Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BUDOUCNOST: Malá inflace trvalá inflace
|
M. Krátký 11.6.2024 15:46Zdá se mi, že EU je na 2 věci : na nic a na houno. Docela mě děsí, že dřívější pravidla EU nedovolovala větší inflaci než 2% - a to bylo řevu a vyhrožování, když to Řekům ujelo k 3% |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 17:10Nepovolovala? Ale kdepak, velké státy si klidně "švihly" i větší deficit (ne inflaci) než 2%. |
|
|
J. Řezníček 11.6.2024 15:37Prvotní příčina inflace je emise nekrytých peněz, což je věc vlády a centrálních bankéřů. Když to nastane, nastoupí chamtivost podnikatelů, zejména obchodníků, výrobců a různých překupníků. To je celé, furt dokola. Akorát se to zamlžuje podivnými termíny, jako "expanse", "kvantitativní uvolňování" a další. Nebo nastoupí nějaký odborník a začne malovat barevné grafy a smíchá všechno dohromady : kurz koruny, ceny energií, schodek rozpočtů, válka někde, emise CO dvě, imigranti, pokles na burze v USA, činnost ECB atp. |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 17:11Asi tak. |
|
D. Polanský 11.6.2024 8:38To máte prosté, když máte např. až příliš vysoký státní aparát, který je z podstaty (pochopitelně v rozumné míře) sice nutný, ale neproduktivní, a ještě mu dost výrazně navyšujete platy, tak jsou to inflační peníze. |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 10:41Příliš vysoký státní aparát není hlavní příčina inflace. |
|
|
R. Langer 11.6.2024 10:44Ale je, a to podstatný. Protože takový v 90 % vymýšlí jenom samé pytchoviny. |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 10:46To sice souhlasím a jsou jednou z hlavních příčin nerůstu, ale inflace vzniká nadměrnou emisí peněžní zásoby, ne nadměrnou "emisí" byrokracie. |
|
|
R. Langer 11.6.2024 10:48No právě - A KDO ZA TO TEDY MŮŽE? Občané snad něco emitují? |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 13:24ČNB a vláda. Dost určité skupiny, pojem byrokracie je příliš široký. |
|
|
I. Novák 11.6.2024 13:38Jenže ty emisní peníze jsou určeny především pro tu neužitečnou emisní byrokracii. |
|
|
J. Nevrkla 11.6.2024 7:28Američané říkají, že krach už je za horizontem, žádných 5, 10 či 20 let. Že přijde, je jisté. Počítání nějakých desetin procent přestává mít smysl. |
|
|
D. Polanský 11.6.2024 8:40Pochopitelně, když se utrácí nad možností a dokonce kde komu rozdává, systém to nemůže vydržet. Krach ale spočívá jen a jen v inflaci, ta znehodnotí peníze a tím vše dorovná. |
|
|
J. Nevrkla 11.6.2024 12:35Inflace způsobí ztrátu koupěschopnosti, nadvýrobu, krizi, nezaměstnanost, ztrátu obživy, společenské napětí, výbuch zloby, revoluční změnu... |
|
|
I. Orisek 11.6.2024 3:44Autor se mýlí se svými údajnými důvody pro roční míru inflace 2 procenta jako cíl státních banek. 2 procenta nejsou žádným kouzelným číslem odvozeným od vědecké analýzy národních ekonomií. Zrovna tak by to mohlo být 1,5 procenta nebo 2,5 procenta. 2 procenta jako cíl se používají pouze proto aby se zabránilo katastrofální dezinflaci, kterou snad náš občan z ulice sice obdivuje a schvaluje, ale taková dezinflace vytváří velké problémy v národní ekonomii. EU k tomu bylo nedávno blízko se svými "negativními" úroky na velké vklady. V době dezinflace totiž ceny nekontrolovatelně klesají, výrobci nejsou schopni pokrýt výrobní náklady a nasleduje vlna bankrotů. Přiznávám, že v českém národním hospodářství, které je dekadentní kombinací kapitalismu a socialismu, to většině voličů ani neleží na srdci ani se možnými následky katastrofální dezinflace vůbec nezabývají. A následkem této skutečnosti nacházíme články jako je článek tohoto autora. |
|
|
M. Valenta 11.6.2024 10:19Průměrný volič, a ten český tím tuplem, se chce mít dobře, což je dobře, ale klidně na dluh, což dobře není. |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 10:47A volí si strany a hnutí, které mu slíbí dokonalé státní zaopatření, ovšem na dluh. |
|
|
P. Diviš 11.6.2024 10:44"Dezinflací" zřejmě máte na mysli deflaci. Ceny mohou klesat nekontrolovaně, ale i kontrolovaně, podobně jako inflace může být nekontrolovaná i kontrolovaná - ona slavná dvě procenta. A krachy nejsou jen problém, ale i možnost, alokovat prostředky efektivněji. |
|
|
M. Grundmann 11.6.2024 1:27Existuje jedno základní makroekonomické pravidlo, na které už bohužel dnešní ekonomové zapomněli. Vše, co se vyrobí, se musí prodat. I všechny poskytnuté služby musí být někým zaplaceny. Pokud je část vydělaných peněz uspořena, dochází k nerovnováze a k deflační krizi.
