Středozemní moře tvoří v Izraeli jediný pořádný záliv. Na jeho severním okraji leží starověký přístav Akko (Acra), na jižním pak třetí největší město země Haifa. Jeho centrum se nachází u moře: přístav, silo na obilí, které přichází do země, administrativní budova izraelské obchodní flotily i několikapatrová sídliště. Mys, na kterém Haifa leží, je vlastně výběžkem pohoří Karmel. Proto je tu předměstí do kopce. A čím je kopec vyšší, tím vyšší jsou i domy na něm. Dole, u centra se krom moderních obchodních mrakodrapů a velkých komunálních staveb (např. Rambamova nemocnice) nalézají většinou dvoupodlažní domečky. Zato na vršcích vypučely dvacetipatrové paneláky. Ale na úplně nejvzdálenějším předměstí se nacházejí už pěstěné domy majetnějších lidí.

A z nosu Karmelu až do přímořské nížiny splývá zelený a barevný pás bahájistických zahrad. Město před časem poskytlo této náboženské sektě pozemky pod podmínkou, že zůstanou přístupné. Což baháisté s ochotou slíbili i dodržují. Jejich krédem je totiž "estetika a mír". Tohle si vybral jejich zakladatel někdy kolem roku 1850 z koránu. Baháismus vznikl ze šíitského islámu. Ale stačilo sto padesát let, aby se jeho příznivci již nepovažovali za muslimy. Možná, že kdyby si muslimové z koránu vybrali něco mírnějšího, že mohli baháisté muslimy klidně zůstat. Avšak dnes jsou například v Íránu zakázáni.

V Haifě a blízkém Akku žije dnes kolem pěti set baháistů, ale Haifa se přesto považuje za centrum šestimilionové členské základny. Zakladatel tohoto nábožernského hnutí Bahá ulláh byl totiž v Akku vězněn a v Haifě má hrobku, kolem které je postavena svatyně s nádhernou kupolí. Jenže, protože jsme v Izraeli - ano, tělo tohoto posledního Božího posla dnes leží jinde. Ale duše toho náboženství skutečně patří sem. Jde o další universalistický náboženský projekt, ve kterém se neupřednostňuje žádné z "velkých" náboženství. Źádný ze svatých mužů, ani Mojžíš, Ježíš či Mohamed nemají monopol na pravdu, ale ctěni jsou všichni. Kde jinde, než v Izraeli, by měli mít baháisté centrum?

A podle nádhery zahrad se jim nevede špatně. Krom povinných motliteb a misionářské činnosti mají baháisté rovněž náboženskou povinnost platit podstatné příspěvky. A ty se skutečně věnují bohulibé činnosti. Karmelské háje se zurčícími potoky a zarady jsou toho důkazem. A všude vidíte pilné dělníky, jak šlechtí tuto zahradu Páně.

Vyšplhali jsme se se svým autobusem až do horního patra zdejších pověstných baháistických zahrad, ve kterých panuje estetika a mír. A aby panovaly i nadále, byli jsme při vchodu podrobeni prohlídce. Avšak nestála tu bezpečnostní brána, jenom policistka byla vybavena přenosným čmuchacím palcátem. Druhého člena ozbrojené hlídky jsem odhadl na zaměstnance bezpečnostní agentury.

Díváme se na sever, kde v oparu jenom tušíme Akko, jež tuto zátoku uzavírá o deset kilometrů severněji. Prohlížíme si význačné budovy i molo, které chrání strategický přístav. Na moři plují lodě v míru. Tady někde se nachází i přístav izraelských ponorek. Baháisté si skutečně vybrali dobře. Však mají také dobré sousedy.

