V pátek 8. dubna 2011 se ve dvě hodiny odpoledne pod schody Rudolfina sešla čtyřicítka příznivců lidských práv ubohých Palestinců. Skupina aktivistů z iniciativy "Ne naším jménem" touto akcí končila svůj týden boje proti "pokračující okupaci palestinských území a politice izraelské vlády". Shromáždění se konalo na protest proti právě probíhající návštěvě Benjamina Netanjahua, prvního izraelského premiéra, který navštívil Prahu. Demonstrativní sešlost na podporu palestinského lidu byla doprovázena klidnou nenahlášenou kontrademonstrací na podporu Izraele. Ta zaparkovala na oblouku chodníku před vstupem na Mánesův most a napočítal jsem v ní na osmdesát účastníků. Pozornost desítek uniformovaných policistů a členů protikonfliktího týmu byla rozdělena spravedlivě na obě strany.

Hodinu se z rudolfinských schodů nesly známé hlášky (o kterých jsem už ve čtvrtek referoval v hospůdce U hřbitova). Opakovaly se opakované nepravdy o okupaci, apartheidu, porušení principů mezinárodního práva, vykonávání mimořádných poprav... Jistá přednašečka požadavků pak zaúkolovala českou vládu. Ta by měla např. "podpořit vyšetřování operace Lité olovo v Gaze, založené na zprávě vyšetřovací mise OSN". (Tedy na zfalšované zprávě. Soudce Richard Goldstone, autor zprávy o konfliktu v Gaze pro Radu OSN pro lidská práva, se nedávno přiznal, že na některé svých závěry kritizující Izrael nyní nahlíží jinak). Byly vysloveny mnohé požadavky, třeba na zbrojní embargo vůči Izraeli. Byl nastolen nestydatý požadavek na "podporu zrušení asociační dohody mezi EU a Izraelem". (Vzhledem k závažnému porušování lidských práv ze strany Izraele, pochopitelně.) Máme prosadit sankce vůči Izraeli, pokud nezruší některé své zákony přijaté v Knesetu. V ČR by rovněž měly být "zrušeny smlouvy a ukončeno působení" společnostem, které "jasně porušují mezinárodní právo podílením se na výstavbě nelegálních osad a poskytováním služeb těmto ilegálním osadám".

Jedna z těchto zločinných firem, představte si to, "je spoluodpovědná za výstavbu tramvajové trati ve Východním Jeruzalémě"...

Opravdu jsem se musel držet, abych nevyprskl smíchy. Jeruzalém zatím není znovurozdělen, jak byl za jordánské okupace v letech 1948-1967. "Východní Jeruzalémci" tak mohou jezdit tramvají po celém městě, stejně jako "Západní Jeruzalémci". Rovněž tak má Jeruzalém dosud společný vodovod, ze kterého mohou pít jak Židé, tak Arabové s izraelským pasem i bez pasu, případně příslušníci některé z dalších asi 90 národností, co v Izraeli žijí. Ale k smíchu tyto kraviny nejsou, protože řvoucí skupinka bojovníků za lidská práva (výhradně Palestinců) jde vlasně ve stopách nacistů, komunistů, antisemitů - a novodobých drbanů ovládajících plénum OSN.

Pod schody se pod vlající palestinskou vlajkou a rudočernými prapory asi pětičlenné delegace anarchosyndikalistů vystavovaly prefabrikované tabule s hesly "Zbrojení nevede k míru", "Mírový proces podle Izraele: kolonizace, okupace, etnické čistky" či "Protest proti porušování lidských práv NENÍ antisemitismus". Objevil se i jeden ručně psaný arch s neantisemitským prohlášením "Israel is real terrorist".

Zatímco na schodech Rudolfina se hřímalo, na chodníku před mostem vesele povlávaly izraelské vlajky. Lidi si tu povídali, jako o nějakém rodinném shromáždění. Nad příznivci Izraele se nadouval drzý transparent "Izrael má právo na existenci", další transparenty konstatovaly např. "Benjamin Netanjahu, demokraticky zvolený premiér suverénního státu", "Stojíme za Izraelem" či žádaly "STOP útokům na izraelské civilisty".

Ve tři projevy skončily a četa obránců východních Jeruzalémců vyrazila průvodem na Hrad. I bylo jim jíti kolem davu podporovatelů sionismu. Zatímco anarchopalestinci skandovali "Ne okupaci, spravedlivý mír", mišpacha na chodníku si společně zazpívala Hatikvu. Inu - křesťani z ICEJ ji taky umí. Nakonec zaduly šófary a šlo se domů.

Příště se sejdeme tentokrát na hlášené demonstraci už za týden, v neděli 17. dubna. Sraz účastníků je před 13:30 hod. na Staroměstském náměstí, odkud vyrazíme do Valdštejnské zahrady, kde se bude pokračovat veřejným shromážděním. Pochod dobré vůle pořádá Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ). Účast na uměleckém progamu slíbili Václav Hudeček, herci Tomáš Töpfer a Jan Potměšil. Zapěje kantor liberecké židovské obce Michal Foršt, vystoupí Lenka Lichtenberg s kapelou. Cílem setkání je společně deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří.

Psáno v Praze dne 8. dubna 2011, den po minometném útoku na školní autobus, který vedli z Gazy na jih Izraele palestinští ubožáci.

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.