Po staletí byla míra úspor omezená a existovala možnost, jak tyto úspory rozumně investovat. V tomto století však došlo k novému jevu způsobenému globálním bohatnutím lidstva, k nadměrnému spoření. Čím je člověk bohatší, tím větší část svého příjmu uspoří a snaží se někam investovat. Problém nastane, když je těchto spořílků příliš mnoho a bijí se mezi sebou o omezené příležitosti investování. Moderní ekonomiky tento makroekonomický problém řeší tím, že státy vydávají dluhopisy, které mohou investoři nakupovat. Takže není to tak, že by státy utrácely příliš, ale státy se zadlužují, protože zoufalí investoři hledají nějaké dluhopisy, které by mohli nakoupit. A pokud by je nenašli, ekonomika by se zhroutila. |
|
|
M. Grundmann 11.6.2024 1:27Do nedávna proudily nadměrné úspory z jedné země do druhé, zejména z celého světa do USA. USA vydávaly státní dluhopisy, byť s nízkým úrokem, a všichni byli spokojeni. USA však zpochybnily z politických důvodů vlastnictví těchto aktiv v procesu nazývaném militarizace dolaru. Místo recyklace nadměrných světových úspor USA začaly tyto úspory různě blokovat a zabavovat. Tím se celý mechanismus zastavil a nadměrné úspory zůstávají z velké části v zemích, kde vznikají. Po covidové krizi, kterou zaplatili majitelé dluhopisů, a po militarizaci západních měn se z politických důvodů staly investice do dluhopisů velmi rizikové a celý mechanismus recyklace nadměrných úspor se zastavil. Nadměrné úspory jsou přímo reinvestovány do ekonomiky v podstatně vyšší míře a tím automaticky vzniká dodatečný inflační tlak, který není možné makroekonomicky rozumně tlumit vyššími sazbami centrálních bank. V ekonomice je nyní chronický nadbytek peněz, neodčerpávaných dostatečně státními dluhopisy, a omezování množství peněz v ekonomice centrálními bankami nemůže fungovat. Inflace tedy bude vyšší a nikdo s tím nemůže nic dělat. Je to dlouhodobý důsledek politiky západních sankcí a covidové zkušenosti. |
|
|
I. Orisek 11.6.2024 4:13Militarizace dolaru, USA začaly úspory zabavovat, a podobné nesmysly nemají se skutečností vůbec co dělat. A sice, v Americe máme úplně opačný problém, který takové nesmyslné názory na ekonomiku popírají. Totiž, v Americe máme národní dluh 34 triliony dolaru což jest 120 procent Hrubého národního důchodu 28 trilionu dolarů. Národní dluh stále roste. Neboli, jak Demokratické tak Republikánské administrace se po dekády spoléhají na financování shodku národního rozpočtu půjčováním peněz. Pokračovat to tak jistě nemůže, ale Prezident Biden má v plánu utratit dalších 10 trilionů na svoje oblíbené programy během příštích 10ti let. Aktiva Federal Reserve vzrostla z 800 miliard dolarů v roce 2008 na 8,5 trilonu dnes. Tato aktiva jsou vládní dlužní úpisy za které dostala vláda hotové peníze na svoje běžné výdaje. Jediným světlým bodem celé situace je to, že FED byla nedávno schopna snížit svoje aktiva o celý jeden trilion dolarů, Jak? FED prodala část svých aktiv soukromým investorům a bankám a potom zničila takto získané hotové peníze. To je velmi důležité pro naše národní hospodářství. V nedavných 23 měsících se množství peněz v oběhu zvýsilo o astronomických 40 procent z 15 trilionů dolaru na 21 trilionů následkem toho jak Biden pumpuje peníze do ekonomie svými nadměrnými "investicemi" do "obnovitelné energie" a infrastruktury. Jak nám říkají monetaristé vedeni Laureátem Nobelovy ceny Miltonem Friedmanem, více peněz v oběhu obsluhuje stejné množství výroby vyjadřené v HND, hodnota peněz musí poklesnout aby se peníze dostaly do nové rovnováhy s výrobou a snížená hodnota peněz znamená inflaci cen. |
|
|
M. Grundmann 11.6.2024 9:16K závěru, že politika sankcí a zabavování peněz v USA vedla ke hnutí BRICS a omezování role dolaru v mezinárodním obchodu, jsem nepřišel jenom já sám, ale samotná centrální banka USA. Stupňování napětí mezi USA a nezápadním světem vedlo ke snižování hodnoty aktiv, které tyto státy drží v USA. Je to reakce naprosto přirozená a logická.
Státní dluh a měna jsou v podstatě totéž. Měna je pohledávkou vůči centrální bance a státní dluh je pohledávkou vůči státu, který centrální banku kontroluje. Nákup a prodej státního dluhu za vlastní měnu je jenom výměna jednoho a téhož dluhu. Měna a státní dluh se liší od sebe pouze svou likviditou a úročením. Proto USA nikdy nemohou zkrachovat kvůli státnímu dluhu. Pokud se sečte státní dluh USA a měna, tento součet je skutečným množstvím oběživa v ekonomice. Pokračovat to tak může do nekonečna, jenom dojde k růstu inflace. A přesně to se děje.
Je zajímavé, že většina lidí na světě naprosto nechápe, že je státní dluh vydaný ve vlastní měně a měna samotná v podstatě totéž. A to asi jenom proto, že se stejná věc jmenuje jinak. Na druhou stranu, pokud se dvě naprosto různé věci jmenují podobně, lidi je považují za podobné ve skutečnosti. To je případ měny a kryptoměny, naprosto odlišné ekonomické objekty, které nemají nic společného. |
|
L. Harvánek 11.6.2024 6:10A teď vysvětlete, odkud ty nadbytečné peníze pocházejí. Ale tak, aby tomu porozuměl i Pepa od vidlí. Jsou to totiž ty peníze vytištěné centrálními bankami, pro které neníbv současnosti použití. A v podstatě snižují reálnou hodnotu peněz včetně těch poctivě vydělaných. Takže nejspíš za to mohou špatně nastavená pravidla. |
|
|
M. Grundmann 11.6.2024 9:23Peníze vznikají v okamžiku, kdy stát nebo centrální banka vydají dluhopisy ve vlastní měně nebo centrální banka emituje peníze ve vlastní měně. Hovořím o penězích jako takových, ne o hodnotě, kterou představují. Čím je likvidita a rychlost oběhu vydaných peněz vyšší, tím je jejich skutečná hodnota nižší. Proto se také nové peníze vydávají ve formě dluhopisů. |
|
|
R. Langer 11.6.2024 10:45Peníze dnes vznikají stiskem klávesy ENTER. |
|
K. Machala 11.6.2024 4:39V normální tržní ekonomice úspory nezpůsobí žádný problém, banky je půjčí do ekonomiky jako úvěry. Nikde neleží, obratem pracují jinde. |
|
|
R. Langer 11.6.2024 5:41Přesně tak. |
|
|
T. Diblík 11.6.2024 7:18Nejsem Pepa, ale od vidlí jsem, takže jen drobná poznámka. On nám tady před časem pan Modrý Pták vysvětloval, že peníze vznikají tím, že banka dá úvěr a zanikají splacením úvěru. Banky Spořílky nepotřebují. Vlastě to jsou takový vši, něco jako cyklisti na silnici. |
|
|
R. Langer 11.6.2024 10:46A jste si jistý, že jste to správně pochopil? |
|
|
T. Diblík 11.6.2024 12:10Nejsem. A protože jsem to v archivu pana Modrého Ptáka nenašel, musím se omluvit. Omlouvám se. |
