Pasivnost ilustrovaná*

Je kvartál a člověk by měl k vůli obecenstvu i sobě dokázat, že učinil rozličné kvartální přípravy. Ale člověk nemůže, člověk musí i vtip svůj složit do bavlnky a do škatulky až na lepší příští časy, nebo vtip je něčím aktivním a člověk je politicky komandovaný člověk a musí nyní nastoupit dráhu pasivnosi. To bude zas nového vydání, aby byl každý připraven na řádný a co nejpasivnější odpor! Máte už uhlí a dříví doma? Je mouka a rejže v spižírně, čaj v krabici, tabák v pytli? Koupili jste si už dýmku, ale hodně dlouhou, aby musila posluhovačka zapalovat Vám k vůli zvýšení Vaší pasivnosti? Jen aby ten zákonní pasivní odpor brzy rozkvět´, vrchole dostoupil, ovoce přines´! Mnozí sobě slibují velmi mnoho od něho, jiní mnozí velmi, ba mikroskopicky málo. Jeden z těchto - je ale za prvé pessimista a za druhé důkladný odpůrce naší p. t. kr. vlastenecké šlechty - nakreslil již obrázek, jak bude pasivní odpor ve svém nejbujnějším rozkvětu u nás vypadat. Pěkný obrázek! Okny vidí se selské stavení, z něhož právě exekuce vyvádí krávu, jež má před očima tabulku s nápisem "poslední". Ale uvnitř jizby, k níž ta okna patří, je veselo. Sedí tu při šampaňském několik těch pánů šlechticů a konkordátů, kteří někdy nějakým dobrým transgressivem českým přivedli demokratické srdce české do nedemokratického nadšení, zpívají si veselou, pan Lev Thun dává takt, pijí a hodují, a při tom je obsluhují četní lokajové v "staročeské" livreji s novočesky ohnutými zády.

Nové tajné spolky

Tak zle snad ale nebude, přál bych řádně provedenému odporu tomu zákonnímu, už proto, že je to u nás něco nového. Přípravy k němu již se dějí, svěřím slavné policii, že ve veřejných hostincích sestouply se již i tajné spolky k účeli tomu. Znám jeden z nich. Sestává asi ze sedmi lidí rozličného vzdělání sice, ale stejně příjemných. Ti se zapřisáhli, aby škodili rakouským financím, že do tří neděl odvyknou kouření, neodvyknou-li zcela, že budou kouřit jen darované doutníky cizozemské, za něž se nezaplatilo žádné clo, a přijde-li i na pašovaná cigára clo, že budou kouřit jen darovanou bramborovou nať - pokud zůstane bramborová nať bez daně.

Možné daně, které budou už brzy nemožné**

"Prosím Vás," řekl mně jistý pán, "napište jednou zvláštní feuilleton o tom, z čeho by se mohla ze všeho u nás platit ještě daň." - Prosím Vás, pane, to bych byl velmi brzy hotov u nás, kde se platí za pivo z vody i za vodu v pivě. Je pravda, voda k mytí na př. pořád ještě nepodléhá dani a celá putna je dosud za pět krejcarů, také ještě nikdo nebyl nucen k přísežnému udání, kolik otčenášů se modlí a kolik krychlových sáhů vzduchu denně spotřebuje - s tím bychom byli ale už tak asi hotovi. Jen do té daně z hlav nechce se posud nikomu, snad proto, proč se u nás také nezavádí guillotina - krků bychom měli dost a to také dost hladových, nad nimi bývá ale jen v nejřídších případech něco. Jediný, který hlavu nikdy neztratí, je pražský domácí pán - a ten je zároveň největší odpůrce všeho pasivního odporu. Sotva došla zpráva o páně Brestlových*** finančních předlohách, ihned sobě přispíšili někteří domácí a přirazili "nějakou tu maličkost" na nájemném. Mnohý z nich vydělá při tom přec několik set - nu, vždyť nemusíme bydlet, ať si pak uznávají domácí páni "základních zákonů"!

Jan Neruda

Poprvé vyšlo v Národních Listech č. 88 z 29. III. 1868

******************************************************************************

*V únoru 1868 Lev Thun přestal docházet do panské sněmovny, ve které seděl od roku 1861. V březnu 1868 došlo ke vzájemné polemice mezi mladočeskými Národními listy a nedávno založeným Národním pokrokem, vedeným ve staročeském duchu Janem S. Skrejšovským. Došlo na spor, jak se zachovat vůči příštímu českému sněmu. Národní pokrok se vyslovil proti obeslání a pro totální rezistenci. K. Sladkovský v NL stál pořád na svém stanovisku, tj. byl pro obeslání sněmu, který považoval za přirozenou parlamentní tribunu v zemi. Skrejšovský argumentoval tím, že odmítá, aby česká menšina sloužila německé většině. Tento spor se velice brzy přiostřil nechutnými osobními narážkami. Nakonec byli mladočeši nařčeni ze zištných důvodů, které je vedou do sněmu. To vedlo K. Sladkovského a 5 poslanců (oba Grégrové) dne 21. 3. 1868 k publikování „Veřejného osvědčení“, v němž se společně vzdali mandátů. Čímž mladočeši prakticky okopírovali jimi odsuzovanou politiku staročechů... (Převzato z http://www.mravenec.cz/henry/File-hist/CeskaPasPolitika.rtf.)
Pasivní resistenci si vyzkoušeli Češi und Moravané i za Protektorátu, kdy získala jistý úspěch akce "Pracuj pomalu!", která se nepozorovaně prodloužila i do dob reálného socialismu.
Naše generace zná výraz "pasivní rezistence" z dob po sovětské okupaci v srpnu 1968, kdy nám byla asi tak platná, jako staročechům o sto let dříve. Halt jsme nečetli Nerudovy fejetony...

** V březnu 1868 byly nařízením vlády zvýšeny daně.

***Rudolf Brestl: ministr financí v období 30. 12. 1867-1. 2. 1870

I po sto čtyřiceti letech platí, že pokud se zvednou daně (např. z 5 na 9 %), vede to ke zdražení knih o 10 % a ke zdražení potravin o 20 - 50 %... Rada i pro dnešní kuřáky: Kuřte bramborovou nať! Dokud z ní Kalousek nezavede daň. Lepší je však resistence pasivní - to jest přestat kouřit, a to i pasivně.

******************************************************************************
(Vybráno, opsáno, titulkem obdařeno a komentováno Šamanem, jenž ničehož jiného docíliti nechce, než tyto drobné drahokamy klasikovy opět uvésti v oběh.)

Zdroj:
Dílo Jana Nerudy, spis XVIII, Léta persekuce II., kniha feuilletonů z r. 1868
Uspořádal Dr. Miloslav Novotný
Upravil V.H. Brunner
Vyšlo péčí nakladatelů Kvasnička a Hampl v Praze, 1925

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro zájemce o dobové souvislosti viz též F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Předcházející Šamanovi Nerudové:

25.5.1867/2007: Nechte mne mluvit!
25.4.1867/2007: Chudá Evropa

30.3.1867/2007: Naše škody
21.2.1867/2007: Mrtvá schůze
16.1.1867/2007: Špatná příroda
1.1.1867/2007: Dooráno!