Původně prezentovaný nenápadný pohled - vlevo
„To takhle na soukromém pozemku chce Ital stavět 88 bytů. Zůstane 11. Dokopeš ho sem. Odevzdá statky, opraví silnice. Ruina. A deset místních nul, co jim vadí auta před barákem, křičí „invaze developerů“ Zlatá ODS a její respekt k soukromému vlastnictví. Nesnáším na té práci lidi.“ Napsal si na svůj Twitter starosta Řeporyj Pavel Novotný letos v únoru.

Á, útok Zelených Khmérů vůči soukromému majetku a svobodnému podnikání! Pan starosta ještě dodal: „Samozřejmě 10 aktivistů, z toho 9 z nejbližší ulice, kudy budou jezdit auta. Lžou, pomlouvají, klasika, ohánějí se přírodou a dělají zle. A ty nemůžeš vyhrát. V jejich světě to „vykoupí stát“ a podobné nesmysly. Festival pokrytectví. Hele ty tlaky a lži“ - a dává odkaz na petici, které bych možná jinak ani nevěnoval pozornost:

„My, níže podepsaní, nesouhlasíme s plánovanou výstavbou bytového areálu v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí v lokalitě bývalý Trunečkův mlýn ani s dalšími možnými developerskými zájmy v této oblasti. Případná výstavba na tomto území by obsáhla a zdevastovala plochu unikátní přírodní lokality, která je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Je to důležitý prostor pro lidi, kteří žijí v panelových a bytových domech a kteří sem bez problémů přicházejí nebo přijíždějí městskou hromadnou dopravou. Je to oblast významná nejen pro Řeporyje, ale pro obyvatele celé Prahy a části Středočeského kraje. Není to jen záležitost lokální, ale celopražská až celorepubliková...

Pro městskou část Praha-Řeporyje, ale i pro celou Prahu se jedná o jednu z nejhodnotnějších a nejdostupnějších přírodních lokalit a z toho důvodu je nutné další rozvoj tohoto území řešit komplexně a dobře zvážit dopady nejen bytových projektů, ale i dalších ekonomických aktivit na území přírodního parku. Zatímco vodní mlýn, dnes už bývalý, musel stát z podstaty věci co nejblíže vodnímu toku, prostor pro bytové jednotky je dnes třeba hledat jinde než v záplavovém území.“ (Celý text petice viz zde.)

Pan starosta ještě uveřejňuje fotku s „Prohlášení projektanta k manipulativní petici paní Boženy Kohoutové Trunečkův mlýn“ (to je ta výšeuvedená), který se bouřlivě staví proti nepravdám, které se v oné petici nacházejí. Hlavně - nejedná se o „developerský projekt“. To byl pouze investorův záměr, se kterým pozemek kupoval. Teď to všechno bude stát téměř jenom na původních základech. Investor byl prý „podveden“, protože zde nemohl postavit objekt o velikosti Labské boudy, což mu původní majitel pozemku zaručoval. Tedy objekt s 88 byty - ten počet citované vyjádření nezmiňuje. Zmiňuje okleštěný projekt, ve kterém se z „původních“ 44 bytů bude stavět jen 22 kusů. Tomu bude odpovídat i počet parkovacích stání, které ale budou pod budovou. Dojde vlastně k rekultivaci území, ve kterém budou vykáceny náletové dřeviny na 500 metrech. Kritizovaná nová silnice nebude nová, jen obnovena - a zůstane v majetku města. Nedojde ke střetu maminek s automobily a cyklistů s kočárky, protože městská část (Řeporyje) si vynutila samostatně vedenou pěší cestu kolem potoka.

