25.4.2024 | Svátek má Marek


EKONOMIE: Rozhodnutím trhu docent

9.4.2010

Imunolog profesor Václav Hořejší se ve svém blogu posmívá možnosti udělovat v Česku tituly „RTDr“, tedy „rozhodnutím trhu doktor“.

V proklamaci programu své nové fiktivní politické strany Václav Hořejší říká: Zajistíme, aby tituly z nekvalitních soukromých vysokých škol byly odlišné od titulů z kvalitních škol veřejných; jednou možností je používání titulů jako RTDr, RTMgr, RTIng („rozhodnutím trhu doktor“ atd.).

Já se naopak domnívám, že v kontextu našich ekonomických věd by se tento způsob titulování vyšších akademiků mohl stát puncem kvality českého ekonomického školství. Samozřejmě za předpokladu, že si titul nějaká osoba za své peníze jen prostě nekoupí, ale že podnikatelé (tj. významní tržní aktéři) uděleným titulem veřejnosti sdělí, že výzkum určitého akademika je pro ně nějak užitečný.

Nejvyšší „tržní ocenění“ jednomu nečeskému akademikovi již udělil nejlepší český podnikatel minulého století, Roman Staněk. Udělil ho na webu svým výrokem (The Innovator’s Dilemma by Clayton M. Christensen is my favorite business book …) americkému profesorovi C. M. Christensenovi za zavedení a vysvětlení pojmu tzv. rozvratné inovace. Profesor Christensen je současným inovačním guru nejen v USA ale všude jinde ve světě, nikoliv však v České republice. Žádná z jeho knih v Česku dosud nevyšla.

Bludný balvan za ekonomii

Všimněme si teď opačného pohledu. Tzn. jak si čeští ekonomičtí akademici cení práce onoho amerického profesora C. M. Christensena, kterého tak vysoce ocenil Roman Staněk. Citují čeští akademici dostatečně profesora Christensena, nebo jen sami sebe navzájem (v nějakých malých českých vědeckých ekonomických „prdech“)? Skutečnost je mnohem horší. Pokud vím, mnozí čeští univerzitní ekonomové významu Christensenovy práce ještě neporozuměli a jeden z nich dokonce překlad a vydání jeho knihy v Česku doslova zabil. Publikoval jsem to na Neviditelném psu již v roce 2005.

Připomenu, že redaktorka nakladatelství Grada, Kateřina Drongová, mi tehdy sdělila, že je téměř jisté, že Christensenova kniha v jejich nakladatelství vyjde, když viděla zahraniční ohlasy na jeho druhou knihu. Postoj redaktorky však platil jen do té doby, kdy na vyžádání Grady napsal profesor Tomek (z ČVUT Praha) svou oficiální recenzi. Vydání knihy bylo zamítnuto. Potkal jsem pak Tomka náhodou ve městě, představil jsem se mu a upozornil ho na pitomost, jakou udělal. Tomek na mé sdělení jen zalapal po dechu a začal mávat rukama ve vzduchu, aby tím názorně utvrdil, že „takových knih jako ta Christensenova tady létá kolem …“. Já se naopak domnívám, že takových českých akademiků tady stále létá kolem (možná jako turboprofesoři) a škodí potom globálně a nikoliv jen lokálně.

Navrhuji udělení čestného bludného balvanu za ekonomii v minulém desetiletí právě profesoru Tomkovi, protože efektivně zabránil tomu, aby se mladá generace v celém Česku dozvěděla něco podstatného o inovacích a navíc ve svém rodném jazyce. Zvažoval jsem také jako vhodného kandidáta na bludný balvan za ekonomii doc. Pavla Švejdu za jeho opakovaně chybný názor, že by se inovační podnikání mělo v Česku stát vázanou živností (viz jeho písemné vyjádření a zdůvodnění v časopise Inovační podnikání a transfér technologií, č. 3/2008, článek „Systém inovačního podnikání v ČR“). Švejda z pozice Asociace inovačního podnikání ČR chce českým inovátorům vytvořit další bariéru pro jejich společensky důležitou činnost. Je pozoruhodné, že se někdo může zajímat tolik let o inovace (od roku 1991) a přitom nepochopit základní principy vzniku a šíření inovací! Švejdův názor naštěstí nebyl v Česku legislativně přijat, a tak Švejda může svými scestnými myšlenkami škodit mladé generaci jen lokálně (když se stal rektorem vysoké školy v Karlových Varech). K dobru má ale Švejda nesporně to, že na své škole zavádí jinak obecně prospěšný obor inovačního podnikání (kde se studenti dozví alespoň něco).

Kandidáti na bludný balvan za ekonomii jsou samozřejmě všichni naši ekonomové, kteří nás velmi dlouho přesvědčovali, že žádná velká krize Česku nehrozí, případně, že už skončila (například již v říjnu 2008, jak to posluchačům ČRo2 tvrdila například Jeho Magnificence, rektor VŠE Praha. Tolik bludných balvanů by samozřejmě bylo velmi obtížné udělit, proto bude vhodné se zaměřit jen na specifické ekonomické příspěvky.

Zpět k Romanu Staňkovi

Jedné veřejné citace od významného podnikatele, jakým je Roman Staněk, bych si cenil mnohem více než sta vzájemně poskytnutých citací od svých kolegů vědců v ekonomickém směru. Proč? Kdyby všechny ty vědecké citace „významných vědeckých přínosů“ jimi skutečně byly, pak by mělo lidstvo dnes již dávno vyřešeny všechny své vážné civilizační problémy a možná by už i osídlovalo planety ve vesmíru. Tak tomu ale evidentně není. Takže ve hře o vědecké citace jde o úplně něco jiného, mnohem prozaičtějšího: je třeba kamarádům za něco měřitelného udělit docentury a tím zvýšit jejich platy a posílit jejich vliv.

Domnívám, že pokud by akademické tituly v ekonomických vědách uděloval v Česku i trh (RTDr, RTDoc, RTProf), předešlo by se, nebo by se alespoň zmírnil výskyt mnoha netržních, akademických deformací. Český trh má bohužel ale svá specifická úskalí, která by také mohla deformovat udělování jinak užitečných titulů RTDr, RTDoc, RTProf. Jak? Představte si například tento scénář: Firma za veřejné ocitování akademické práce požádá akademika o provedení fiktivní marketingové studie a vyplatí mu za ni nepřiměřeně velký obnos. Akademik samozřejmě většinu peněz firmě vrátí, aby firma získala volné peníze na korupční činnost při získávání zakázek. Asi jste zaznamenali, jak se Česká republika trvale propadá v mezinárodním srovnání ohledně korupce.

Výše zmíněné úskalí se ale nevztahuje na podnikatele Romana Staňka, který se naopak snažil vyhnout problematickému českému podnikatelskému prostředí. Když jsem před deseti lety o Romanovi psal případovou studii, sdělil mi, že umístil svou firmu NetBeans záměrně na britské Panenské ostrovy, aby nemusel na zaregistrování v Česku čekat nejméně tři měsíce a platit za to nějakou provizi.

Věřím, že titul RTDoc udělený Romanem Staňkem (a nebo s ním srovnatelnými podnikateli), by u nás měl určitě smysl a patřičný respekt. Mnohem větší než tituly založené na vzájemných vědeckých citacích v malém, páchnoucím českém rybníce.