11.8.2020 | Svátek má Zuzana


EKOLOGIE: Koronavirus a kůrovec

17.3.2020

aneb Dvě epidemie, dva odlišné přístupy

Koronavirus a kůrovec toho mají mnoho společného, ale reakce vlády na jejich šíření jsou zcela nesrovnatelné. Zatímco u explozivní kůrovcové apokalypsy vyvíjí vláda dlouhodobou maximální nečinnost, při epidemii koronaviru zasedá téměř nepřetržitě, vyhodnocuje vývoj situace a pokud její předchozí opatření nepřinesla dostatečný efekt, upravuje je a rozšiřuje.

U koronaviru vláda neváhala použít možností, které jí dává Zákon č. 430/2010 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů (nebo si jej až teď důkladně přečetla), a vyhlásila nouzový stav, který dočasně omezil vliv diskusního klubu parlamentu, a ve prospěch celku omezila některé skupinové zájmy (obchodníků, umělců, rekreantů, dopravců atd.). Odvolala také hlavní hygieničku (což samo o sobě vůbec nic neznamená, protože obětní beránek se musí najít vždy), ale pozoruhodné je, že se shodla na názoru, že budoucí hlavní hygienik „by měl být“ MUDr. To je zásadní průlom do třicet let osvědčené praxe, že nejprve se vláda a poslanci shodnou, z které politické strany nominant bude, pak kdo to bude, a na tom, zda alespoň trochu rozumí oboru, na jehož nejvyšší manažerský post je nominován, už nezáleží.

Bohužel je to první vlaštovka, která jak známo jaro nedělá. Kupodivu se na chvíli odmlčela i opozice, která se vždy soustředila na bolestivé okopávání holení vládní koalice za jakékoliv její opatření. Pravděpodobně si uvědomila, že v této době má „pekelné štěstí“, že ve vládě momentálně není. Dalším nápadným jevem je, že Evropská unie ihned přispěchala se zpochybněním samostatných opatření jednotlivých států, protože si dovolily nečekat na hraběcí rady z Bruselu. Bezobsažné prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o solidaritě považuji za velmi cenný přínos k demaskování protektorátní politiky EU vůči členským státům. A co je neméně důležité, neobjevil se zatím žádný akademický prorok - hlasatel jediné správné pravdy -, že „koronavirus je manažerem lidské společnosti“, že po odeznění epidemie bude „lidská společnost zdravější a lepší“ či že „koronavirus vyřeší důchodovou reformu“. A vůbec se nezdá, že by podobná moudra chtěla společnost přijmout za svá.

Kůrovcová apokalypsa má s koronavirovou pandemií mnoho společného. Především to, že „není přímo léčitelná“ a že je extremně „infekční“. Staří fořti často připomínali, že 60 závrtů kůrovce na jednom stromě znamená jistou smrt stromu. Přitom na jednom kůrovcem plně obsazeném stromě se „uživí“ a dokončí vývoj až čtvrt milionu brouků. Dělením jednoho čísla druhým tak dojdeme výsledku, že jeden včas nezpracovaný kůrovcový strom může znamenat neodvratný zánik i více než 4000 stromů. O tom, že postřeh starých praktiků nebyl špatný, svědčí fakt, že v roce 1992 bylo vytěženo 230 tisíc m3 kůrovcem napadeného dříví, a od roku 1993 do roku 2019 bylo vytěženo cca 85 milionů m3 kůrovcem napadeného dříví (současný poměr je tedy cca 1:400), ale pozor - stále není kůrovcové apokalypsy konec! Je zřejmé, že rychlost a důkladnost zpracování napadených stromů hraje významnou roli, a proto naši předchůdci kůrovcem napadené stromy káceli do tří dnů od jejich zjištění, odkorňovali je na plachtách (aby ani jediný životaschopný kůrovec neutekl) a větve a kůru s kůrovcem pálili.

Přestože to víme, kůrovcem napadené stromy se kácí opožděně až o řadu měsíců, a nadále se „asanují odvozem“, což je eufemismus pro rozvážení kůrovce nákladními auty a vlaky po republice i mimo ni; v lesích se vyhlašují další bezzásahové zóny, což jsou genové základny a chovné stanice kůrovce; laická veřejnost je nenadále krmena nepravdivými mýty o užitečnosti kůrovce v lese; a především stále platí zákon o veřejných zakázkách, který ze své podstaty rychlé zpracování nahodilých těžeb absolutně znemožňuje.

Zásadní příčina kůrovcové apokalypsy tak přetrvává, a vzhledem k neochotě vlády vyhlásit nouzový stav (který by dočasné pozastavení platnosti nevhodného zákona umožnil) je kůrovec nadále hýčkán, jen aby dlouho vydržel. Pomalé zpracovávání kůrovcem napadeného dříví a mrtvolná nečinnost státní správy lesů jsou ve své podstatě podporou skupinových zájmů firem vykonávajících lesnické práce a dřevozpracujících firem, protože těžba dříví nad etát (tj. nad hranici množství, které přirůstá) umožňuje zvyšovat jejich zisk, ale na úkor budoucnosti celé společnosti.

Pro zásadní zpomalení kůrovcové apokalypsy bylo podstatné omezit platnost zákona o státních zakázkách, vrátit Lesům České republiky právo vlastnit alespoň část výrobních kapacit a uzavřít „do karantény“ hlasatele bezzásahovosti. To se nestalo a zásadně odlišný přístup vlády ke dvěma velmi podobným epidemiím je nepochopitelný.

Pro ty, kteří se domnívají, že přeháním, pokud se týká podobenství koronaviru a kůrovce, uvedu ještě jedno. Koronavirus napadá plíce a kůrovec napadá lesy. A ty přece žurnalisté rádi označují jako „plíce planety Země“. Nebudou-li planetě fungovat plíce, sotva bude fungovat lidstvo.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.