Za jedním z nich se vydáváme. Jde o proroka Eliáše, který na hoře Karmel obýval skrovnou jeskyňku. Eliáš sem přišel někdy v roce mínus 850, za doby krále Achaba. A seznal, že Izraelité se přiklonili k pohanskému bohu Baalovi. Eliáš tedy vykonal mnoho zázraků, aby lid obrátil opět na správnou cestu. Snad největším jeho zázrakem byl souboj, který podstoupil proti 450 kněžím boha Baala. Ti všichni nedokázali svého patrona přesvědčit, aby zapálil obětní ohně, samojedinému Eliášovi se to podařilo. Udeřil boží blesk, obětina vzplála a baalisti byli poraženi - a všech 450 neúspěšných kněží bylo pobito. Více je ve Starém zákoně. Eliáš nakonec vstoupil na nebesa živý, a ukázal svým následovníkům, že to jde. Proto se také mohl účastnit debaty na Táboře, jak jsem o tom psal minule...

Tohle místo si nemohl nechat ujít jistý Bertold z Kalábrie, který sem v roce 1185 dorazil s jednou křížovou výpravou. Našel si tu příhodnou jeskyňku a začal v ní podle Eliášova vzoru poustevničit. Brzy kolem jeskyňky vznikla chatrč, pak kostelík a nakonec větší kostel. A také náboženské bratrstvo z hory Karmel - karmelitáni. Někdy v patnáctém století se přidaly i karmelitánky. Dnes tu stojí chrám s názvem Stella Maris neboli Hvězda Moře. I tento dům boží se stal součástí novější izraelské historie. V roce 1799 sloužil jako lazaret pro francouzské vojáky. Jejich vrchní velitel Napoleon byl totiž tehdy v nedalekém Akku zastaven již dříve zmiňovaným Džazzárem. Tento "Řezník" zařízl tehdy postup Napoleonovy egyptské mise a ten se vrátil do Francie bez vojska a své snahy po světovládě musel ukájet jinde. Dnes tu po mrtvých Francouzech zůstala jen malá pyramidka před chrámem. Nedaleko odtud dopadaly v červenci 2006 rakety z Libanonu. Bylo jich více, než v roce 1991. Tehdy na celý Izrael vyslal Irán jen 39 kousků, nyní jich bylo několik set...

Za britského protektorátu, zdobil jednu z věží karmelitánského chrámu radar. Izraelci si po získání nezávislosti pro něj a jeho bratříčky pořídili samostatný domeček kus vedle. Věděli, že je třeba ctít svatá místa jiných náboženství. Taky se tu stavil papež Jan Pavel II. za své cesty roku 2000. A požehnal toto svaté místo - neboť "tady někde" žil Eliáš.

Co jste si mysleli? Že to bylo přesně "tady"? Jste přece v Izraeli! "Přesně tady" se uhnízdil nábožný Bertold! Eliáš? Ten měl k dispozici spoustu jiných možných jeskyní. Což neznamená, že je nemusel střídat. A taky tady mohl někdy i bydlet. Znovu vám říkám: není důležité, jestli to bylo "přesně tady". Důležité je, abyste se neklaněli bohu Baalovi.

A dodržovali mír.

Příště: Mír v Cesarei

Prožito a popremýšleno v Izraeli dne 30. dubna 2006, zapsáno v Praze dne 23. srpna 2006, týden poté, co sem přestaly padat rakety Alláhovy strany z Libanonu

Foto autor - (nezapomeňte si prohlédnout také fotogalerii)

*********************************************************

Předcházející díly Míru v Izraeli:

09.05. 2006: Mír v Izraeli
18.05. 2006: Mír v oblacích, mír na moři
23.05. 2006: Mír v Akku
26.05. 2006: Mír v Galilei
30.05. 2006: Mír v dešti
06.06. 2006: Mír pod hřebenem
15.06. 2006: Mír na severu
22.06. 2006: Mír pod Hermonem
15.07. 2006: Mír na Golanech
18.07. 2006: Mír v Tel Hai
20.07. 2006: Mír v Safedu
25.07. 2006: Mír v Kafarnau
27.07. 2006: Mír v Gamle
31.07. 2006: Mír na Kinneretu
03.08. 2006: Mír v Jardenitu
08.08. 2006: Mír v lázních
14.08. 2006: Mír v Tiberias
15.08. 2006: Mír šabatu
22.08. 2006: Mír pod Táborem