Další důležitý krok má za sebou ministerstvo dopravy ve veřejné soutěží na výběr mýta a na první pohled to vypadá, že krok je úspěšný.

Čtyři zájemci o správu mýtného systému v letech 2020 až 2029 předložili své nabídky a po otevření obálek se ukázalo, že tři z nich ani vzdáleně nedosahují hodnoty 29 miliard, kterou stát za desetileté služby nabízel. Někde jde o polovinu, jinde prý o třetinu ceny.

Tak to se tedy povedlo, krok byl úspěšný, přesto není jasné, jestli jde o krok správným směrem. Rozhodně si to nemyslí někteří ze soutěžících včetně dosavadního správce mýtné sítě Kapsche, kteří podali tři stížnosti Antimonopolnímu úřadu.

Ten dokonce vydal předběžný verdikt, kterým až do dalšího rozhodnutí pozastavil právo ministerstva uzavřít s dodavatelem mýta smlouvu. Reptají i další, zvláště průmyslníci, dopravci a komunální politici, kteří se obávají nových podmínek při výběru mýta, konkrétně jim vadí, že se zpoplatněné úseky, které dnes dosahují 900 kilometrů převážně na dálnicích, rozšíří o 230 kilometrů na silnicích prvních tříd.

Jedni tvrdí, že se tím neúnosně zatíží malí podnikatelé, druzí varují, že kamiony budou zpoplatněné úseky stejně objíždět a že tím dále zhorší životní prostředí v obcích. Trvá tedy obava, že se nový správce systému nevybere tak, aby mohl 1. ledna 2020 zakázku převzít, k ní se přidává další, že na dálnicích nastane válka, která některé dálniční tahy přinejmenším na nějaký čas zablokuje.

Ministr dopravy Dan Ťok má pravdu, když prohlašuje, že nějakým a nejlépe přímočarým způsobem soutěž proběhnout musí. Stát si přece nemůže dovolit roční výpadek až deseti miliard příjmů z mýtných poplatků. Přinese to nějaké spory, s tím se ale dnes už nedá nic dělat.

Přesto není ministrova argumentace úplně přesvědčivá, jak upozornil dopravní expert Ivo Rýc. Potíž s velkou zakázkou na mýto je v tom, že předpokládá výběr poplatků předpotopním způsobem. Předpisy Evropské unie už dnes předpokládají, že se poplatky za dálnice nebudou vybírat v rámci uzavřeného národního systému, do kterého se musí přihlásit každý dopravce využívající místní silnice.

V nejbližší době se mají zavádět otevřené systémy, které nemusí provozovat jedna firma vybraná veřejnou soutěží, ale každý telekomunikační podnik, který požádá o licenci a splní její podmínky. Dopravci tak může stačit, když bude přihlášen u jediné firmy, která od něho vybere poplatky kdekoli v Evropě.

Pokud se v Česku nic nezmění a národní systém bude předán jedinému zájemci, nastane tato nejbližší budoucnost nejdříve v roce 2030, tedy z dnešního pohledu nikdy.

Tím vzniká ta úplně zásadní otázka. Chce Česko jenom vybírat miliardy, anebo také uvažuje o tom, jakým směrem mýtný systém rozvíjet, aby byl efektivní, nekomplikoval podnikání a naopak se stal motorem dalšího budování sítě dálnic? Otevření obálek připomnělo, že na tuto otázku dosud neexistuje odpověď a že dopravní veřejnost by ji měla po ministrovi vyžadovat.

Mohlo by se totiž stát, že Česko dospěje do situace, ve které být nechtělo, například se stane jakýmsi podivným ostrovem, přes který nepovede příliš mnoho dálnic, místo toho však budou poplatky tak nepříjemné a jejich odvádění tak složité, že kamiony vtrhnou na okresní silnice.

Autor je komentátor serveru Echo24

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus