Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Existuje jedno základní makroekonomické pravidlo, na které už bohužel dnešní ekonomové zapomněli. Vše, co se vyrobí, se musí prodat. I všechny poskytnuté služby musí být někým zaplaceny. Pokud je část vydělaných peněz uspořena, dochází k nerovnováze a k deflační krizi.

Po staletí byla míra úspor omezená a existovala možnost, jak tyto úspory rozumně investovat. V tomto století však došlo k novému jevu způsobenému globálním bohatnutím lidstva, k nadměrnému spoření. Čím je člověk bohatší, tím větší část svého příjmu uspoří a snaží se někam investovat. Problém nastane, když je těchto spořílků příliš mnoho a bijí se mezi sebou o omezené příležitosti investování. Moderní ekonomiky tento makroekonomický problém řeší tím, že státy vydávají dluhopisy, které mohou investoři nakupovat. Takže není to tak, že by státy utrácely příliš, ale státy se zadlužují, protože zoufalí investoři hledají nějaké dluhopisy, které by mohli nakoupit. A pokud by je nenašli, ekonomika by se zhroutila.

Do nedávna proudily nadměrné úspory z jedné země do druhé, zejména z celého světa do USA. USA vydávaly státní dluhopisy, byť s nízkým úrokem, a všichni byli spokojeni. USA však zpochybnily z politických důvodů vlastnictví těchto aktiv v procesu nazývaném militarizace dolaru. Místo recyklace nadměrných světových úspor USA začaly tyto úspory různě blokovat a zabavovat. Tím se celý mechanismus zastavil a nadměrné úspory zůstávají z velké části v zemích, kde vznikají. Po covidové krizi, kterou zaplatili majitelé dluhopisů, a po militarizaci západních měn se z politických důvodů staly investice do dluhopisů velmi rizikové a celý mechanismus recyklace nadměrných úspor se zastavil. Nadměrné úspory jsou přímo reinvestovány do ekonomiky v podstatně vyšší míře a tím automaticky vzniká dodatečný inflační tlak, který není možné makroekonomicky rozumně tlumit vyššími sazbami centrálních bank. V ekonomice je nyní chronický nadbytek peněz, neodčerpávaných dostatečně státními dluhopisy, a omezování množství peněz v ekonomice centrálními bankami nemůže fungovat. Inflace tedy bude vyšší a nikdo s tím nemůže nic dělat. Je to dlouhodobý důsledek politiky západních sankcí a covidové zkušenosti.

Militarizace dolaru, USA začaly úspory zabavovat, a podobné nesmysly nemají se skutečností vůbec co dělat.

A sice, v Americe máme úplně opačný problém, který takové nesmyslné názory na ekonomiku popírají.

Totiž, v Americe máme národní dluh 34 triliony dolaru což jest 120 procent Hrubého národního důchodu 28 trilionu dolarů. Národní dluh stále roste.

Neboli, jak Demokratické tak Republikánské administrace se po dekády spoléhají na financování shodku národního rozpočtu půjčováním peněz.

Pokračovat to tak jistě nemůže, ale Prezident Biden má v plánu utratit dalších 10 trilionů na svoje oblíbené programy během příštích 10ti let.

Aktiva Federal Reserve vzrostla z 800 miliard dolarů v roce 2008 na 8,5 trilonu dnes. Tato aktiva jsou vládní dlužní úpisy za které dostala vláda hotové peníze na svoje běžné výdaje.

Jediným světlým bodem celé situace je to, že FED byla nedávno schopna snížit svoje aktiva o celý jeden trilion dolarů, Jak?

FED prodala část svých aktiv soukromým investorům a bankám a potom zničila takto získané hotové peníze.

To je velmi důležité pro naše národní hospodářství. V nedavných 23 měsících se množství peněz v oběhu zvýsilo o astronomických 40 procent z 15 trilionů dolaru na 21 trilionů následkem toho jak Biden pumpuje peníze do ekonomie svými nadměrnými "investicemi" do "obnovitelné energie" a infrastruktury.

Jak nám říkají monetaristé vedeni Laureátem Nobelovy ceny Miltonem Friedmanem, více peněz v oběhu obsluhuje stejné množství výroby vyjadřené v HND, hodnota peněz musí poklesnout aby se peníze dostaly do nové rovnováhy s výrobou a snížená hodnota peněz znamená inflaci cen.

K závěru, že politika sankcí a zabavování peněz v USA vedla ke hnutí BRICS a omezování role dolaru v mezinárodním obchodu, jsem nepřišel jenom já sám, ale samotná centrální banka USA. Stupňování napětí mezi USA a nezápadním světem vedlo ke snižování hodnoty aktiv, které tyto státy drží v USA. Je to reakce naprosto přirozená a logická.

Státní dluh a měna jsou v podstatě totéž. Měna je pohledávkou vůči centrální bance a státní dluh je pohledávkou vůči státu, který centrální banku kontroluje. Nákup a prodej státního dluhu za vlastní měnu je jenom výměna jednoho a téhož dluhu. Měna a státní dluh se liší od sebe pouze svou likviditou a úročením. Proto USA nikdy nemohou zkrachovat kvůli státnímu dluhu. Pokud se sečte státní dluh USA a měna, tento součet je skutečným množstvím oběživa v ekonomice. Pokračovat to tak může do nekonečna, jenom dojde k růstu inflace. A přesně to se děje.

Je zajímavé, že většina lidí na světě naprosto nechápe, že je státní dluh vydaný ve vlastní měně a měna samotná v podstatě totéž. A to asi jenom proto, že se stejná věc jmenuje jinak. Na druhou stranu, pokud se dvě naprosto různé věci jmenují podobně, lidi je považují za podobné ve skutečnosti. To je případ měny a kryptoměny, naprosto odlišné ekonomické objekty, které nemají nic společného.

A teď vysvětlete, odkud ty nadbytečné peníze pocházejí. Ale tak, aby tomu porozuměl i Pepa od vidlí. Jsou to totiž ty peníze vytištěné centrálními bankami, pro které neníbv současnosti použití. A v podstatě snižují reálnou hodnotu peněz včetně těch poctivě vydělaných. Takže nejspíš za to mohou špatně nastavená pravidla.

Peníze vznikají v okamžiku, kdy stát nebo centrální banka vydají dluhopisy ve vlastní měně nebo centrální banka emituje peníze ve vlastní měně. Hovořím o penězích jako takových, ne o hodnotě, kterou představují. Čím je likvidita a rychlost oběhu vydaných peněz vyšší, tím je jejich skutečná hodnota nižší. Proto se také nové peníze vydávají ve formě dluhopisů.

Peníze dnes vznikají stiskem klávesy ENTER.

V normální tržní ekonomice úspory nezpůsobí žádný problém, banky je půjčí do ekonomiky jako úvěry. Nikde neleží, obratem pracují jinde.

Přesně tak.

Nejsem Pepa, ale od vidlí jsem, takže jen drobná poznámka.

On nám tady před časem pan Modrý Pták vysvětloval, že peníze vznikají tím, že banka dá úvěr a zanikají splacením úvěru. Banky Spořílky nepotřebují. Vlastě to jsou takový vši, něco jako cyklisti na silnici.