Během diskusí s odpovědnými orgány „došlo ke změně architektonického výrazu objektu, kde byly uplatněny tradiční formy tvarosloví historických zemědělských usedlostí v celkové figuře i detailu, což přispívá k citlivějšímu zasazení záměru do lokality a jeho úzké propojení s okolím, s čímže se ztotožňuje i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ve svém aktualizovaném vyjádření“. (To je ale přesvědčivá věta, co?) A že to prý povede „k rozvoji jednoho z nejkrásnějších přírodních parků na území hlavního města“... (Zvětšete si ten obrázek, co pan starosta zveřejnil na ve svém tvítu.)

Tak po četbě těchto formulací se ve mně rozezněly poplašné zvonky, ba sirény. A hledal jsem vyjádření nějakého odborníka na krajinu - a našel! V další části onoho Prohlášení projektanta, kde se vyvracejí fámy a slibuje odveta potížistům:

„Naprostá většina podpisů vznikla na základě manipulativně podaného popisu od paní Kohoutové, vůči které, společně s panem Gebauerem, již investor zvažuje právní kroky.“

Mno, Gebauer, nějakej Gebauer, co mi to říká? No jasně, Kurt Gebauer, sochař, pracuje s krajinou, v Prokopáči se zapsal například Bojištěm u lomu Opatřilka. Na sebe položené neopracované vápencové kvádry tu evokují „polámané panáčky - prali se všude“. Jsou nádherní! Jo, tak ten krajině rozumí. Ale proč by měl, společně s investorem, „zvažovat“ nějaké kroky proti paní Kohoutové? Aha, ne, to zřizovatel zvažuje společný právní pochod proti paní K. a panu G. Na Kurta G. se zlobí nejspíše kvůli těmto jeho jedovatým větám:

„Případ, kdy úředník podle předpisu starého 30 let schválí parcelu ruiny mlýna, ve kterém kdysi bylo několik lidí, jako místo pro bydlení mnohonásobku obyvatel ještě k tomu v současné automobilové době, může být jen z nezpůsobilosti, nedbalosti nebo pod silným nátlakem jakéhokoliv druhu. Vše je hodně špatně. Mírně řečeno.

Původně bylo v návrhu 80 bytů, později 40, 25 a dnes 11 bytových jednotek, ale počet zhruba 45 parkovacích míst se nemění,“ (Š: projektant tvrdí, že je snížil na 22) „stejně jako podlahová plocha.“ (Což jest pravdou.) „Dohromady s dětmi se dnes může počítat třeba s 60 osobami. Údajně. Nechce se mi věřit, že by po kolaudaci zůstaly byty s velkorysou plochou kolem 200 m2, když vyzdění příček je taková maličkost, která už úřady nebude zajímat.“

Dvěstěmetrový byt? Bylo by možno? Když si na mapy.cz objedu obvod vyznačených trosek Trunečkova mlýna (včetně dvora), tak mi vyjde plocha objektu na asi 1400 - 1500 m2. Děleno 22 je 64-68 m2. Nový barák má tři nadzemní patra. Takže násobím třemi - a plocha bytu mi vyjde na 192 - 204 m2. Dobrý odhad - můj. Musíme ale počítat i s plochou na schodiště a tušeným dvorkem. Ale můj odhad řádově koresponduje s Kurtovým údajem.

Kolem této stavby skutečně proběhla a probíhají různá vrkočení. Mám na ni osobní mínění (nepěkné, jak je patrno z ironického tónu tohoto příspěvku, který hlavně cituje obě protivné strany), které si ale rád opravím nahlédnutím do projektu. Až poté vám sdělím svůj osobní soud.

A proč se v nadpise objevuje „Foglarovo údolí“? Protože do těchto míst, vlastně všude tam, kde se dnes rozkládá Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí, vodil Jestřáb své hochy na dobrodružné výpravy.

Psáno v Praze dne 27. června 2022

Zde je k dispozici celý text sochaře Kurta Gebauera z 12. 1. 2022, který je součástí článku Novostavba Trunečkova mlýna – konec pěkných procházek? na webu adam.cz.

Nápadný pohled na developerský záměr.