Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Já jsem si kupoval LEDky z ekonomických důvodů.
Bolševici si kupovali zářivky před 50 lety, aby byli pokrokoví
No, plete si ledky se zářivkami a výbojkami, co nám tehdy nutili ti ekoblbečkové z brusele. Byly mírně úspornější, stejně nebo míň trvanlivé, ale zato násobně dražší. Ledky byly tehdy tak nákladné, že nebyly alternativou.
No a ty zářivky teď hodlají titíž blbečkové pomalu zakazovat, neboť obsahují rtuť. Ovšem zdokonalené ledky se mezitím prosadily samy, bez nařizování..
O ničem takovém tady nikdo nic nepsal, kecáte. A zcela logicky to lepší zvítězilo. Což se o elektromobilu nedá říct ani omylem.
Jeden, docela závažný, aspekt elektromobility je doba nabíjení, kterou nelze zkracovat donekonečna, jak zjistí každý, kdo měl na základní škole fyziku a matematiku.
Tohle by vyřešily vyměnitelné baterie. U elektrického nářadí to tak funguje běžně. Jen u mobilních telefonů a elektroaut jsou baterie natvrdo přidělány do přístroje.
Dovedu si představit nabíjecí stanici, kam přijedete, vysunou se z auta baterie a zasunou se tam nové nabité.
Mala komplikace tu ovsem je. Ta baterie vazi přibližně 500 az 700 kilo. A asi byste byl nadseny, kdyby místo vaší nove by vam tam zasunuli nejakou 5 let starou, tesne pred koncem zivotnosti. A baterie dnes predstavuje vice jak polovinu ceny auta... Tak co. Mam vam prat taková řešení??
..to je marný, technické myšlení pana Šejny tak daleko nesahá. Baterka jak baterka, že ano. Akušroubovák..
Nevykládal tady on náhodou o těch moderních vysavačích, co s třetinovým výkonem vysávájí dvakrát lépe než ty současné, protože prý nějaká "moderní konstrukce"? Řekl bych že ano.
..inu, on je přece taky machrem přes aerodynamiku, jak nám prokázal v případě větrolamů, které dle jeho mínění nezpomalují proudění vzduchu.
Tu hmotnost je možné řešit nějakým vozíkem nebo jeřábem, i když si obtížně představuju nějakou tvarovou unifikaci.
O kvalitu baterie bych se nestaral - nakonec by se nejspíš platilo podle elektroměru. Stejně byste těžko dojel k měnírně(???) s baterií 100% vytěženou. Něco jako kdyby vám v obyčejném autě vyměnili celou nádrž, poloprázdnou za plnou. Platíte vrácenou naftu by vám samozřejmě odečetli.
No, možná.
Ale ta baterka váží půl tuny. Musela by být unifikovaná do několika málo typů. A u každé pumpy byste musel mít zásobu nabitých baterek nejlíp všech typů, každá v ceně řadu statisíců, a samozřejmě další, co se nabíjí.
A byla by potřeba nějaká obsluha, třeba i perspektivně robotická. Protože samoobslužná výměna půltunové baterky ... ono býti celkem nebyl nijak levný špás. Kolik by tady stála kilowatthodina si netroufám odhadnout. 20 až 30 Kč?
A auta by musela být konstruována tak, aby bylo baterku lehce vyměnit. Takže by musela vypadat dost jinak než stávající elektroauta.
A to ještě nevíte, že jsem si vymyslel, že by se ty baterky daly nabíjet slunečně a větrně, jelikož by moc nevadilo, že to funguje jen občas. To by bylo baterek
Ano.
Už jsem to tu jednou zveřejnil - na střechu auta větrníček, čím rychleji auto jede, tím rychleji se tento točí a vyrábí elektřinu ku pohonu. Je to ekologické, CO2 free, nezávislé na slunečním svitu i síle větru (ačkoliv doporučeníhodné by bylo jezdit proti větru, aby se větrníček víc točil), moderní a kdyby se to trochu dopracovalo, ani drahé baterky by to nemuselo mít.
Kromě fyzikálně-chemického omezení rychlosti nabíjení akumulátoru je problematické především zvyšování nutného výkonu nabíjecí stanice a zdroje energie, které tuto potřebu pokryjí. To znamená, že taková rychlonabíjecí stanice bude muset mít vlastní trafostanici vysokého napětí a vedení VN, k němuž bude muset být připojena.
