Mluvit o czexitu je užitečné, ovšem debata by také měla dojít k nějakému závěru, nebo aspoň vytvořit představu o tom, co by odchod z Evropské unie pro Českou republiku znamenal. Téma bylo nastoleno logicky.

Ve sněmovně je příliš mnoho stran, které chtějí zavést referendum o zahraničněpolitických otázkách, z toho komunisté a SPD odchod z Evropské unie žádají a ještě další poslanci z ODS by s nimi souhlasili. Pro začátek této debaty by bylo dobré si uvědomit jednu okolnost, která při rozchodu s unií zákonitě nastane.

Průkopníci v oboru opouštění Evropské unie jsou, jak známo, Britové, a jak se teď ukazuje, zmíněnou okolnost si předem nerozmysleli. Klíčovým motivem evropské spolupráce jsou obchodní dohody. V nich jsou stanoveny regulace, které určují pravidla obchodu mezi členskými zeměmi, a jejich zásluhou bylo možné odbourat všechny překážky, které mohly nastat při obchodu mezi národními státy.

Mezinárodnímu obchodu škodí to, že každá země má svá celní pravidla a standardy svých výrobků, sama dohlíží nad tím, jak výměna zboží s cizinou probíhá. To všechno Evropská unie pro své členské státy odstranila za cenu, že nastolila pravidla shodná pro všechny členské státy.

Velká Británie odchází z unie s tím, že pro ni nebudou platit a místo toho vypluje na otevřené vody volného světového obchodu. V tom je právě omyl či chybná úvaha, s jejímiž důsledky si teď Britové nevědí rady.

Pokud některá země vystoupí z evropské regulace, musí nutně zavést regulaci vlastní, pokud by nechtěla úplně rezignovat na svůj suverénní stát a jeho hranice. Evropské obchodní smlouvy teprve volný obchod umožňují, a pokud Británie Evropu opustí, volného obchodu uvnitř Evropy se prostě vzdá.

Příznivci brexitu obvykle obviňují Brusel, že chce zrušením smluv o volném obchodu Británii zkomplikovat život a ponížit, ovšem z prostoru vymezeného těmito smlouvami vystupují sami Britové. Evropská unie jim v tom jenom nechce bránit a ostatně ani nemůže.

Někteří britští politici uvažují o tom, že dohody s Evropou nahradí volný obchod se Spojenými státy, ovšem i v tomto případě by museli přistoupit na pravidla, která platí ve Spojených státech.

Proto se dá rozumět ministru financí Philipu Hammondovi, který prohlásil, že si u obchodních dohod s Evropou dokáže představit jen velmi opatrné změny. Brexit by v tomto případě byl jen nedůležitým gestem.

Na britském příkladu je tak vidět, jaké jsou jeho ideologické základy. Tato ideologie zpochybňuje roli státu, který teprve svými regulacemi může otevřít svobodný prostor včetně prostoru pro volný obchod.

Samozřejmě se vždy vyplatí rušit zbytečnou byrokracii, ovšem i zběžný pohled na dějiny kapitalismu ukazuje, že obchod jenom mezi dvěma sousedními městy předpokládal dohodu na společných normách pro výrobky, které se v nich měly obchodovat.

Země plně závislá na obchodu s Evropou by tedy měla o opuštění unie vážně uvažovat až ve chvíli, až si vyjasní, s kým a za jakých podmínek bude obchodovat. Odchod z unie a zachování jejích obchodních pravidel je protimluv.

Autor je komentátor serveru Echo24.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus