24.4.2024 | Svátek má Jiří


DŮM PO BABIČCE: Projekt se nechytá

22.11.2023

Oprav dům po babičce, dotační monstrakce za 40 miliard korun, se zatím hitem nestala. Podle informací Státního fondu životního prostředí (SFŽP) bylo za dva měsíce po otevření titulu podáno 319 žádostí celkem za 303 miliony korun. Což alespoň potvrzuje, že na jeden dům lze získat až milion korun.

Jenže ani to, že ty peníze může stavebník získat napřed, k tomu zvýhodněný úvěr a 50 tisíc korun bonus za každé dítě v domácnosti, zatím pytel se zájemci netrhá. Odborníci tvrdí, že problém je s přípravou projektů. „Oprav dům po babičce cílí na důkladné zateplení domu, jde tedy o opravdu komplexní projekty, které vyžadují delší přípravu,“ citují Lidové noviny Lucii Früblingovou, tiskovou mluvčí SFŽP. A druhý problém jsou velice přísné podmínky pro udělení dotace.

Především jde o to, že žadatel nesmí vlastnit jinou (druhou) nemovitost. Aby se nedotovali boháči. Takže třeba když má žadatel vlastní dům a po babičce garsonku na sídlišti, má smůlu, i kdyby měl dětí jako Bach. A druhou zásadní podmínkou je, že v té renovované nemovitosti bude trvale bydlet příštích 10 let. Což je výborná pobídka pro mobilitu pracovní síly, zejména té, která má mobilitu ve své zaměstnanecké smlouvě.

Zvýhodněné úvěry mají na starosti komerční banky, které provozují stavební spoření, za podmínky poskytování odborného poradenství žadatelům. Tak je tomu z vůle ministerstva životního prostředí. Banky ale připravený mustr na zvýhodněné úvěry nemají. „Úroky by mohly být kolem 4 procent a splatnost 20 až 25 let,“ říká Radek Salša, tiskový mluvčí Asociace stavebních spořitelen. Nepřekvapí poznámka, že banky „…hledají zdroje financování“ těchto úvěrů. Těžko je budou hledat, když státní banka nabízí úrok 7 procent.

Vyhlášení celé dotační akce buďto bylo velmi neuvážené a nedomyšlené, nebo předběhlo dobu. Možná naštěstí. Protože kdyby se vše dařilo podle představ ministerstva životního prostředí, vypukl by problém se stavebními kapacitami, které jsou, podle vyjádření ředitelů stavebních firem, zaplněny z více než 90 procent. Příští rok prý to bude lepší (nebo horší, podle toho, kdo se na věc dívá), vytíženost má klesnout k nějakým 86 procentům. Do té doby ale stoupnou ceny stavebních materiálů a prací, protože nejen stavebníci, ale i dodavatelé si budou chtít něco málo z dotačního perníčku uloupnout.

Dekarbonizace přijde českou ekonomiku na 3,2 bilionu korun do roku 2050. To je nějakých 200 miliard korun ročně. Spočítaly to poradenské společnosti Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe. Totiž – vyšlo jim to v jejich modelech. Úplně klimaticky neutrální budovy Evropská komise naplánovala na rok 2050. Finanční a stavební inženýři odhadují, že se celá věc u nás týká zhruba 1,8 milionu bytů, z nichž 60 % se nachází v bytových domech. Stavební spořitelna České spořitelny (SSČS) prezentovala odhad, že k dosažení evropských cílů bude zapotřebí investic do renovací starších domů 2013 miliard korun; ano, je to přes dva biliony. Většina bytových i rodinných domů byla postavena do roku 1980, přičemž více než 60 % z nich neprošla renovací ani zateplením. Tempo zateplování by mělo dosáhnout 60 miliard korun ročně, abychom stanovené cíle splnili někdy mezi roky 2050 a 2060.

Odborníci předpovídají, že nával žádostí o dům po babičce nastane zjara, kdy vypukne stavební sezóna, projekty budou připraveny a stavební spořitelny najdou zdroje financování zvýhodněných úvěrů. Svět hospodářství si dovolí předpovědět, že ten nával nastane, až národu docvakne, že to zateplení je povinné. Nebo až IPCC vydá novou alarmující zprávu o tom, že oteplování pokračuje.

Poskytl serves Svět hospodářství