"Menší" baterie s kapacitou řádu 35 kWh bude (zjednodušeně) vyžadovat příkon 35 kW po dobu jedné hodiny. A když nabíjecí stanice bude mít jenom 10 obsazených míst při nabíjení, jde o 350 kW potřebných k provozu.
Domácnosti mají obvykle omezen příkon na (řádově) 5 kW, takže využití pro dobíjení elektromobilu bude vyžadovat mnohem delší dobu.
Co tohle udělá s el. rozvodnou sítí, ani nemluvě. Současná kapacita elektráren masívní přechod na elektromobily neumožňuje, a neumožní to ani za 10 let.
V případě některých diskutérů tu jen házíte chrách na zeď. Komu není zhůry dáno, tomu holt není pomoci...
Dovolím si zde načrtnout možné východisko. A je to vlastně kouzlo nechtěného. Klimaalarmisti svojí zuřivostí způsobí toto: Urychlí se použitelnost nových vynálezů. Jeden takový se právě rodí v USA. Andrea Rossi, italský vynálezce, právě dokončuje vývoj plazmatického generátoru elektrické energie, který používá pár gramů paliva Ni58Li6AlO2, s výdrží půl roku. Výkon zatím neznáme. Prezentace, jestliže vše půjde podle plánu, bude v dubnu tohoto roku.
Zní to jako kdysi "vynález" supravodivosti při vysokých teplotách. Pak se ukázalo, že to byl podvod...
Zkusil jsem Andrea Rossi: http://www.osel.cz/7823-co-rikaji-nove-informace-o-zarizeni-e-cat-andrea-rossiho.html
Autor je odborný a velmi korektní, přesto končí: "Bohužel, průběh událostí okolo zařízení E-Cat Andrea Rossiho mi spíše připomíná pouťové eskamotérství."
..zřejmě jde o vylepšený projekt Energy Catalyzer. V r.2008 byla odmítnuta jeho mezinárodní patentová přihláška s odůvodněním , že „porušuje obecně přijímané zákony fyziky a zavedené teorie“. Uvidíme.. kdysi slovutná královská akademie z podobných důvodů odmítala lokomotivu Rocket.
Těch východisek je asi i víc, jen mi pořád připadá, že jádrem průšvihu je shora dirigované jedno.
Jelikož existují atomové ponorky a atomové ledoborce, tak nutně existují atomové elektrárny o výkonu řádově 10 - 100MW. Neboli každá dálniční nabíječka může mít nezávislou elektrárnu.
Konkrétně: první jaderná ponorka (Nautilus; mj. jako první podplul severní pól) z r. tuším 1954 měla reaktor 10MW.
A před pár dny jsem zahlédl zprávu, že v Řeži dávají dohromady jadernou elektrárnu "městské velikosti" transportovatelnou po silnici ve třech kontejnerech.
Syntetická paliva jsou nesmysl, poněvadž při jejich výrobě a spotřebě dochází ke ztrátám energie a v souhrnu se vyrobí více CO2, než se na jejich výrobu použije. To jsou lepší ty baterky resp. snad "vodíkové technologie". Zjednodušeně řečeno, bezfosilní ekonomika zvítězí v celosvětovém měřítku jen tehdy když bude skutečně levnější než ta fosilní. Umělé preference té bezfosilní povedou ve výsledku ke snížení životní úrovně ve státech s bezfosilní ekonomikou resp. celosvětově-je to reálné?
Auta na vodík se už prodávají. Ale když si ho koupíte, což je i u nás možné, kde budete ten vodík tankovat ?
Zatímco se u elektromobilů často hovoří o nerozvinuté infrastruktuře, u vodíku je v České republice síť plnících bodů zatím prakticky neexistující:
https://www.idnes.cz/auto/magazin/vodikovy-elektromobil-hyundai-nexo-jizda-a-tankovani.A190827_072734_auto_testy_nyv
To je samozřejmě problém, musely by se vybudovat čerpací stanice na vodík, což je bohužel ještě větší problém, než dobíjecí stanice. Dnes je vodíková technologie ještě nezralá, já ji zde uvedl jen jako snad ekologičtější variantu syntetických paliv či baterií,