslušných zaměstnanců (ve smyslu Fredericka Taylora před 100 lety), by bylo pro občany současného demokratického státu velmi nemoudré. Dobře placení experti (kteří vám pohotově řeknou kolik je hodin, když jim ukážete své hodinky), či studovaní ctihodní honorabilis (ba přímo jejich magnificence) odkryli své velké slabiny v současných nestandardních společensko-ekonomických podmínkách. Experti existují vždy jen na minulost, nikoliv na budoucnost! Zvýraznění této skutečnosti provedl Waren Buffet slovy: „Kdyby historie byla schopna nás učinit bohatými, knihovníci by se stali miliardáři“. Tak tomu ale evidentně není. Proto více individuálního podnikatelského experimentování se jeví jako nadějnější postup, zejména v krizových situacích.

Dlouhodobá léčba ekonomiky navozeným podnikáním by nemusela dopadnout tak špatně, jako například dopadla v 90. letech česká privatizace (tzv. léčba Klausem - která se měla dle autora české privatizace stát „velkou školou investování pro české občany“), pokud by možné dopady této sociálně ekonomické inovace byly podrobně předem vydiskutovány a dostatečně právně ukotveny (tzn. ekonomové by nesměli běžet rychleji než právníci).

Názory čtenářů k tématu posílení podnikavosti jsou vítány.

Brno

Autor je hostujícím profesorem na americké Bernelli University



Testujeme s Pampers: Vyzkoušejte dětské čisticí ubrousky s kokosovým olejem!
Testujeme s Pampers: Vyzkoušejte dětské čisticí ubrousky s kokosovým olejem!

99 % přírodních ingrediencí a 1 % šetrných složek pro ochranu pokožky. To jsou dětské čisticí ubrousky Pampers® Coconut Pure™, které můžete...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.